Nežné vlny

Odcházel jsem z kina a v uších mi zvonilo... Na tváři blažený připitomělý úsměv a na kalhotech pár kapek první krve. Nebojte, ne ze studenta Šmída, ale z jedné zrzavé propasti hříchu. Moje ruka v kapse kalhot zádumčivě potřásala (ne, verbale, tím opravdu ne!) svazkem klíčů, po čtvrtstoletí laskání neviditelnou rukou trhu vyleštěnými do sametova. Reklamní billboardy podél cesty na mě majetnicky pomrkávaly, jak blahé paměti pěticypatá hvězda na fasádě sídla ÚV. Samozřejmě všechno dobře dopadlo. Pár studentů přišlo na Národní o zuby, Strana přišla o vedoucí úlohu a zrzavá mořská panna o panenství. Jo, a jeden mlátička z Pohotovostního pluku o koule (a když ne o ně, tak o hrdost určitě). Byl jsem happy, byl jsem dojatý. Я был счастлив. Přitom po traileru jsem se dost znechuceně ušklíbnul, že tuhle hrůzu tedy ani náhodou! Třeskutý humor a hřiby jak z Mrazíka? (Pamatujete, jak tam medvíďata běhala po zadních a v náručí nosila stejné monstr hřiby?) Jenže mraku z Černobylu člověk neunikne. Nakonec jsem se k Něžným a nostalgickým vlnám dostal i já, jak slepý k houslím. Podobně jako velký Vojta na Národní, případně jako malý Vojta spolužačce pod sukni. Týdeník, úvodník, „Nezapomeňte tento film ohodnotit na ČSFD" a už to jelo. Na plátno vyběhly spermie a byl konec. Ne filmu, mé mrzutosti. Hravý pan Vejdělek mé obavy hravě převálcoval a nakonec za skotačivého bušení do kláves klavíru úplně pohřbil. Přímo tam pod těmi okny. Nadsázka až na půdu (na které se zabednil jeden domnělý paroháč), romantika jak z praku a jedna bílá laboratorní myška, která zacupitala pod sukýnku na patách sedící školačky. Chlapec holčičce odvážně zalovil pod sukní, chvíli tam šmátral po myšce (a po myšce?), pak ji polapil a ... a myšička byla najednou zrzavá! Vejdělku, Vejdělku, ty čímane jeden! Ty máš z prdele kliku, že netočíš v Americe. Dopadl bys jak Polanski! ;-) (27.01.2014)

pohodová oddechovka (byť příběhově poněkud mdlá),u které jsem se párkrát i vydatně zasmál a upřímně jsem ani nic víc od Vejdělka nečekal.Herecky nejlepší (a nejzábavnější) ve vedlejších rolích,kde si svůj standartd odvedou Hynek Čermák,Táňa Pauhofová nebo Jan Budař.V hlavních rolích to pak po hříchu až taková sláva není.Lucie Šteflová si odvede svoje a je dostatečně hezká,ale Robert Cejnar zrovna nepřesvědčil...60% (29.05.2014)

Něžné vlny jsou značně nevyrovnané. Sem tam k zasmání, to se jim rozhodně upřít nedá, jenže stejně tak každou chvíli přijde na řadu nějaké klišé, které předešlou situaci „zneutralizuje“. A tak to chodí po celý film. Podobně je to s hereckými výkony; na jedné straně solidní Čermák, Pauhofová či Budař a na druhé řada nevýrazných protagonistů, především těch mladých (konkrétně Cejnarův Vojta mě nanejvýš iritoval a přívlastek „sympatický“, který mu přiřknul oficiální text distributora, bych rozhodně nepoužil). A pohodovou atmosféru zas hatí násilné umísťování dějinných událostí (třeba takové našroubování Vojtova zpoždění na střet s VB mě nepobavilo, spíš mi přišlo vyloženě trapné). Jediné, co se nepodařilo kladně vyvážit, byla práce maskérů, kteří zkrátka zklamali, opravdu si mohli dát víc záležet při „stárnutí“ herců. Takže celkově to vidím na čistý průměr. (14.07.2014)

Chtělo by se mi říci příjemný letní film o první lásce a celkově slastech i stratech dospívání samotného. Jenže on ten film v některých chvílích není tak záživný, aby dokázal celou dobu udržet mou pozornost. Ve světlých chvilkách se jedná o solidní příběh, který si jen tak volně plyne a diváka to baví, ve slabých chvilkách to ale pro mě byl nicneříkající sled scén, které by si zasloužily být natočeny záživněji. Ve výsledku to ale zase není tak důležité, důležitý je z mého pohledu závěr filmu, který mě svou originalitou a svým humorem opravdu královsky pobavil. Nápad, kterak jeden studentík vlastně neúmyslně odstartoval masakr studentů na Národní třídě, přičemž se tam připletl náhodou po cestě za ztrátou panictví, to bylo něco, čemu jsem se smál ještě několik hodin po skončení filmu. Když k tomuto oslnivému závěru přidám ještě pohodovou letní atmosféru, vnímám tento film jako vcelku ucházející a z mého diváckého pohledu též uspokojující. Nakonec uděluji tomuto bijáku tři hvězdy. (19.07.2014)

Trochu (ne)báječná léta, trošku rozmarného léta, každopádně vtipná podívaná. Vejdělek postupně dávkuje nadsázku (plavba přes La Manche, velké hříbky, zarostlý dědeček, otec "vězněný" na půdě) až k historickému 17. listopadu. Nechte mě projít, nemůžu jít s prázdnýma rukama, karafiáty a svíčky připomínají scénku s Karolínou Kaisrovou, ale do atmosféry Něžných vln zapadají. Vtipná je postava doktora, ale hlavně její podání Janem Hartlem je parádní. A nekalé živly? -"Jaké i se píše živly?" --"Jaký živly?" -"Nekalé." --"Tvrdý." ... -"A po l?" :-D (18.10.2015)