Šingeki no kjodžin - The Final Season

Štvrtá a zároveň posledná séria AoT dostála očakávaniam a predviedla zavŕšenie príbehu, ktorý sa len tak nevidí. Neviem či som niekedy videl viac prepracovanejší príbeh. Budovaný od prvej série, kde sme dostali snáď nula odpovedi, so stále pribúdajúcimi otázkami v ďalších sériách, aby sme nakoniec dostali odpovede na všetky v nich práve v poslednej sérii. A všetko do sebe zapadlo na výbornú. Skončila tu jedna dekáda a rozhodne nie som sám, kto si na konci poplakal. Možno ste si pri niektorých epizódach hovorili čo sa to deje, ale len preto aby vám potom ďalšia vytrela zrak a vy ste sa dozvedeli, že všetko bolo potrebné. Poklona ako seriál z pôvodných záporákov dokázal spraviť vlastne kladné postavy a ako sa na konci spojili aby bojovali proti väčšiemu zlu. Zlu, ktoré v postate malo svoje dôvody a kde by sa dalo polemizovať. Teamovka v posledných častiach nemala chybu. Vidieť po kope všetky postavy, do toho peckový soundtrack no mal som neraz zimomriavky. Seriál ostane navždy v mojom srdci a myslím, že aj u väčšiny divákov. MAPPA ďakujem. Eren, Mikasa, Armin, Levi, Erwin, Hange, Jean, Sasha, Connie, Reiner, Annie a celý Scout Regiment plus všetky ďalšie postavy ktoré sme si za tie roky zamilovali Ďakujem. Teším sa ako si dám tento príbeh znova, tak zatiaľ. "Shinzou Wo Sasageyo" (30.12.2023)

Myslím, že jako jeden z mála tu půjdu proti proudu, když řeknu, že finální řada a závěrečná epizoda nejsou natolik geniálním dílem, o kterém by se pěly písně ještě dalších tisíc let. Proč tomu ale tak je? Jako jedno z možných vysvětlení je, že k seriálu nemám nostalgickou vazbu, jelikož jsem jej zkouknul víceméně měsíc před samotným finále. Druhé vysvětlení je, že se nedržím pouze v komfortní zóně jednoho jediného žánru, konzumuji tvorbu napříč celým spektrem (klasická literatura, modernismus atd.), kdy se tak můj vkus vyvinul jinak a nejsem proto cílovka. Jak jsem jinak zmínil už u minulé série, rozhodnutí naprosto překopat celý svět mi jednoduše nesedlo, kdy tu máme příběh Židů a koncentračního ostrova. Závěrečná řada v této myšlence pochopitelně pokračuje, kdy máme možnost vidět více i vnější svět a postavy tak pro nás nejsou úplně černobílé. Bohužel se to postupně ale veze na vlně klasického šónenu, kdy hlavní postavy přežijí a máme tu akorát obří rubačku, během které hlavní záporák vyvolá hromadu minibossů... s nimiž by měl ve skutečnosti vyhrát, ale plot armor hrdinům umožní dotáhnout to až do konce. Fakt, že bylo vyhubeno 80 % lidí, se přejde mávnutím ruky, kdy to vlastně ani nedává smysl, jelikož by to znamenalo, že titáni nasadili turbo rychlost a během pár dní přešli dokola celou planetu. Animačně je ale poslední série bezkonkurenční... postavy jsou ale nezajímavé a já neměl vůli komukoliv fandit. Škoda, od celého příběhu jsem čekal něco úplně jiného... ale jsem rád, že jsem mu dal šanci a poznal zase kus mainstreamu. Hodnocení: 55 % (05.11.2023)

Poslední a zároveň nejdelší sezonou Shingeki no Kyojin definitivně dosáhl kultovního statusu jakožto jeden z nejmonumentálnějších a tematicky i vypravěčsky nejkomplexnějších a v neposlední řadě nejvíc pohlcujících příběhů (nejen) o stavu lidstva a lidské existence napříč historií naší planety, ať už s titány nebo bez nich. A zároveň tato sezona zpečetila status SnK jako jednoho z nejkrásnějších a nejtragičtějších pohledů na osudy vybraných jednotlivců (a populací), reprezentujících přirozenou i umělou rozmanitost a různorodost světa se všemi temnými i světlými stránkami, které to přináší. Nic z toho by ovšem nebylo možné a nemělo zdaleka takovou sílu, kdyby Hajime Isayama předtím tak pečlivě nevybudoval brilantní základy v předchozích částech, zejména pak v 2. a 3. sezoně. (05.11.2023)

Kolosální. To, co po oznámení vypadalo jako kratší vymodlené zakončení milovaného fandomu, bylo nakonec odvysíláno ve čtyřech obdobích, která pokryly téměř tři (!) roky. A tenhle dar mi splnil všechno, co jsem si od posledního příběhu přál. A o čem při vší rozmáchlosti vypráví? Tak trochu o tom, že zlo vždy plodí další zlo, ale dobro ne vždy plodí další dobro. O klukovi, který chtěl vyhladit všechny titány, ale nakonec vše dopadlo trochu jinak. O jeho přátelích, kteří za ním chtěli jít v dobrém i zlém, ale cesty se časem nějak pomotaly. A o spoustě statečných i zbabělých bojovníků, z nichž někteří hrdinně padli a někteří se postavili nemožným volbám. Ostatně jako celé lidstvo a já doteď žasnu nad tím, že právě tady, ve zdánlivě jednostranném dobrodružném a patřičně ukřičeném šónenu, se o několik sezón později objevují dilemata, na která neexistuje správná odpověď a nad kterými by si nejeden sociolog mohl hlavu ulámat. Bez legrace, děj vzal někdy ke konci třetí sezóny takový spád, že jsem nic takového v animovaném žánru neviděl a v tom hraném by rozpočet nikdy nedovolil takto obrovské měřítko. Brouků mám z ostrova Paradis v hlavě nepočítaně a jediný důvod, proč si to Shingeki v mém žebříčku anime nenamířilo po poslední epizodě na místo nejvyšší, je ten, že je mi z něj smutno a nedobře. Vnímám ho totiž jako nesmrtelné (a díky závěrečným minutám i přes současné nadšené hodnocení jako nedoceněné a nadčasové) dílo, které ale nejspíš už nikdy neuvidím znovu, právě pro onu depresi a neutěšenost. Některé chyby zkrátka člověk (lépe řečeno Člověk) musí udělat. Nebo zopakovat. Moc bych si přál, aby tenhle seriál viděl každý, kdo ještě žádné anime nikdy neviděl. (13.09.2024)

Stalo se přesně to čeho jsem se od druhé série obával a to že autoři se ztratí ve vyprávění a nedokážou to pořádně zakončit. Je to způsobeno zejména tím, čím trpělo tohle dílo od samého počátku. Tím je naprosto nekonzistentní a nelogické chování postav ještě umocněné nekonečnými zvraty ve směřování děje, uvažování skupin i jednotlivců, scénáristickými dírami a v téhle poslední sérii také evidentní snahou natahovat to co to jde. Tím jak se tu autoři neustále snaží prakticky všechny nějak zašpinit od bahna války někdy některé emocionální scény naprosto nefungují. Člověk prostě nemůže být zároveň psychopat i empatická milující osoba, to prostě nejde. A když takových postav tam máte hned několik, je to už naprosto mimo realitu. Od podprůměru to opět zachraňuje skvělá akce, animace a hudba, to jsou věci ve který AoT vždy exceloval. Těch špatných věcí je tam ale tolik, že jsem vůbec měl problém to dokoukat. 60 % (03.02.2024)