Das Bett
The Bed
Réžia:
Oskar ReifScenár:
Oskar ReifKamera:
Igor LutherHudba:
Václav VondráčekHrajú:
Michal Przebinda, Stanislava Jachnická, Sylva Langová, Jana Yngland Hrušková, Věra Kalendová, Jana Drbohlavová, Jan Pilař, Bohuslav Ličman (viac)Obsahy(1)
Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.
Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.
Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (137)
No feministky si museli nad tímto filmem alespoň částečně mnout ruce, stejně jako zamindrákovaní hošani, kterým doma vládne sukně (že v tom srabu nejsou sami). Nicméně ošizen nezůstal ani český divák, kterému Oskar Reif nabídl do tehdejší doby vskutku netradiční černobílou podívanou na české poměry. Já sice nebudu patřit ke skupině těch, jež jeho dílo považují za nezapomenutelnou podívanou, ale lhal bych, kdybych neřekl, že i já se u některých momentů nezasmál. Podobně laděné filmy sice moc často nevyhledávám, ale tvůrčí genialita, solidní atmosféra a některé úsměvné hlášky určitě za pozornost stojí. Tento film však není pro každého. 60% ()
"Kdo nedá svojí staré alespoň dvakrát týdně pořádnou rychtu, tak u mě není chlap. Ono se sice říká, že nemáš jít přímo na xicht, ale to já neuznávám. I když je fakt, že ji nechám sundat si alespoň brejle..." Snové sekvence, symbolismus, filosofování a opravdu dobrý černo - absurdno- vulgární humor. Jojo, tohle je přesně to, co bych nazval experimentálním filmem. Scéna z fotbalové tribuny u nás na vesnici ze dne na dne totálně zkultovatěla, takže tuhletu pětiminutovou hlášku uslyšíte vyřvávat štamgasty v každé místní hospodě. P.S. Plakát je skutečně povedený. ()
Vzbudit se ve snu je opravdu velmi nemilé, a zanechává to trvalé následky. Lubošek z řádu maskulus mutantus zoufale, ale hrdě bojuje o své místo mezi ženami. Naplňuje své skryté touhy a přijímá důsledky. Autorsky originální, zasněný a (anti)feministický film s realitou bez hranic, vzácně srandovním humorem ("Andrej...!") a precizní režií. ()
Jsem unešen! Postel je výborný film, do kterého se musíte pořádně zahledět a prokouknout jeho smysl. Vše absurdní má své logické vysvětlení a ikdyž se to může zdát jako taková pofidérní spleť různých scének, tak v jistém slova smyslu můžete v nich nalézt názor na problematiku mužů a žen. Krom toho hlavní hrdina hraje bezvadně a komické scénky jeho kamaráda jsou velmi úsměvné. !!!STOP BLOWJOB!!! ()
Myslím, že v dnešnej dobe #MeToo a všemožných ´´uvedomelých´´ spolkov, osud ´´hrdinu´´ tohto filmu, zrejme čaká aj na nás ostatných. Láska a zdvorilosť je rýchlo pošľapaná ideou, že tým ide o znásilnenie ženskosti. A pritom sa len prejavujú pudy, ktoré sú tu tisíce rokov, ktoré sú potláčané akousi ´´vierou´´, ktorá je tu zhruba 2 roky. Námet, ktorý je obyčajný, ale v neobyčajnom štýle. To je POSTEĽ. Klady a zápory oboch strán pohlavia, sú tu podané síce humornou, ale dnes až mrazivo skutočnou formou. Ak POSTEĽ možno nazvať filmom nadčasovým, ktorý vlastne len predznamenal blížiacu sa dobu, má napr. taký snímok ( román ) 1984 ( NINETEEN EIGHTY-FOUR - 1984 ), podobne nostradamovskú predtuchu? ()
Galéria (21)
Fotka © Barrandov Biografia
Zaujímavosti (8)
- Nominace na Cenu tisku v rámci filmového festivalu v Paříži pro rok 1999. (charlosina)
- Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)
- Orchestrální hudba, která v několika částech ve filmu zazní, je skladbou George Bizeta „Farandola z Arlesanky“. (sskrblik)
Reklama