Upírska akadémia

Přiznám se, že pro knižní sérii VA i její pokračování Bloodlines od Richelle Mead mám jakousi zvrhlou slabost a její příběh se mě drží už minimálně 3 roky. Propagaci filmu jsem sledovala pěkně dlouho a pěkně mě odrazovala. Moc jsem se těšila, ale na druhou stranu jsem se hrozila, jaký mizerný upírský chick flick mi z toho dělají. (jako... ona by se ta knižní adaptace dala s klidem interpretovat vcelku podobně, co si budeme namlouvat) Dnes jsem se konečně dokopala ke koukání a i když mě cast hlavních postav až na pár výjimek dosti zklamal, nakonec jsem byla příjemně překvapená - ale to hlavně jelikož jsem od filmu moc neočekávala. Přišlo mi, že background story bylo odříkáno dost hrr hrr a jakoby s tím pořád někam pospíchali. Hned první scéna Rose a Lissy v hotelu mě dost vyděsila, protože si na sílu vypověděly celé jejich life story jakoby se v životě neviděly, jen aby měl divák přehled. Všechno ale příběhově poměrně sedělo a filmové crew se drželo knižní předlohy. (03.06.2014)

To, že tenhle snímek nebude žádný zázrak, je tak nějak od počátku jasné. Je to stylizované jako "Twilight", což není moc dobré, ale tak asi to letí. Co se mi ale více líbilo, to byla alespoň nějaká snaha udělat z toho trochu thriller, nebo alespoň detektivní příběh. Ke konci už se to zbytečně zamotává a vlastně je tak nějak od začátku jasné, kdo je vrahem, ale přesto mi přišlo, že alespoň závan snahy zde je. (18.10.2014)

Zoey Deutch je jako hláškující "Rose" skvělá, Lucy Fry má "určité" charisma a Danila Kozlovskij... Nó, přitažlivý (natož "sexy") rozhodně není! Příběh je ucházející, akční scény taktéž a scénář je plný vtipných hlášek a nudného kecání okolo "Lissy" - vše navíc působí jako propojení Twilightu, Harryho Pottera, seriálu "Čarodějnice školou povinné" a Sabriny... "Vampire Academy" má svůj vlastní (ne)originální svět, který by v rukou lepšího režiséra, vyššího rozpočtu a s účastí Zoey Deutch působil lepším dojmem než tato nízkorozpočtová - na úrovni televizního seriálu - slátanina... 47% (03.04.2015)

Nečetla jsem knížku, podle názvu jsem ani nevěděla, že nějaká existuje. Ani nemám potřebu ji číst, každopádně hlavní herečka a trenér mi jako lákavá stránka filmu naprosto stačila. Ano je to taková ptákovinka upírů už na n-tou, ale prostě proč ne. Furt krev, zuby, krev, zuby, kočka! A trenéééééér :D za mě lepší průměr, když přihlédnu k celkem vtipným momentům... (06.02.2015)

Nikdy, ani v těch nejstrašnějších nočních můrách, jsem si nedokázal představit, že jednou uzřím něco, co může posunout už tak zrůdné hranice Tvajlajtu ještě hlouběji do páchnoucích kliček tlustého střeva. Mezi nekulturními, slaboduchými hovady už tolik populární žánr „Jang end restles koksakrs“ získal zcela novou dimenzi, dimenzi, která smrdí gangrénou, vzniklou šťouráním se špinavými nehty ve zhnisaných ranách po kousnutí homopýra. Dimenzi, co se nachází až daleko za už tak vzdálenými krajními mezemi naprosto bezduché debility. Nevěřím, že k tomuto svinstvu existuje jakákoliv knižní předloha. Pokud ano, měli by nechat autorku včetně nakladatele okamžitě bolestivě vykrvácet, protože si teď paní Majerová musí připadat jako Hemingvej. Tak si to opět trochu shrňme. Hlavní hrdinka, mimochodem ultranesympatická, přehrávající, zpruzená piča, které jsem měl celou dobu chuť šlápnout na xicht okovanou podrážkou, je Tapír. Tedy vlastně Thapýr, abych přesně dodržel terminus technicus pseudomykologické plísně, vykultivované pouze za účelem rádobymysteriózního čvachtání náctiletých emokrav. A náš milý Thapýr studuje kakademii plnou tak skvostných homopýrů, že proti nim i Patyzón vypadá jako prudký heterák, ve které zrovna houstne stolice, protože se zlí Oioiové rozhodli prudit mírumilovné Morgoie. Neštěstí je tu také sličný a charakterní rumunský gymnasta Popescu, který všechny chrání a jemuž může Thapýr romanticky usilovat o věneček, a to i navzdory nepřízni upjaté ředitelky Komanečiové. Oioiové však příliš neotravují, asi zrovna někomu pijí krev v jiné pičovině, a tak má holka spoustu času pořádně to na něj rozbalit, přičemž může své kroky dokonale rozebrat se svou nejlepší kámoškou, morgoiskou princeznou Takyvulvou. Celou dobu tedy bloumají po chodbách a trousí dialogy, které by duševně zdravá, sedmnáctiletá dívka nevzala do huby ani po koňské dávce THC a sem tam předvedou karate, za nějž by se nemusel stydět ani Hrošík liberijský. Nic víc, nic míň. Prostě dokonalý zástupce komerčně vyhajpovaného homožánru, po jehož shlédnutí/přečtení musí každý soudný divák/čtenář několikrát bolestivě praštit hlavou do zdi, aby se ujistil, že se mu to zvěrstvo opravdu jen nezdá. Takže, je-li vám více než dvanáct inteligentních let, lajkli jste onu údajnou „knihu“ nebo ohodnotili toto bezprecedentní svinstvo více než jednou hvězdou, je u vás téměř devadesátiprocentní předpoklad dalšího patologického vývinu a následné společenské neprospěšnosti, tudíž byste měli být ohleduplní a okamžitě se zabít. Nejlépe stylově tak, že si nahryznete zápěstí a vysajete se dosucha. A nebojte se, u samosajů nehrozí, že by se posléze proměnili v ještě většího debila! (01.07.2014)