Unavení slnkom

V jednom domě spolu žijí zástupci několika generací ruské společnosti, sice s různými pohledy na nynější politickou situaci (děj se odehrává v roce 1936), ale jinak v naprosté symbióze (až idealistickou společností). O to je pak důležitější a zásadní je pak sledovat reakce osadníků, když se nečekaně navrátí ztracený syn, který s sebou přináší nejen kulové blesky, rodinná tajemství, ale v závěru i tu krutou realitu. Nerušená rodinná idyla se mění až na konečné cestě polem, kdy pokrytecké postavy odkrývají své pravé já. Když Stalinův portrét stoupal nad krajinou, uvědomila jsem si, že před slepým terorem není úniku. Jeho obětí může být kdokoliv, ať náhodný řidič nebo bývalý hrdina revoluce... (26.07.2006)

Více než polovinu filmu člověk sleduje bezstarostné dováděni jedné rodinky za slunného letního dne, hezké, ale jaksi bezvýznamné, to jsem si dlouhou dobu říkal, pak ovšem snímek odkryje svou pravou a vskutku geniální tvář a ty zdánlivě bezúčelné letní hrátky dostanou úplně jiný ráz, stejně jako podstata celého filmu. (16.03.2008)

Jestli ze sebe dostanu nějaké slovní hodnocení, pak to bude až po druhém shlédnutí. Filmový čas plynul takovým uvolněným způsobem, že jsem po hodině usnul. Zrovna to bylo ve chvíli, kdy jsem ještě netušil, o čem ten film vlastně je. Když jsem se druhý den dodíval, nevěnoval jsem pozornost na patřičných místech, tak jsem se potom divil, cože se to všechno mezitím stalo. Tímto NEkomentářem chci říct, že film se docela vleče, ale jakmile pochopíte, o čem ten film vypráví, získá i ta první polovina filmu na síle. Což u mě znamená, že si ho někdy musím dát ještě jednou. (02.09.2006)

Nikita Michalkov je pro ruský film něco jako Andrej Wajda pto ten polský. Vybírá si témama spojená s ruskou historií, nebojí se kontoverzních témat, utevírá lidská dramata napříč historií. Unaveni sluncem patří k pozoruhodným filmům naší současnosti, byť nefiguruje v seznamu 1001 filmů, které musíte vidět než zemřete, dle mého soudu tam patří a jeho zhlédnutí rozhodně doporučuji. Michalkov mistrně využil idylické rodinné sešlosti v krásném letním čase k vyjádření kontrastu zrůdnosti režimu, který ničí všechno, na co příjde a odstraňuje bez mrknutí oka i nevinné nechtěné svědky. Na jedné straně dětská hravost a nevinnost, na druhé záludnost, pomsta a násilí. Film, který tne do živého. (03.08.2016)

Len ruské srdce teplé a voňavé ako peceň čerstvého chleba môže urobiť z tragédie a omylov vlastného národa poému, ktorá pohne ľudskou podstatou. Skazka o dobrých a zlých, o láske, nenávisti, utrpení i šťastí v stalinskom CCCP. Nenašla som ešte slová, ktoré by obsiahli tento zážitok – treba to vidieť. (01.01.2006)