Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec

Jeden z těch filmů, které zobrazují něco tak hnusného, až je musíte obdivovat. Tady se neskutečně silně zobrazuje lidská nenávist a zloba, která doslova prýští z postavy, kterou zahrál Michael Gambon. Přitom je to film plný chtíče i lásky, ale ta zrůdnost je zobrazena tak dokonale, že ani netušíte, jak bylo možné, že se Gambon stal Brumbálem. (09.02.2016)

Jednou hrajete ctihodnou královnu Alžbětu II., podruhé nevěrnou manželku, která nechtěnému divákovi nechává pohledem obtěžkat své bobří zviřátko ... Režisér Peter Greenaway je původně malíř a je to dost znát. Veškeré dekorace jsou barevně vytříbené a divák gurmán si tak jistě pošmákne. K tomu hraje výtečná hudba a Michael Gambon vede sáhodlouhé nikým nepřerušované monology na téma zrádlo, sex a další radovánky. Málo řečí, o to více akce zase v podání Helen Mirren. Škoda jen, že druhá půlka filmu nebyla trochu prostříhána. (16.06.2010)

Extrémě dlouhé, nic se nedělo a když jsem čekal, že to konec vytáhne nějakou parádní pointou, tak to naopak zabil úplně. Zvrácenosti mám rád, ale tady mi to opravdu nesedlo. Navíc jsem se těšil na horor, nedočkal jsem se ani jednoho hororového okamžiku. A ještě k tomu mě něuvěřitelně štvaly ty neustálé dementní monology toho hlavního padoucha. 40% (03.06.2011)

Slušně bizardní záležitost a to jak obsahem, tak formou i zpracováním. Divadelní prostředí, hysterické scény, nahota, černočerný humor a jedna "sladká" (či slaná a kořeněná) pomsta. Je to fakt docela zvláštní věc, člověk u toho vydrží celý dvě hodiny, přitom sleduje skoro pořád jen hysterické řádění cholerického, žárlivého a úchylného šmejda, který má navíc ještě moc. Výborná je postava kuchaře, takzvané typické "šedé eminemce", přesně jako v životě nenápadný hybatel vším ... Láska a sex, lidské touhy, potřeby ... nakonec si člověk říká, je to celé jen o šukání nebo o žrádle?? :-)) (05.01.2012)

„Vítej zpátky. Očistila sis prkýnko, než jsi na něj uložila svou zadnici? Nikdy nevíš, co můžeš chytit, záchodová prkýnka jsou jako minová pole.“ Neotřele a krapet vulgárně zábavný je film po dlouhou dobu, i když postupně začne přituhovat a humoru v následku toho ubývat. Ale toho není potřeba litovat, protože drsné finále rozhodně stojí za to! Nicméně, vůbec největší důraz je kladen na výtvarnou stránku. Je zde spousta barev (s primárně dominantní červenou, která je typická pro prostory restaurace) a režisér si s nimi rád hraje (čehož si lze pěkně všimnout na kostýmech). A ta mizanscéna…už dlouho jsem neviděl tak bohatou (nebo přeplácanou, záleží na úhlu pohledu), chvílemi mi přišlo až škoda, že toho tam nacpali tolik, protože pokud si film zrovna nemůžete „pauznout“, tak o mnoho detailů pravděpodobně přijdete. Nechybí také spousta drobných nechutností (ve kterých se režisér zjevně vyžívá) a samozřejmě výborná hudba, která hned na začátku po pár tónech prozradí svého autora (i když ta v Zet a dvě nuly mě přece jenom uhranula o něco více). Slabší 4*, film rozhodně není pro každého (a nějaké to prostříhání méně podstatných scén by také myslím prospělo). (10.07.2014)