Oslobodenie

Velmi obsáhle o sérii Osvobození pojednává komentář Arccose a flankera.27 a žádný nový úhel pohledu se už patrně k tak rozsáhlým textům vymyslet nedá, takže ve stručnosti - pro fanoušky vojenské historie a milovníky vojenské techniky určitě povinnost a zároveň pro filmové nadšence důležitý kus filmové historie, který se nedá opominout, pro ctitele kvalitního herectví a pečlivě promyšlených scénářů obtížně stravitelná podívaná, která je holt poplatná své době, místu vzniku a svému tvůrci. Ozerovovi práce s detailem a s herci nikdy moc nešla, stejně tak choreografie bitev je těžkopádná, ale nikdo jiný nedokázal soustředit před kameru takové množství vojáků a vojenské techniky jako právě on. Osvobození je možné hodnotit v zásadě jakýmkoli počtem hvězdiček podle osobního hodnotového měřítka, za sebe musím konstatovat, že je mi s odstupem času čím dál tím odpornější patos, naivita a zřejmý propagandistický rozměr. Celkový dojem: 25 %. (06.03.2010)

Reziser Jurij Ozerov natocil neskutocne nadherny, velkolepy film. Takze ja tu nebudem vypisovat siahodlhe prispevky, aj tak drahi uzivatelia nakecali toho dost aj za mna. Ja len teda strucne : mame moznost sledovat najvacsiu bitku v dejinach kinematografie /Ozerovova tromfol az Navrat Krale Petera Jacksona, do tohoto filmu viedlo suverenne Osvobozdenie/. mimoriadne kvalitna sovietska filmarina aj pre mylovnikov europskej kinematografie /a teda mimoamerickej/. 100 % (09.09.2014)

Veľkosť a náročnosť niektorých scén je dychberúca. Počet techniky a komparzistov je dnes už asi neprekonateľný. V tomto je film najsilnejší a okrem toho mnohým málo znalým divákom dokáže zhruba podať reálny a ucelený pohľad na celý priebeh toho najdôležitejšieho v 2. svet. vojne. Pochváliť treba nestranný pohľad a priestor dostáva tak jedna ako aj druhá strana. Jedinou, ale pre mňa zásadnou vadou na kráse je fakt, že veľká väčšina bojových scén je snímaná z výšky. Chýbali mi vojaci na fronte a v boji z blízka, cez ktorých by bol myslím film divákovi bližší. Pár ich tu je, ale nedostávajú veľký priestor a ich osudy vždy preťali dôležité udalosti. Samotný záver sa nesie až v smiešne socialistickom duchu a výpočet mŕtvych akosi pozabudol na židov(ak som dával dobrý pozor), čo sa mi ani veriť nechce. 80%. (02.12.2012)

Impozantní, skoro až megalomanská pětidílná epopej. Osvobození je široce rozkročené mezi dvěma cíli. Snaží se zdokumentovat klíčové bitvy, důležité historické události a štábní porady. Zároveň klade důraz na situaci na bojišti a život řadového vojáka. S trochou nadsázky se dá říci, že Jurij Ozerov natočil dva filmy a černobílá dokumentární polovina je z nich jednoznačně lepší. A kupodivu historicky přesná, i když jistou míru propagandy si režisér neodpustil. Tradičnímu rozdělení na dobro a zlo se však zdaleka vyhnul. Němci nejsou nelidské kreatury, sovětští generálové dělají chyby a Stalin má do uctívaného vládce daleko. Působí zde jako obávaný velitel, šířící kolem sebe atmosféru strachu. Posuzovat barevnou část z hlediska historie je téměř irelevantní. Je nasáklá patosem, plná vznešených a prázdných frází, stejně jako scén zbytečného sebeobětování, jak už válečné filmy bývají. I tady je snaha o vyváženost. Panika, beznaděj a šok z ostřelování jsou zobrazeny zcela otevřeně a přijímány jako přirozená věc. Sovětský voják ale pochopitelně vše překoná. A kdyby ten německý netlel někde v západním Rusku, tak by potvrdil, že tomu tak opravdu bylo. V bojové části jsou herecké výkony znatelně horší a dojem zachraňují bojové scény. Co sověti ztráceli na individuálních kvalitách zúčastněných, to nahradili masovostí. Na poctivou muzejní techniku prohánějící se po krajině rozryté výbuchy je sebelepší CGI krátké. Značně rozporuplné čtyři hvězdičky. (17.04.2016)

Ta všude vychvalovaná monumentálnost mě v žádném případě neoslnila tak, jako většinu ostatních. Na scéně se sice pohybuje velký počet tanků, ale spíš tak nějak zmateně jezdí sem a tam a mezi tím vybuchují pyrotechnické efekty. A jelikož se jedná dost často o typ T-55, spíš než druhoválečný film to připomíná nějaké cvičení Varšavské smlouvy. Nejhorší je ale do očí bijící propaganda a očividné lži. Báťuška Stalin je jakýsi vševědoucí geniální stratég, který k vyhrání války snad ani nepotřebuje štáb. Naproti tomu Churchill zase podlá krysa, která chce jen zabrat co největší část Evropy a nehodlá kvůli tomu zradit spojence. Sovětští vojáci jsou potom ctnost sama. Když se dostanou do Berlína, samozřejmě se podělí o jídlo i pití s trpícími domorodci. To je pak samozřejmé, že nemusí nikoho znásilňovat, ale fešné Němky jim skáčou sami do postele. Tedy skákaly by, kdyby jim idylku nepřerušil boj. Poláci a Sověti jsou největší soudruzi, jako by se v devětatřicátém vůbec nic nestalo. Ale největší korunu tomu nasadil komunista von Stauffenberg. (14.11.2016)