Labyrint: Útek

Rozhodně se jedná o zajímavý a poutavý nápad s obstojným příběhem, za což si ale zaslouží obdiv spíše autor knižní předlohy. Autoři filmu si nicméně s jejím zfilmováním poradili velmi dobře (knihu neznám, jinak bych byl možná méně spokojený). Tajemnost a originální prostředí - to jsou největší lákadla. Se závěrečným rozuzlením jsem vcelku spokojený, je to sice trochu crazy, ale v rámci žánru dejme tomu... Herecky překvapivě v pohodě, myslel jsem, že budu mít s tou omladinou větší problém. Nejvíc mi asi vadily některý akční scény, a to kvůli rozklepanosti kamery a zběsilýmu střihu. Jsem docela zvědavej na pokračování... 80% (05.10.2014)

Spoiler alert. Film ma pozitívne prekvapil, aj keď vekový priemer hercov bol asi 18 rokov. Musím však napísať, že som mnohým veciam neporozumel a práve tento fakt ma nabádal hodnotiť o hviezdičku menej. Veci ako napríklad, k čomu je dobré testovať 5 rokov deti, ktoré majú v labyrinte svoje pravidlá a každý deň robia to isté, alebo ako sa Gally dostal na konci k skupine, keď sa všetky dvere zavreli, alebo prečo poslali Thomasa a Teresu do labyrintu.. To všetko sú veci, ktoré akoby mali byť vysvetlené v ďalšej časti, ktorá sa pravdepodobne ani neplánuje. Cez to všetko ma film ale bavil a neboli tam ani minútu nejaké hluché a nudné miesta. (06.12.2014)

Prepracovaný komentár po občerstvení dojmov z filmu s jemnými spoilermi: "Vitaj, divák, toto je náš svet a toto sú jeho pravidlá. Dobre si ich zapamätaj, zakrátko ich začneme porušovať." Wes Ball a James Dashner dali vzniknúť trochu odlišnému dielku, ktoré zo záplavy priemerných adaptácií tínedžerských sci-fi/fantasy mierne vybočuje. A to v pozitívnom zmysle slova. Miesto toho, aby dej brzdili zbytočné prídavky v podobe nadbytočnej romantiky či zvetralých klišé situácií, sústredí sa film primárne na hlavnú líniu a do popredia stavia mysteriózno. Divákovi nie je dovolené dozvedieť sa nič nad rámec informácií, ktoré získava hlavný hrdina a musí sa tak absolútne spoľahnúť na iniciatívu protagonistov. Samotné prostredie - labyrint a "bezpečná zóna" - až do úplného konca neopúšťame a je dôsledne využívané na rozvíjanie vzťahov medzi postavami. Veľmi rýchlo sa prejaví chlapecká rivalita a boj o dominanciu, ktorý vyvolá príchod nováčika do malej komunity. Obzvlášť zaujmú dve veci. Za prvé, The Maze Runner sa očividne inšpiruje starogréckou mytológiou, konkrétne mýtom o Minotaurovi, z ktorého do značnej miery preberá prostredie a základné motivácie chlapčenských hrdinov. A využíva ich omnoho lepšie, než filmový Percy Jackson (ktorý na nich stojí). Za druhé, to, čo je pôvodne vnímané ako šialenstvo (spôsobené pohryznutím pavúka), sa postupne kryštalizuje do istej formy osvietenia. Pohryznutá obeť náhle precitne a v návale informácií a navrátených spomienok začne konať zdanlivo skratovo, avšak neskôr je tento dojem vyvrátený. Vo svete, ktorý sa riadi prísnymi pravidlami, sú jedinými rozumnými ľuďmi šialenci. Zároveň má film aj dostatok temnej atmosféry, uchádzajúce obsadenie a v závere hádže luxusnú udičku na pokračovanie. Je trochu škoda, že napriek tomu všetkému je dojem z neho len zľahka nadpriemerný. No na druhú stranu, je na pováženie, či som ešte schopný dobre posúdiť film, určený primárne mladšiemu publiku. 70% (16.01.2015)

Prvních 30 minut skvělých v nadprůměrné dobrodružné podívané, která působí mnohem dospěleji, než kdy producenti dovolí takovým Hunger Games. Twillightem si pusu raději ani špinit nebudu. Pro mě překvapení s hororovými prvky a kdo má rád podobné útěky z vězení neměl by zase tolik váhat nad návštěvou kina. Čert ví jaké bude pokračování, osobně bych se velmi nerad dočkal dalších Resident Evilů. 60% (29.09.2014)

Být metrosexuálním postapo kokotkem s odpovědností za osud celého lidstva rozhodně není pro chlapce žádná výhra. Téměř veškerý čas musí věnovat tomu, aby šel příkladem, byl za všech okolností uvědomělý správňák s posláním, pomáhal slabším a udržoval harmonické vztahy v kdovíproč izolované kokotmunitě Hladových gayů aka tupých ovcí, které nejsou zdaleka tak vyvolené jako On. Nene, je to nesmírně těžký a zodpovědný úděl, nejeden Dárce, Divergent nebo člen obludária kolem Ketnys by mohl vyprávět. Člověk by se po přečtení zdejších pubertálních polucí málem domníval, že se v té zasrané vlně dětských postapokalyptických pičovin konečně urodilo něco s originálním nápadem a hustou akcí uprostřed krutě zákeřného a smrdícího bludiště. Ani hovno! Tři čtvrtě filmu hledá skupina buzniček sveřepě vedená nejkrásnějším a jediným hrdinsky rebelantským hošanem hormonální rovnováhu, poté chvilku pohoní v debilním labyrintu mezi pár lidožravými pavouky, zvítězí a už se můžeme netěšit na pokračování. Docela se bojím, co přijde, až tato vlna vyčpí jako homopýři. Krosouvry? Něco jako Ketnys versus Dárce, Hladový labyrint či Liga vypičenců? Raději nedomýšlet! V tomto případě si kromě nadšenců do nudných, neinventivních a neustále recyklovaných kopírek na jedno brdo jako já navíc přijdou na své i milovníci obskurní logiky. Ale co. Otázky typu „Proč se ta partička bukanýru s kovovými nástroji, provazy, vším možným vybavením a lesem jako kráva za zády nechává decimovat v nějakém trapném bludišti a hraje si roky na skautský tábor, místo aby během chvilky stloukla třicetimetrové lešení a zdrhla vrchem?“ nebo „Proč je k testovací izolaci pár debílků zapotřebí postavit obrovský hájtech labyrint a opíchávat je složitě pěstovaným kyberhmyzem, místo aby je nechali servájvlovat na nějakém pustém ostrově a injektovali pěkně postaru“? si všechny ty otylé děti, hledající v Cinestáru svou identitu při hltání tohoto „ukrutného“ dobrodružství, zajisté klást nebudou! (26.11.2014)