Labyrint: Útek

Být metrosexuálním postapo kokotkem s odpovědností za osud celého lidstva rozhodně není pro chlapce žádná výhra. Téměř veškerý čas musí věnovat tomu, aby šel příkladem, byl za všech okolností uvědomělý správňák s posláním, pomáhal slabším a udržoval harmonické vztahy v kdovíproč izolované kokotmunitě Hladových gayů aka tupých ovcí, které nejsou zdaleka tak vyvolené jako On. Nene, je to nesmírně těžký a zodpovědný úděl, nejeden Dárce, Divergent nebo člen obludária kolem Ketnys by mohl vyprávět. Člověk by se po přečtení zdejších pubertálních polucí málem domníval, že se v té zasrané vlně dětských postapokalyptických pičovin konečně urodilo něco s originálním nápadem a hustou akcí uprostřed krutě zákeřného a smrdícího bludiště. Ani hovno! Tři čtvrtě filmu hledá skupina buzniček sveřepě vedená nejkrásnějším a jediným hrdinsky rebelantským hošanem hormonální rovnováhu, poté chvilku pohoní v debilním labyrintu mezi pár lidožravými pavouky, zvítězí a už se můžeme netěšit na pokračování. Docela se bojím, co přijde, až tato vlna vyčpí jako homopýři. Krosouvry? Něco jako Ketnys versus Dárce, Hladový labyrint či Liga vypičenců? Raději nedomýšlet! V tomto případě si kromě nadšenců do nudných, neinventivních a neustále recyklovaných kopírek na jedno brdo jako já navíc přijdou na své i milovníci obskurní logiky. Ale co. Otázky typu „Proč se ta partička bukanýru s kovovými nástroji, provazy, vším možným vybavením a lesem jako kráva za zády nechává decimovat v nějakém trapném bludišti a hraje si roky na skautský tábor, místo aby během chvilky stloukla třicetimetrové lešení a zdrhla vrchem?“ nebo „Proč je k testovací izolaci pár debílků zapotřebí postavit obrovský hájtech labyrint a opíchávat je složitě pěstovaným kyberhmyzem, místo aby je nechali servájvlovat na nějakém pustém ostrově a injektovali pěkně postaru“? si všechny ty otylé děti, hledající v Cinestáru svou identitu při hltání tohoto „ukrutného“ dobrodružství, zajisté klást nebudou! (26.11.2014)

Překvapivě dobrý film o teenagerech pro teenagery, z něhož by se mohla stát podobně úspěšná sága jako Hunger Games, i když asi ne s tak širokou základnou fanoušků. Je to solidně odvyprávěné a vystavěné (omezená, komunikativní narace, postupné dávkování informací, rozsah vědění jako hlavní postava), není to natolik hloupé a logicky děravé, aby to člověka otravovalo (žádná romantická linie), dílčí motivy jsou funkčně zapojeny do vyprávění (např. Thomas bojuje s Gallym, aby si posléze vzpomněl na svoje jméno; Thomas se nakazí, aby si vzpomněl na vše ostatní - informace tak získává i divák), relativně neokoukaní herci nejsou příliš prkenní. Naznačení širšího rozměru v závěru pak diváka dokáže nalákat na druhý díl, který někdy za rok bezpečně přijde do kin a s ním snad i větší rozvinutí charakterů postav. (24.09.2014)

Bavila jsem se, film výborně buduje napětí, všechna tajemství divák odkrývá spolu s hrdiny a nemá potuchy, jak to vlastně dopadne. Film mě velice překvapil, konečně se zde nevyskytuje žádná romantická linka, ale jde jen o holé přežití hlavních hrdinů. Debutující režisér Wes Ball odvedl dobrou práci. Škoda těch několika logických děr, které až moc bijí do očí a taky mě mrzelo, že se závěr už nedokázal více vygradovat, závěr totiž rozhodně není vrcholem filmu. Nic to ale nemění na tom, že po všech těch ostatních pokusech, které se snaží zopakovat úspěch Hunger Games, je tenhle jednoznačně nejlepší a větší úspěch by si zasloužil, už i kvůli velice sympatickému obsazení a snaze se přece jen v rámci žánru odlišit. 70% (21.09.2014)

Není to vůbec špatné. Zápletka samotná i její uchopení coby dobrodružné fantasy na pozadí psychologického soužití skupinky "vyvolených" zvládají udržovat pozornost po celou dobu v bdělých mezích, a přestože námět představuje pro dnešní dobu typický, ambiciózní "velkofilm pro mladé", vizuálně stylizovaná forma je často zastíněna komorními scénami, v nichž se vyostřují konflikty mezi postavami a tajemný labyrint je nám pouze popisně představován. A to je dobře, jelikož ani myšlenkové vyznění a ani akční vnitřek bludiště nemají dostatečný potenciál na to, aby se jimi divák propletl k velkému nevšednímu zážitku. Film tak brzy z hlavy vymizí, ale ta trocha, co v ní zanechá, je veskrze pozitivní. 65% (29.12.2014)

Určitě znáte taky takové ty typické Čechy, že ano? Prostovlasá lopata s permanentně tupým výrazem a upoceným tílkem, co pravidelně každý večer uloží svoje nestandardně rýsované tělo do křesla, přes jehož opěradla přetékají sádelnaté odlivy, přes léty ovarem tvarované panděro přehodí orosenou plechovku pětiprocentní dvanáctky a za hlučného slintavého vysávání zbytků jídla ze zubů sleduje osmitisící díl Ordinačky, aby mohl následně na umaštěné klávesnici vášnivě diskutovat na tn.cz o osudu Babety. Tak takoví se asi horko těžko dostanou k nějaké literatuře a když se jich zeptáte, kdo to byl Husserl, tak jsou přesvědčeni, že to byl nějaký nacistický diktátor. Ač do této skupinky sice nepatřím, neboť vlasy mám hned tři, chlastám především odrůdové krabičáky a sleduji zásadně Ulici, tak knih jsem bohužel také moc nepřečetl. Vlastně jediná, kterou jsem přelouskal do konce, se jmenovala Vášnivá Alice a dva námořníci, ale když teď nad tím tak přemýšlím, vlastně to ani kniha nebyla. Na tento film jsem šel tedy absolutně nepřipraven, knižní předlohou a živou ženou nepolíben, takže bohužel nemohu srovnávat dvě naprosto odlišná média, jako to dělají zdejší kritici. Jak však lze vypozorovat z mého hodnocení, docela se mně to líbilo. Nemohu tomu nepřiznat atmosféru skutečně napínavou, alespoň v první polovině filmu, ale stejně tomu nemohu nepřiznat idiocii některých dialogů, jež byly zajímavé asi stejně, jak Pepa Novákojc z masny od naproti, kterej vypráví večer po šichtě Máni tu ultravtipnou story o tom, jak si při obsluhování zákazníka spletl hovězí kotletu s rychlovarnou konvicí. Cesty labyrintem mi dost často připomínaly moje cesty z hospody, kdy místo toho, abych dorazil domů, který je ve vedlejší ulici, jsem se zjevil ve třicet kilometrů vzdáleném bordelu. Tak si holt zaprcám, když už jsem tady. Jen velká škoda toho konce, kdy pro mě přišlo velké zklamání... 150 euro za mrdačku, co si budeme povídat. Ale zpět k filmu - dobrý! (17.09.2014)