Hany

Velký potenciál a řemeslně zdařilé dílo, ve kterém kamera plynule proplouvá z jedné situace do druhé, zatímco zvuk je sestříhaný a nesmírně sympaticky tak dokresluje celou atmosféru. První polovina mě bavila, po krásně natočeném pouličním střetu už jsem se však se scénářem začala významně míjet, aby mě nakonec zklamalo, že jsem se o postavách nedozvěděla prakticky nic (více scén jako tu s otcem v parku!) a že jsem se nedočkala ani žádného vyústění. Vím, že ona prázdnota je do jisté míry cílem a z čistě myšlenkového hlediska bych si snad i dokázala ocenit, jako divák ale asi očekávám trochu víc. Nicméně i přes střízlivé hodnocení a komentář ale nakonec Hany považuju za jeden z nejzajímavějších českých filmů, které jsem v poslední době viděla. (02.05.2014)

Formálně ohromná frajeřina. 90 minut na tři záběry včetně pouliční demonstrace a jízdy tramvají - za to palce vzhůru. Hodně se mi líbilo civilní herectví a formanovské gagy ("Dobrej, pane Šetlík."), bohužel scenáristicky to šlo úplně mimo mě. Většina replik jsou buďto super-civilní dialogy o ničem (které sice působí krásně realisticky, ale nudí tím, že nikam nesměřují) nebo pseudoartové intelektuální výměny, které zní jako něco od Ionesca. Místy se objeví náznak příběhu nebo konfliktu (procházka v parku), film začne být zajímavý, ale pak je to zase hned pryč. Závěrečná pointa je opět tak prudce artová, až se nestydím přiznat, že jsem ji vůbec nepobral. Celé to svým nápadem a přílišným akcentem na uměleckost bez sebemenšího vykročení směrem k divákovi působí jako absolvák z FAMU na steroidech. (04.09.2014)

Měl jsem možnost být na testovací projekci v kině Atlas. Trochu jsem se bál, co na mě tuzemská kinematografie zase připraví, ale k svému nezměrnému překvapení jsem se bavil. Film je to sice megadivný a bez jediné sympatické postavy, ale já jsem se do toho nějakou záhadou dokázal dostat a užívat si to. Je trochu škoda, alespoň tedy pro mě, že vyvstanou otázky, ale odpovědi na ně nepřijdou. Kamera na jeden záběr ("jeden záběr") vůbec nepůsobí rušivě, naopak mi všechny ty přelety přišly docela zajímavé. V průběhu těch zhruba 90 minut mě napadaly nějaké paralely s Project X a jsou i teď s odstupem docela na místě. (27.04.2014)

Kreténistické postavy, prázdné dialogy a v podstatě ne-existující děj. Jenže ono to ani nevadí, i tak jsem se bavil, má to atmosféru (noční Plzeň!), hrozně zábavné střípky divných existencí (čtení na literárním večeru, na programu Markýz de Smutek!), což v kombinaci s natáčením na jeden zátah (i když v reálu je jich víc) působí svěže a zajímavě. Hledat tu nějaké pokusy o "generační výpověď" nebo hluboký art je zbytečné, já se bavil, víc nechci. Howgh. (22.02.2015)

Vyprávěním v reálném čase se daří evokovat zdání výseče, z níž není možné vystoupit a jejíž kontext se nedá moc domyslet. Někdo bude určitě žasnout nad rozvolněnou narací, která se občas zříká kauzality i logiky, rámec příběhu je ale vesměs konvenční. Kamerová virtuozita je obdivuhodná, nejde ale o žádný experiment – obtížné pohyby kamery vcelku uspokojivě nahrazují klasickou střihovou skladbu. Co mi vadí je snaha o generační výpověď skrz její extrémy, jinými slovy, přes permanentně ožalé a zfetované figury se to o úpadku vypráví dost snadno. Metafory vesměs průhledné. (27.04.2014)