Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec

Tak mám za sebou (mnou) snad nejoddalovanější snímek. Ani nevím kolik let jsem ho měl na ploše počítače. Film nabízí působivou hru barev.  Michael Gambon si zahrál despotický hovado, který terorizuje nejen svojí ženu ale i svoje okolí. Zjištění, že mu je jeho žena nevěrná je tou poslední kapkou v jeho nepříčetnosti. Ale jak se říká na každou svini se vaří voda. Co se týče audiovizuální stránky je to vymazlenej počin. Zkrátka pastva pro oči i uši. Na vážkách mezi 4-5hvězdami se díky finále přikláním k páté byť slabší hvězdě. (03.04.2023)

Dosti neobvyklé a dlouhou dobu fakt zábavné. Geniální Michael Gambon tam furt cedí neuvěřitelný hlášky a je to prostě prdel. I to tajné pošukávání mě bavilo. Bohužel po odhalení tomu, až neuvěřitelně, dojde dech. Najednou jsou tam nudné dialogy, Michael Gambon nikde a já už čekal, kdy to skončí. Je to ale jeden z těch filmů, co člověku utkví. Richard Bohringer je s tim klidnym ksichtem k sežrání a ta barevná stylizace, kdy se všem mění hadry je velice cool. Neuvěřitelně mě tam ale srala jedna věc a to ten hermafroditní mutant, co tam tak furt zpíval. Věřím, že se to někomu líbí, ale já měl chuť si podřezat žíly. (28.01.2012)

Po zhlédnutí Kuchaře, zloděje, jeho ženy a jejího milence začínám mít dojem, že již plně začínám rozumět režisérskému stylu Petera Greenawaye. Nekončící smršť v podstatě nepodstatných konverzací, které jsou jedním ze základních prvků i tohoto snímku a příběh, v němž se kromě několika jednotlivých scén, děj vlastně neodvíjí žádným výrazným směrem. Nevím proč, ale často jsem si během sledování vzpomněla na Saló aneb 120 dnů Sodomy. Michael Gambon je odporný, obtloustlý zmetek, který neustále žvaní a Helen Mirren je zase mlčenlivá, poslušná a nahá krásná. Dokonalá a odporná pomsta zhrzené ženy zakončuje celé toto podivné a originální dílo. (26.12.2012)

Zajímavý film, o kterém nevím, co si mám myslet. Ze začátku jsem z něj nebyl nijak odvázaný, ale postupem času mě začal pohlcovat. Určitě na tom měla velký podíl podmanivá hudba a skvělá kamera. Jak běžely minuty, tak mě to čím dál víc přitahovalo. Mám zálibu v patologických vlastnostech lidí. V bezúčelné brutalitě a násilí. Film mě stejnou mírou odpuzoval a přitahoval. Myslím, že Peter Greenaway taky nebude podle společenských měřítek zrovna psychicky v pořádku. (03.08.2014)

Greenaway vizionář, provokatér a malíř. Člověk, co vidí v kinematografii nevyužitou možnost filmové suroviny zejména co se týče děl, která bychom si dost dobře mohli přečíst i na papíře. V Kuchaři, zloději, jeho ženě a jejím milenci (uff..) si můžem jeho snahy oživit hýbající se obrázky velmi dobře všimnout. Většinu filmu se odehrává pouze v několika místnostech, kdy je každá koncipovaná jako detailně propracovaný obraz, založený zejména na dojmu z barvy. Působivě to vypadá zejména při přejezdech z místnosti do místnosti, pěkně tak vyniká konrast. Připomnělo mi to Rembrandtovy obrazy, nebo kousky z renesance. Zátiší s ovocem, mnoho lidských postav, napadá mě i Poslední večeře, kde by vtipně místo spasitele seděl zosobněný ďábel Albert (výborně zahraný Michaelem Gambonem). Tak či onak, i přes pomalé tempo se je pořád na co dívat, zkoumat detaily, vstřebávat pocit z celku, podobně jako v galerii. Po obsahové stránce se provokatér taky nezapře, od prvních záběrů na nás autor chrlí obrazy hnusu, které se dotýkají "zlodějské" smetánky, podle Greenawaye ne nepodobné Thatcherovskému režimu. S tímto postojem sice nemusím souhlasit, ale přesto nelze neocenit filmařskou kvalitu a krásu tohoto díla. (12.12.2010)