Ray Donovan

Po celý první sérii už nemám takový nadšení, jaký jsem měl po pilotu. Ale tenhle seriál je nacpanej kupou zajímavejch charakterů a i když se tam v polovině série nic moc neděje, a když už jo, tak to scénaristi hned utnou, ve finále je výslednej obrázek skvělej. Mrzí mě, že vyšetřování FBI nešlo na krev, jak bych čekal a bylo v součtu zbytečný. První série mě bavila víc než souběžně vysílaná poslední řada Dextera a myslím si, že mu Ray může bejt rovnoceným nástupcem, ale ne v Dexových nejlepších letech (1,2,4,5). První série 8/10. Ve dvojce se přitvrzuje, Rayova rodinná situace je ještě víc v prdeli, ale tentokrát už ne kvůli Mickovi. Ten je upozaděnej a přednost dostávají lidi z novin a FBI, co jdou po Rayových kšeftech. Jednotlivý epizody jsou super, celkově je to jedno z nejlepších tv dramat a Ray samotej patří mezi nejzajímavější postavy, ale ukrutně tomu chybí nějaká pevná dějová linka a nějakej finiš, ke kterýmu by to nevyhnutelně směřovalo. Proto pořád za čtyři. Druhá série 8/10. Trojka je z mýho pohledu zatím nejlepší. A stačilo fakt málo. Jen krapet víc využít zostuzenýho Cochranea a miliardáře Finneyho a zvedal bych celkově na pět. Jinak to je ale současná tv špička. Třetí série 9/10. (27.09.2013)

Od první série jsem si před jejím odvysíláním sliboval mnoho: mohla se pyšnit skvělým obsazením i lákavým námětem, který si v souvislosti s moderní televizní tvorbou přímo říkal o neokoukané pojetí. A sliboval jsem si nejspíš příliš, ani zdaleka totiž nedokázala využít svého potenciálu. Z celé bez jakýchkoli dohadů zajímavé rodiny zůstali v průběhu sezóny zajímaví pouze Liev Schreiber v roli jejího samozvaného ochránce a Jon Voight jako sesazený patriarcha, s jehož návratem se do života všech hlavních postav spouští lavina problémů. Zbytek, ať už je to dlouho mrtvá sestra, jediný dobrák Terry, traumatizovaný Bunchy, černá ovce Daryll, nebo věrná, ale vyloženě hloupě působící, splachovací Abby, nebyl využitý ani při nejmenším a kvůli tomu působil spíš jako kulisa pro exhibici dvou ústředních charakterů. I ty kulisy ale dokázaly přirůst k srdci, protože celý irský klan (a stejně tak i zbytek postav) se skrz své peripetie podařilo vykreslit naprosto reálně a přiblížit tak pozadí života smetánky LA i stále na paty dýchající zločinnou minulost Bostonských Irů. Druhá série už však nejen konečně dává prostor všem postavám, ale i konečně naplno využívá toho příslibu pod cukrlátkem skryté nekompromisní hry, na které si titulní postava postavila život, a která se mu rozpadá pod rukama. Ray Donovan, tedy postava, jakožto i celý seriál, je jako testosteronová bomba, která si nebere servítky s nikým a ničím, ale přitom si udržuje styl a díky občasnému odlehčení nepůsobí nijak upjatě. A takovému šarmu se prostě nedá odolat. Překvapivě velký kus třetí série si pro sebe ovšem ukradly jiné famílie. Především Katie Holmes v roli ambiciózní neurotičky z velké rodiny z velké části táhne emoce celé sezóny, a pevně věřím, že se jí seriál nezbaví stejně, jako jejího podobně excelentního otce. Druhý klan, arménský, se pak týká nepoučitelného Mickeyho, který se naopak stará o napětí a z velké části i posuny v ději kolem většiny ostatních Donovanovic. Celkem znovu není co vytknout, snad až na menší účast některých oblíbených postav, nicméně veškeré případné výtky by stejně vybledly po famózním a procítěném závěru za tónů upýra. (22.10.2014)

Hodnocení po dvou dílech: 3*. Já vám nějak nevím. Teda je mi díky jakýmusi zvláštnímu seriálovýmu smyslu jako jasný, že to asi ještě pude vejš, osobně se ale zatím v rozkouskovaném Donovanovi lehce ztrácím, a není to jenom kvůli na můj vkus až přehnaně barvitýmu scénáři... Baví mě to a Liev je super, ale prostě je to zatim zbytečně překombinovaný (existuje stoprocentně spokojený divák?). Další díly napoví, docela se těšim. 1. sezóna: Yep, Ray dokázal, že je přesně tím neobyčejným dramatickým seriálem, který Showtime potřebovalo jako sůl. Ono se tam zdánlivě celou dobu vůbec nic neděje, jenomže pak se začnou hromadit problémy, a poslední epizoda má ve své "tiché výřečnosti" takový drajv, až z toho od nemrkání bolí oči. Plná palba a velká natěšenost na druhou sérii. (11.07.2013)

Na Raye Donovana jsem si nevzpomněl, jak je rok dlouhý. Navíc jsem ani neměl potřebu jet druhou sérii souběžně se zámořím, takže mě ihned napadlo, jestli jsem celý projekt trošku nepřechválil. Naštěstí opak je pravdou a druhá série strká tu první do kapsy. Rayovi se začíná bortit vybudovaná pozice a musí začít nekompromisně pálit mosty nejen s kolegy, ale i rodinnými příslušníky. Životní linky jeho bratrů dostaly více prostoru, jsou propracovanější a se silnější dopadem na diváka. Konečně to schytají i postavy, ke kterým už máme vybudovaný vztah a jejich odchody jsou tak emocionální pecky. Voight je stále famózní a nesmělé výkřiky o jeho životní roli nejsou rozhodně jen tak do větru. Díky množství vedlejších postav se Ray dostává do nekonečného kolotoče průserů, ale zároveň je vše krásně přehledné a na sebe logicky navazující. Pro mě byla jasným vrcholem rodinná oslava a hlavně její finále. Kdo má dar působit podobné rozkoly, tak u samotného závěru zažije nirvánu. 1. série: 85%, 2. série: 95%, 3. série: 90%, 4. série: 85%, 5. série: 80%, 6. - 7. série: 85%. (18.10.2013)

Liev Schreiber bol roky mojim obľúbeným hercom z béčkových filmov (resp. herec vedlajších rolí). O to viac mu fandím, že svoju životnú úlohu našiel v Rayovi Donovanovi, ktoré hrá veľmi autenticky. Nemyslel som si, že Showtime dokáže nahradiť vo svojej vysielacej štruktúre voľné miesto po Dexterovi, avšak táto stanica to opäť dokázala. (02.03.2014)