Králové léta

Publikum v narvaném kině kolem mě mi při projekci přišlo o poznání vstřícnější než já. Ne že bych tento film sledoval s nezájmem nebo že bych se nezasmál pár slušným fórkům, ale popravdě mě to celé spíš jen... nudilo. Snad je to mým věkovým odstupem od hlavních postav, že mi jejich problémy přišly nicotné a vzdálené, a příliš sympatií jsem si k nim nenašel. Což je zrovna u tohoto filmu dost problém, protože nějaký příběh zde hraje až druhé housle, a akcent je zde položen právě na postavy. Herecké výkony jejich představitelů mi přišly spíše slabší (zvláště Erin Moriarty je vážně strašná), a extrémně mě iritovaly ty jejich umělé fousky (protože nevěřím, že byly pravé). Pokud jde o celkové technické zpracování, hodnotím ho jako slušný řemeslný standard, který neurazí, ale ani nenadchne - osobně mám třeba pocit, že stejným stylem kamery se dneska točí většina podobné (rádoby)nezávislé produkce, a podobné filmy mi už začínají v hlavě splývat. Když si k tomu přidáte variování notoricky známých motivů (milostný trojúhelník, generační propast, hledání identity...), kterého jste zde svědkem, nemůžete se ubránit dojmu, že se vám tento film skoro jistě za chvíli spolehlivě vykouří z hlavy, protože splyne s hromadou podobných filmů, kterých jste už museli vidět mraky. (29.04.2014)

Příběh, který mi nápadně připomíná kombinaci Útěku do divočiny a kamarádského dobrodružství z filmu Stůj při mně, o kamarádech, kteří se rozhodnou téct o svých rodinných problémů a žít spolu v lesích. Jak už to tak bývá, vždycky je za tim ženská a tak nepřekvapí, že je tomu tak i tady a ženská je tím elementem, který partu rozvrátí. Jinak je to příjemný letní film plný ideálů, které ne vždy najdou naplnění. P.S. Biaggia bych za kamaráda asi nechtěl, mě by šíleně děsil.. (12.10.2013)

Krásný maloměstský komorní film, s ne příliš snaživými hereckými výkony, ale skvělou atmosférou. Letní prázdniny a sociální tlak dospívání si žádá svoje úniky. A pro každého jinak velké, jak mírou úniku, tak mírou poznání. Zápletka není moc kreativní, ale námět je sympatický, zpracování krásně melancholické, a každý si v tom najde to svoje - přátele, rodinu, zneuznané romance, velké a nenaplněné sny, jenž nám i přes to dokáží něco přinést. Rád bych dal plný počet, ale nemohu, protože přes všechen půvab lze pořád vidět, že to mohlo jít lépe, hlouběji. Ale i tak obsahuje některé geniální scény (jak prostřihy bezstarostného dovádění uprostřed, tak třeba takové krátké příklady jako závěrečné setkání ve výtahu, jenž bylo naprosto odpovídající, nebo závěrečný pozdrav v autech...). Kings of Summer jsou taková malá, melancholická, sympatická věc. (16.11.2013)

Kdo záviděl dobrodružství Tomu Sawyerovi a Huckleberrymu Finnovi, bude mít k závisti nový důvod, neboť Joe i Patrick (Biaggio se, jakožto neinstitucionalizovatelné individium, nepočítá) si svoji krátkou svobodu užívají tak plně, jak to dovedou pouze děti... Kouzelný výlet do vakua mezi ztraceným dětstvím a dospělostí v nedohlednu, provázeného nejvyšším stupněm opovržení k osobám, které nazýváme rodiči i nejistotou ze sebe sama, kdy jeho první polovina je slastnou směsicí vzrušení, těšení se z přírody a radosti z volnosti, s kamerou oprašující vlastní, hluboko zapadlé zážitky z prázdnin, letních lásek a osobních rebelií, ač sarkasmus otce Toye byl už tak trochu přes čáru a humor Keenanových poněkud tlačený, zbytek filmového času jakoby přebíral nevyhnutelnost konce nového bytí a spolu s ním odkráčel do stavu nezáživného vystřízlivění... Sladký Nick Robinson, skvělý soundtrack, milé pokoukání. (30.12.2013)

Úplně si nemyslím, že by teenageři 21. století ve snaze uniknout z rodičovského područí museli nutně stavět chýše z větví a lovit divou zvěř, ale dejme tomu. Má to pěkný poetický scény, ale taky pár hluchých míst, případně jim tu jejich fajnovou partičku rozesere tuctová bloncka. Pak nastupuje druhá dějová linka pátrajících rodičů, která nabízí poměrně slušnou zábavu a to nakonec film vytahuje do lehkýho nadprůměru. (22.09.2017)