V zajatí Yakuzy

Pomerne pomaly plynúca gangsterka, ktorá sa snaží diváka dostať svojou atmosférou, nie príliš podobnou tomu, na čo sme zvyknutí. Kitano točí film, ktorý sa odohráva priamo v kuchyni mafie a predstavuje svojich hrdinov s dávkou empatie. Asi aj podvedome preto, že hrá hlavného bossa :). Zvlášť zaujme jedna scéna, v ktorej chce niekto niečo dokázať niekomu druhému a urobí preto niečo veľmi prekvapivé. Nechcel som spoilerovať, treba vidieť. (20.09.2012)

Je to dosť dobrá gangsterská dráma od Takeshiho Kitana. Má vydarený príbeh o vysokopostavenom členovi Yakuzy, ktorý je nútený na čas odísť z Japonska a tak sa rozhodne vydať za svojim nevlastným bratom do Ameriky, ktorý je členom menšieho gangu. A tu aj napriek neznalosti prostredia a jazyka rýchlo preberá iniciatívu a postupne vytvára čoraz silnejšiu organizáciu, čím ale získava aj nových nepriateľov. So spracovaním som spokojný, Kitano sa už od samotného úvodu nezaprie a tak si ma to získalo prakticky okamžite. Tento film sa dosť vymyká bežným gangstarkám, výrazné prvky, na ktoré je bežne kladený dôraz, obzvlášť získavanie a strata moci je tu podaná úplne skratkovito, podobne aj vytváranie vzťahov medzi jednotlivcami, ale ja si určite nesťažujem, práve tento štýl mi sedí viac. Celý film má takú zaujímavú chladnú atmosféru, násilie je vnímané ako úplne prirodzená súčasť života gangsterov, sadla mi aj chémia medzi príslušníkmi rôznych národov a navyše hlavný hrdina to svojim prejavom a štýlom ťahá dosť hore. Len škoda, že miestami a hlavne v druhej polovici na dlhší čas zmizne z obrazu a práve vtedy aj celková kvalita čiastočne upadne, čo považujem aj za hlavný zápor filmu. Nadmieru spokojný som aj s akčnou stránkou, v tomto žánri sa samozrejme nejaké dlhé akčné sekvencie moc čakať nedajú, ale všetky likvidácie, či už strelnými alebo reznými zbraňami sú slušne krvavé a pôsobia dosť efektne. S hereckým obsadením som dosť spokojný, ale platí hlavne o japonskom zložení, Takeshi Kitano v hlavnej úlohe, Masaya Kato ako šéf druhej japonskej mafie a viacero iných vedľajších postáv. Americké zloženie ma už moc nezaujalo, ale zase ani neurazí. Réžia a technická stránka sú na tom dobre, síce tu Kitano svoj štýl využil len čiastočne, ako keby to malo byť viac prístupné väčšinovému divákovi, ale aj takto mi to sadlo. Na špičku mafiánskych filmov to nemá, ale aj tak som dosť spokojný a stále mi to príde na vyššej úrovni, než ľubovoľná západná západná gangsterka. 77% (03.07.2013)

Ve filmu se mi nepodařilo najít příběh, který bych měl zájem sledovat. Dva gangy, jeden z nich posílený japonským Yakuzákem, proti sobě nemilosrdně bojují. Díky tomu má režisér příležitost předvést řadu různých morbidností. U některých mi opravdu dobře nebylo. Jinak ale v tom filmu nic není, nebo jsem to nenašel. Kmotr je např. také velmi brutální film, co se týče zobrazeného násilí, ale člověk z něho pozná hlubší souvislosti fungování mafie. Tady jsem si jen říkal, že bych byl OPRAVDU nerad členem takovéhoto gangu, ve kterém mi hrozí i nebezpečí od vlastních lidí, třeba za neopatrně projevenou neúctu k vůdci. Chápu, že mafie je jiný svět, ve kterém je tvrdost nutností a japonská mentalita naprosto odlišná od naší. Velmi se mi líbilo, že se režisér v průběhu filmu nesnažil vzbudit sympatie k postavám (a pokud ano, pak u mě nepochodil), takže jsem nemusel trápit své svědomí tím, že fandím bandě zabijáků. Sympatická začne být jedna z postav až na závěr, což se mi zdá dost originální - při scéně s černochem v autě jsem se velmi pobavil a vytáhla mi film z bahna zatracení. 5/10 (07.12.2005)

Velmi pomalý rozjezd, prudké stoupání pod vrchol, kde vás čeká pád. Vy prostě víte, že příjde a že to bude pád do pekel, tak proč utíkat? Prostě se zasmějte! I přes dlouhou stopáž se vyplatí počkat si do konce filmu, protože ten je typicky japonský. Asi proto se mi tolik líbil. Díky tomuto filmu se pomalu začínám zamilovávat do tvoby Takeshi Kitana. Pomalu ale jistě :-) Co mi trošku vadilo, byly tichá místa ve filmu - a to doslova. Ta místa, kde se nic neříkalo a hudba také mlčela. Není to akční film, rozhodně vám do žil nevstříkne adrenalin, ale mrtvých přec není málo. (13.12.2009)

Moc pěkná noirová gangsterka v typickém Kitanově stylu, tentokrát ozvláštněná západním prostředím Meccy veškerého multi-kulti života - Los Angeles. Kitano bývá obecně vnímán jako jakýsi japonský, minimalistický Tarantino. Ve skutečnosti se pod jednoduchou stylovou rouškou obvykle skrývá solidní obsah (pravda, konkrétně v tomto snímku je spíše upozaděn) a také velmi tradiční konstrukce jap. filmu. TK totiž není inovativní v pravém slova smyslu. Ano, pracuje originálním způsobem a trefil se svým přístupem do správné doby, ale základní esence jeho snímků je bytostně japonská a v určitém slova smyslu je ze současných jap. režisérů tím nejkonzervativnějším (a přes veškeré mé sympatie k němu - rovněž na západě nejpřeceňovanějším). edit: Samozřejmě se v Kitanově duchu dočkáme i různých skrytých a nenápadných vtípků či narážek (mě dostal hned ten, když Aniki přiletí do L.A. a typický západní symetrický obraz se diagonálně pootočí - což je typické naopak pro jap. kinemtografii; význam této libůstky netřeba ozřejmovat). (19.02.2010)