Ray Donovan

jen jednou za dekádu, se objeví seriál s tím ojedinělým jevem v závěru, jemuž se říká katarze (!) pro tu minulou to bylo six feet under, pro tu přítomnou RAY DONOVAN (100%) UPDATE (14.10.14) 2S) 90% ..jen proto, že silnější závěr než ten z první řady, řada druhá nenabídla (né, že by to bylo tak jednoduché) (01.07.2014)

Liev Schreiber s šarmem jemu vlastním ztvárňuje zkřiveného hrdinu moderní doby, který řeší problémy jiných lidí, ale vytváří tím problémy sám sobě. Jeho postava je přitažlivá, protože v sobě nese jistý morální a etický kód, přesto je nucena jej často potlačit. Nese v sobě velkou živočišnost, ale zároveň velkou schopnost sebekontroly. Je proto napínavé sledovat Raye Donovana, protože nikdy si nejsme jistí, co udělá. Podobně jako postava Mickeyho, jeho otce a nemesis v podání výborně slizkého Jona Voighta. Právě tito dva jsou největším důvodem Raye Donovana sledovat a napětí mezi nimi je hlavním tahákem seriálu. Děj je ale místy příliš překombinovaný. (28.07.2013)

Od první série jsem si před jejím odvysíláním sliboval mnoho: mohla se pyšnit skvělým obsazením i lákavým námětem, který si v souvislosti s moderní televizní tvorbou přímo říkal o neokoukané pojetí. A sliboval jsem si nejspíš příliš, ani zdaleka totiž nedokázala využít svého potenciálu. Z celé bez jakýchkoli dohadů zajímavé rodiny zůstali v průběhu sezóny zajímaví pouze Liev Schreiber v roli jejího samozvaného ochránce a Jon Voight jako sesazený patriarcha, s jehož návratem se do života všech hlavních postav spouští lavina problémů. Zbytek, ať už je to dlouho mrtvá sestra, jediný dobrák Terry, traumatizovaný Bunchy, černá ovce Daryll, nebo věrná, ale vyloženě hloupě působící, splachovací Abby, nebyl využitý ani při nejmenším a kvůli tomu působil spíš jako kulisa pro exhibici dvou ústředních charakterů. I ty kulisy ale dokázaly přirůst k srdci, protože celý irský klan (a stejně tak i zbytek postav) se skrz své peripetie podařilo vykreslit naprosto reálně a přiblížit tak pozadí života smetánky LA i stále na paty dýchající zločinnou minulost Bostonských Irů. Druhá série už však nejen konečně dává prostor všem postavám, ale i konečně naplno využívá toho příslibu pod cukrlátkem skryté nekompromisní hry, na které si titulní postava postavila život, a která se mu rozpadá pod rukama. Ray Donovan, tedy postava, jakožto i celý seriál, je jako testosteronová bomba, která si nebere servítky s nikým a ničím, ale přitom si udržuje styl a díky občasnému odlehčení nepůsobí nijak upjatě. A takovému šarmu se prostě nedá odolat. Překvapivě velký kus třetí série si pro sebe ovšem ukradly jiné famílie. Především Katie Holmes v roli ambiciózní neurotičky z velké rodiny z velké části táhne emoce celé sezóny, a pevně věřím, že se jí seriál nezbaví stejně, jako jejího podobně excelentního otce. Druhý klan, arménský, se pak týká nepoučitelného Mickeyho, který se naopak stará o napětí a z velké části i posuny v ději kolem většiny ostatních Donovanovic. Celkem znovu není co vytknout, snad až na menší účast některých oblíbených postav, nicméně veškeré případné výtky by stejně vybledly po famózním a procítěném závěru za tónů upýra. (21.10.2014)

První dva díly sem tak nějak protrpěl a říkal jsem si,že to asi vzdám. V dalších dílech to začíná nabírat obrátky a ty už jsem hltal. Začínají se vykreslovat charaktery postav a velice zajímavě. Ray se s ničím nesere a jde si tvrdě za svým. Občas projeví i nějakou tu emoci. V sedmým díle se dokonce i pousmál. Je to takovej LosAngeles Jánošík, s tím rozdílem, že se všechno snaží vyřešit hlavou. Když to nejde, jde to pálkou. Liev je pro tuhle postavu ta nejlepší volba. Jon Voight jako jeho sadomagorúchyl otec je správně slizskej, jen tu manželku mohla hrát jiná herečka. Druhá série je o dost brutálnější. Je potřeba se někoho i zbavit. Voight začíná být i vtipnej. Výbornej soundtrack. Musím dát plnejch pět hvězd, protože mě to neskutečně baví. 100% Update: Třetí řada naprosto válcuje obě dvě předešlý. Slovy klasika : totální námrd ! A opět geniální soundtrack. (09.02.2015)

Hodnocení po dvou dílech: 3*. Já vám nějak nevím. Teda je mi díky jakýmusi zvláštnímu seriálovýmu smyslu jako jasný, že to asi ještě pude vejš, osobně se ale zatím v rozkouskovaném Donovanovi lehce ztrácím, a není to jenom kvůli na můj vkus až přehnaně barvitýmu scénáři... Baví mě to a Liev je super, ale prostě je to zatim zbytečně překombinovaný (existuje stoprocentně spokojený divák?). Další díly napoví, docela se těšim. 1. sezóna: Yep, Ray dokázal, že je přesně tím neobyčejným dramatickým seriálem, který Showtime potřebovalo jako sůl. Ono se tam zdánlivě celou dobu vůbec nic neděje, jenomže pak se začnou hromadit problémy, a poslední epizoda má ve své "tiché výřečnosti" takový drajv, až z toho od nemrkání bolí oči. Plná palba a velká natěšenost na druhou sérii. (10.07.2013)