Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svedectvo o temnej dobe "kultu osobnosti" v bývalom Sovietskom zväze. Píše sa polovica tridsiatych rokov a zaslúžilý hrdina revolúcie plukovník Kotov trávi dovolenku spolu so svojou rodinou. Tento šarmantný a významný muž má mladú ženu a šesťročnú dcéru Naďu. Jeho prázdniny prebiehajú celkom uspokojivo, je nádherné počasie a v dome vládne pohoda a blahobyt, aký si v Rusku ešte nemohol dovoliť len tak niekto. Zásahy okolitého sveta narúšajú idylku len zriedka, ale bývajú o to závažnejšie. Jedným z takýchto narušení sú tanky, ktoré sa objavia neďaleko Kotovovej chaty na poli. Každý človek pochopí, že robiť vojenské cvičenie v dozretom obilí je nezmysel a Kotov má slušnú autoritu. Vojaci teda zase odídu a dovolenka môže pokračovať. Potom príde Míťa, ktorý si kedysi chcel zobrať za ženu terajšiu Marusju Kotovovú a teraz pracuje pre tajnú službu... Problémy tak na seba nenechajú dlho čakať. Film bol v roku 1994 ocenený Hlavnou cenou poroty na festivale v Cannes a o rok neskôr Oscarom za najlepší zahraničný film. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (259)

JASON_X 

všetky recenzie používateľa

Někdy před ca 20 lety moje první významné setkání s novým ruským filmem, které pak dlouho dlouho nic nepřekonalo, snad až Vozvraščenije a Izgnanije od Zvjaginceva, nebo Nočnoj dozor od jistého šíleného Tatara. A přitom laskavě hřejivý a prosluněný začátek filmu tomu nijak nenasvědčoval - idylické okamžiky na dřevěné dače vprostřed ruského letního venkova 30.let působí mile vančurovsky, poeticky až kýčovitě. Ovšem režisér má jiný záměr: Nečekaná návštěva z města začne do děje i do divákovy duše vnášet mírný neklid, který postupně zesiluje a zesiluje, aby vygradoval v drsném a nemilosrdném finále, které po předešlých úsměvných rodinných scénách působí jako rána kladivem do hlavy. Nevím tedy jak vy, ale já byl z toho konce napoprvé dost omráčený. Nu ale což, tak už to holt v Rusku chodilo, chodí a chodit bude... Výborný Meňšikov, výborný režisér, scénárista i herec Michalkov a výborná je i jeho malá (vlastní) dcerka. ()

Lima 

všetky recenzie používateľa

V konečném výsledku geniální obžaloba stalinistických čistek v sovětské armádě konce 30.let. Ze začátku film klame tělem, Michalkov přehršlí humorných situací a zobrazením idylického rodinného zázemí plukovníka Kotova ukolébává diváka, aby ho pak na konci pořádně chytil pod krkem a ukázkou praktik agentů NKVD pořádně přidusil. Laskavý i hrůzný je Michalkovův a Imbragimbekův film a Oscar je v těch nejsprávnějších rukouch. A co bych také rád vyzdvihl, jsou herecké výkony všech zúčastněných, zejména samotného Michalkova a jeho skutečné dcerušky Naděždy, která je se svojí bezprostředností naprosto odzbrojující, jakoby stát před kamerou byla ta nejlehčí věc na světě. ()

Reklama

Faidra 

všetky recenzie používateľa

Višně v sadu zrají a voní, kromě sester by se našla i jedna roztomilá dcerka a kolem koupaliště bude určitě poletovat racek. Jenže potom se místo strýčka Váni dostaví strýček Míťa a začne to mít grády. Z gramofonu zazní falešné tóny, idylka začne mít trhliny a ta jizva na zápěstí paní domu také nevypadá jako pokojná vzpomínka na dávnou lásku, ale aktéři tohoto křížence absurdního dramatu s tragédií dál ze všech sil rozdávají úsměvy, vyhřívají se na slunci tušíce, že brzy to s jejich místem na slunci začne vypadat bledě, konzumují čaj a blinčiky s klikvovou zavařeninou a usilovně předstírají, že se nic neděje. Bohužel se děje rok 1936 a jedna ze Stalinových velkých čistek - a v Kobově mrazivém stínu pohasne slunce zář, rozpoutá se peklo a Bůh si zakryje tvář. S nevinnou písní malé Nadi se nevinnost odporoučí rovnou do pekel spolu s každým, koho toho osudného léta na jedné vzdálené dače unavilo slunce. ()

Davies182 

všetky recenzie používateľa

Hudba ve mě probudila více emocí, než se to (asi) mělo podařit samotnému filmu, tj. režii a stylu vyprávění. Bůh ví proč jsem měl navíc snímek spojený s hutným válečně-akčním motivem, jedná se ale "pouze" o silné drama a válečné scény prezentuje snad jen příjezd tanků na samém začátku... Postupně gradované drama tak staví zejména na excelentních hereckých výkonech dvou hlavních představitelů a tíživé atmosféře, která je o to drsnější, že Michalkov diváka nechá střídavě se radovat z eventů v "domu bláznů" a zapomínat na útrapy časů budoucích, které se musí zákonitě dostavit. ()

Marek1991 

všetky recenzie používateľa

Nečítal som si obsah toho, čo idem pozerať, vedel som len, že tento film získal Oscara a je zaraďovaný medzi moderné ruské skvosty. Rok 1994 bol obdobím, kedy Rusko prechádzalo na kapitalizmus šialeným spôsobom a preto, keď som videl toľko radosti, šťastia a bezstarostnosti, myslel som si, že sa niekto zbláznil alebo že to bola len radosť z nových časov, ktoré neboli už tak ovplyvnené zlom straníctva a tajných služieb. No postupne zisťujeme, že tento film zobrazuje staré časy, ktoré boli svojou podstatou ešte horšie a zasiahli snáď všetko a ani tí, ktorí si žili relatívne krásnym životom, či mali vysoké postavenia sa vtedajšiemu zlu nevyhli. Práve koniec je niečo brutálne, niečo čo zmenilo inak priemerný oddychový film plný rozprávania, letného šantenia rodiny a blízkych vysokého predstaviteľa na smutné udalosti. Dôvody prečo mnohí robili to, čo robili, čo boli v skutočnosti zač a prečo to zdanlivo dobré, bolo v skutočnosti tak zlé a prečo sa o Rusoch dodnes hovorí ako o mafiánoch, nechám na vás. Herecké výkony ozaj úžasné, no tento film si chcem ešte pozrieť, lebo sa mi zdá v detailoch zložitejší a myslím si, že mi veľa uniklo. O geniálny oddychový film s historickými súvislosťami sa podľa mňa nejedná, až tak ma to nezaujalo, ale že je kvalitný uznávam. ()

Galéria (28)

Zaujímavosti (8)

  • Auto NKVD je typ ZIL/ZIS 110. Tyto vozy vycházely z amerických Packardů, jejichž plány se však do SSSR dostaly v rámci spolupráce až během 2. světové války. Děj filmu je přitom zasazen do roku 1936. (džanik)
  • Letný dom, chata, kde sa natáčalo, patrila exprimátorovi Nižného Novgorodu, Dmitrijovi Bedňakovi. Dokonca mu patrilo aj zariadenie a osobné veci nachádzajúce sa v chate. (cica)

Reklama

Reklama