Ray Donovan

Za archetyp >macho< , který je ústřední postavou, se scénáristka A.Biderman vůbec nestydí. Ví, o čem mluví. Režisér A.Coulter( mj. House of cards) ji pochopil a dali nám s požehnáním Showtime zajímavý vhled do světa, který je tak jiný nejen pro nás, ale i pro jinou část samotných USA. Stránka lidských emocí je však univerzální. (25.12.2013)

Prvni tri dily slusne naslapnuto, ale s kazdym dalsim to geometrickou radou ztraci na pritazlivosti. Po prvnich osmi dilech uz jsem nemel chut se k tomu vracet. Hlavni postavy, jako charakteru je skoda, ale hlavni pribeh provazejici cely serial neni dost silne vyuzity na to, aby to cloveka nutilo se koukat na dalsi dily a oproti zacatku se dokonce rezignuje i na miniepizodky z Rayova zabavneho zamestnani (ktere tomu dodavaly stavu). (13.09.2013)

OBSAHUJE SPOILERY Z PRVNÍ SEZÓNY! To jsem se zase jednou nechal od CSFD pořádně nachytat. Měl jsem radši důvěrovat svým instinktům, a po přečtení klišovitého obsahu se téhle snůšce velkým obloukem vyhnout. Hrozně rád bych seriál okomentoval, aniž bych zbytečně prozrazoval něco z děje, ale naneštěstí to nejde, všechny moje výtky totiž směřují k totální absenci jakékoli logiky řešení situací či motivace postav. Několik příkladů za všechny: - Abby si je plně vědoma, že Mickey, otec jejího manžela Raye, seděl 20 let za vraždu Rayovy expřítelkyně, ví, že je nebezpečný, ví, že Ray ho nenávidí, a přesto se pokouší s ním vybudovat přátelský vztah nejen ona sama, ale navíc s ním sblížit i svoje děti, u kterých jinak nestrpí, aby byly vystavené jakémukoli náznaku násilí či špatným vlivům. - Ray doslova a do písmene řekne, že se rozhodnul Mickeyho zabít už jako desetiletý, přesto ho ani dnes nedokáže zabít sám, a na jeho zabití si naprosto nepochopitelně najme právě toho jednoho jediného člověka, který má prostředky i důvody všechny plány potopit. - Sully je ukázaný jako nemilosrdný zabiják, který bez zaváhání a bez skutečného důvodu zavraždí svou dlouholetou partnerku i náhodné kolemjdoucí, a přesto potom nechá odejít člověka, o kterém ví, že mu ukradl obrovskou sumu peněz, jenom proto, že mu onen člověk poskytnul důležitou informaci. - Top FBI agent (vědomě) sdělí nebezpečnému zločinci, že na svém případu pracuje úplně sám, a nikdo z jeho kolegů nemá tušení, v čem že to vlastně jede, takže kdyby se mu něco stalo, nikdo by neměl ponětí ;-) - Ženská se želízkama připoutá k trubce a klíč spláchne do hajzlu a nenapadne jí, že nebude mít jak se odtamtud dostat, dcera, která je jinak totálně vystrašená ze všeho, najde svého otce ležet na lůžku s potlučeným obličejem a obřím krvavým flekem přes celou košili, ale místo aby se vyděsila a/nebo se aspoň ujistila, že mu nic není, jde si sama klidně lehnout, a tak dále, a tak dále. Zkrátka nikdo se v tomhle seriálu nechová realisticky, nikdo se nechová logicky, seriál buďto nudí scénami, ve kterých se vůbec nic neděje, otravuje otřesně napsanými dialogy, které znějí jako od studenta možná tak střední školy, nebo šokuje, ano, ovšem svojí bezbřehou debilitou. Jako bezduchou drsnou zábavu bych to bral, ale nevím, čím bych se musel zfetovat, aby mi to přišlo jako inteligentní a komplexní pohled na život antihrdiny. Ona je totiž jedna věc hodit logiku stranou u seriálu typu řekněme Scream Queens (a i tam naprosto chápu, když to někdo neudělá, a seriál mu potom připadá jako nesnesitelná krávovina), je ale něco docela jiného to po divákovi chtít u seriálu jako Ray Donovan, který předstírá hloubku a bere se naprosto vážně. 1* dávám čistě za herecké obsazení a očividně vysokou produkční hodnotu, všechno ostatní je až komicky katastrofální. Ale solidně jste mě napálili, to ne že ne. (05.06.2016)

Ray Donovan není soukromé očko z klasických noirových filmů a nevlastní detektivní kancelář. Spolu se svými kolegy provozuje úklidovou firmu, která uklízí svinstvo, které zůstává po úspěšných celebritách a bohaté smetánce z Los Angeles. Pokud má možnost volby, rozhoduje se jít cestou práva, ale nedělá mu ani ten nejmenší problém použít široký rejstřík nelegálních aktivit včetně vydírání, zastrašování, manipulace a leckdy i brutálního násilí. Ve svém oboru patří k nejlepším, a tak se dostává do prostředí, které je drtivé většině smrtelníků nepřístupné. Seriál je skvěle obsazený, Liev Schreiber je ostřílený matador hollywoodských projektů a do role bezkrupulózního tvrďáka, který ale zároveň stíhá být citlivým otcem a bratrem, se hodí dokonale. Ani z hlediska scénáře se seriálu mnoho vytknout nedá, patří zaslouženě k tomu nejkvalitnějšímu, s čím televizní produkce momentálně disponuje. Prostředí smetánky filmových studií a hudebních a sportovních hvězd je pro diváka přitažlivé a navíc seriál se dokonale strefuje do dekadentních představ o jejich zhýralém životě. Zkažení floutci, hvězdičky ponořené svým rypákem do koksu a promiskuita, kam se podíváš. Pravda, v tomto prostředí se těžko hledá někdo, s kým je možné se bez zábran ztotožnit. Celkový dojem: 85 %. (28.04.2020)

Ray Donovan aneb „pan Wolf, co řeší problémy odvrácené tváře Hollywoodu“ a jeho melouchaření mezi smetánkou v LA, kdy se snaží vybalancovat osobní život s ne vždy striktně legálními prácičkami (čti drogy, vraždy, milenky) pro mafiány, bezpečnostní složky, celebrity, porno magnáty a kdo ví koho ještě stylem „já na bráchu, brácha na mě“ a tak jako slepička běhá (resp. v jeho případě jezdí v meďáku) od rána do noci po LA a tu vydírá, tu uplácí, tu ututlává, tu přistihává inflagranti, tu někoho majzne a tu zakopává mrtvoly. Aby toho snad neměl málo, tak ještě musí řešit problémy své rozvětvené vyvedené rodiny, kde co jedinec, to vykuk a potíže na dohled. A do toho všeho jeho střelený taťka, dlouholetý to mukl a bývalý gangster buran/poskok, co neví co se zbytkem života v okouzlujícím podání Jona Voighta. Dokud/pokud je na scéně jeden z dua Ray/Mickey, tak tomu nelze co zásadnějšího vytknout; nechybí tomu napětí, zvraty, nápady, vývoj postav ani tempo. Problém (a to tak že zcela zásadní) je, že mají prostor tak přibližně ve dvou třetinách jedné každé epizody. Zbytek zabírají vztahové peripetie Rayových bratrů, první lásky dcerky či eskapády nezvedeného synátora a podobné zhůvěřilosti, které samozřejmě jdou pojmout i zajímavě a nosně, to zase ne že ne, ale představte si vatou vyplněné rodinné pasáže z pozdějších sezón Dextera či Homelandu (když už jsme na poli tvorby stanice Showtime). Udělalo se vám blivno? Tak tady je to to samé, jen o poznání horší, protože zdejší vztahové segmenty jsou podány tak, že by to neprošlo snad ani v pozdějších notně vyvanulých řadách Beverly Hills 90210. A co hůře, přešlapují na místě a to ne v rámci několika epizod či snad jedné série, ale klidně po několik sezón. Chtěl bych vidět tu hlavičku, která přišla s konceptem „budeme mít respekt vzbuzujícího drsoně, co se v jedné scéně ohání basebalkou a pak střih, budeme se věnovat dceři a jejím SMSkovacím flirtům a muchlování a to ne v jednom díle, ale po několik sezón, z toho budou diváci paf a nedočkavostí nebudou moci dospat, jestli u toho rappera uspěje či ne“. Ovšem není to jen o dcerce, její brácha, jejich matka i Rayovo příbuzenstvo jsou to samé v bleděmodrém. Čili platí, že cca dvě třetiny epizod/sérií/seriálu jsou na plný počet a ta zbylá třetina hluboko pod hranou snesitelného odzívatelného podprůměru. Přesto to jako divák s multitaskingujícím Rayem táhnu již několikátý rok, protože jakkoli mi výše uvedené pije krev, tak žánrová (zpočátku notně rozdrobená) linie za sledování chtě nechtě stojí a s postupujícím časem dokonce čím dál tím více. (11.07.2016)