Hellboy: Kráľovná krvi

Marshalla mám upřímně rád už od brilantního béčka Psí vojáci. Za ty roky si vybudoval značku autora, který dovedně pracuje s libovolně nízkým rozpočtem. Přeci jen upířina Pád do tmy a vlkodlačí Psí vojáci stály pod tři miliony liber, stylové post-apo Soudný den zase pod sedmnáct. Finanční limity využil jako možnost vrátit se k praktickým efektům, hektolitrům falešné krve a poměrně sofistikované práci s očekáváním a kamerou. To samozřejmě vrcholí v seriálech, kam si ho zvou významné značky, aby natočil ne-zas-tak-velkolepé epizody velkolepým způsobem: fenomenální bitva v pilotu Black Sails, tragédie na začátku Lost in Space nebo nejlepší epizoda (jinak nekoukatelné) čtvrté série Hry o trůny, The Watchers on the Wall. V poslední jmenované Marshall například dlouze vystaví scénu směrem k bitvě s obrem a těsně před jejím začátkem ostřihne pryč, aby se vrátil až k drtivým následkům. // Proč ztrácím tolik času s tím, jak pracuje? Protože Hellboy je vlastně esence všeho, co natočil předtím. Neil Marshall vždycky režíroval upřímné "sračky" v tom nejlepším smyslu: zranění se v Psích vojácích léčila vteřinovým lepidlem, zatímco vlkodlaci vydávali zvuky ukradené ze soundbanky Warcraftu III; Pád do tmy je zase krvavá lázeň, kde se upíři zabíjí cepínem; Soudný den uvědomělá hra s pravidly braků a post-apo filmů a Centurion otevřeně parafrázuje Gladiátora i Běžícího muže. Hellboy je potom ničím neředěné béčko, které rekapituluje snad všechny prvky brakové fantasy, folklóru a populární mytologie – artušovské legendy, čarodějky, Ježibabu, prasodlaky i kočkodlaky, draky, mexické wrestlery, víly, obry a spoustu další verbeže. // A do toho se přidává Marshallova snaha zakrýt nízký rozpočet, která je obzvlášť výrazná ve dvou momentech. Zaprvé je to fenomenální souboj se třemi obry, který sestává z několika delších záběrů. Jejich ohyzdná CGI těla vytěsňuje z rámu a zůstává zaměřený pouze na protagonistu, díky tomu vzniká poměrně netradičně snímaná akční scéna plná dravých pohybů kamery a nečekaných přerámování. Zadruhé pak úplný konec natočený v jednom dlouhém záběru, v němž jsou hrdinové poprvé prezentováni jako funkční tým. Vůbec to okázalé vytlačování akce mimo rám je fascinující. // Marshall kondenzuje tři nebo čtyři různé komiksové svazky, aniž by bral ohled na jejich tematické a významové roviny – nejvýraznějším poučením zde je, že není dobré jíst děti. Hellboy je dokonale čistý a upřímný brak, který jakž takž drží pohromadě a vedle současných komiksových filmů působí jako přízrak z doby direct-to-video béček, jemuž někdo dal omylem o několik milionů víc. V ideálním světě by nikdy neměl vzniknout, ale je tady a sledovat jeho estetické kulhání je stejně bizarní jako fascinující. (11.04.2019)

Je HELLBOY (2019) pekelný film? Podle amerických kritiků ano. Inu, jak kdysi poznamenal Alfred Hitchcock, když se dehonestující slovní hříčka ve vztahu k názvu filmu nabízí, nedokážou jí odolat, i kdyby to byl dobrý film. A je? "Yo, feel the flow. Que pasa? Paradox. Gente adelante, you know it never stops," deklamovalo se v jednom pozapomenutém devadesátkovém hitu. Chci věřit, že na place to hrálo v jednom kuse. Jestli totiž filmový HELLBOY něčím neustále provokuje i zaujímá naši pozornost, je právě vnitřně paradoxní povaha jeho výstavby. Ponechávám tedy stranou onu otázku, zda je HELLBOY dobrý film - protože mě zajímá spíše odpověď na to, z jakých důvodů jej lze shledávat pozoruhodným a inspirativním. A to vskutku lze. Původní komentář jsem rozepsal do textu na Poznámkách. (12.04.2019)

Byl jednou jeden... ale pohádka to nebyla. Nový Hellboy je v mnoha jednotlivost zajímavý, pro čtenáře Mignolovy předlohy příjemně doslovný, ale jako celek bohužel nefunguje. První dny těch vyděšených reakcí bylo tolik, že už jen doufám v brzký klid v Comics Centru. Docela jsem si užila Babu Jagu a chaloupku na kuřích nožkách. Ale o moc víc ne. Snad Humra Johnsona a potitulkové scény? Předchozí filmy jsou pořád gold a ještě lepší jsou animáky. #čsfdprojekce (12.04.2019)

Nejhorší Hellboy a bohužel i nejhorší film N. Marshalla. Je to hrozně rychlé, plné akce, drsné brutality (usekávání končetin, trhání lidí vejpůl apod.), hlášek, hudby, hrátek s kamerou... Ale nic z toho nefunguje pořádně a konzistentně. Sám Hellboy je pořád docela sympaťák (ostatní postavy nestojí za řeč, obzvlášť záporáci v čele s Millou a mluvícím prasetem jsou dost tragičtí), ale to je asi tak vše. Celý tenhle reboot působí snad v každém ohledu jako utržený ze řetězu, bohužel tady to není myšleno jako pochvala. Místo nářezové cool zábavy jsme tak dostali spíše rozbředlou a hloupou slátaninu. 40 % (11.04.2019)

V jednotlivých detailech má Hellboy celkem slušné koule. Bohužel ani na dřeň vytěžený eRkový rating filmu a sem tam povedenej vtípek nezmění nic na tom, že vypadá hnusně jak hovno. Vážně už jsem dlouho neviděl audiovizuální dílo, které by působilo tak strašně antiesteticky. Odpornej, přeplácanej blockbusterovej digibordel, rakovina současné kinematogrefie, v tomto konkrétním případě už v terminálním stádiu. (11.04.2019)