Réžia:
Takeši KitanoScenár:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrajú:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (viac)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Diskusia
... poezia na platne ... ze tie dve gulky boli do vzduchu ... chcem tomu uverit ...
Natočil to Takeshi před tou svou havárkou nebo až po ní? Jinak opět výborný kousek a ten jeho vztah s manželou je natočený úchvatně.
sheeni Očekávání mi přijdou mnohem méně podstatná, než to, co si člověk nakonec odnese. Jako velký kitanovský fanda se s tvou kritikou samozřejmě neztotožňuji, a byl bych na ní ani nereagoval,kdybys nenarazila téma kýč. Podle Kundery v "Nesnesitelné lehkosti bytí" je kýč tvorba, ze které je účelově odstraněn hnus, smrt, atd. Zároveň ale přestupní stanice mezi bytím a zampoměním. V tomto kontextu myslím, že se divák lehkomyslným mávnutím rukou nad "kýčovitými scénami" o mnohé připravuje ;o)
asi jsem tenhle film nepochopila moc dobře...něekteré scény mi přišly jako děsný kýč (viz konec filmu s mořem), nechápu, jaktože při téměř každém dotyku dvou lidí všude kolem stříkala krev, ta hudba, kterou tu hodně lidí vychvaluje, mi přišla příšerná...Ohňostroji přiznávám originalitu děje i hlavní postavy, ale očekávala jsem od toho úplně něco jiného...
Pěkné, pěkné :)...
Vilda: Taky se připojuju k poděkování za osvěžení diskuse :-D (no ale nic ve zlém, nikdo není neomylný :-)
Vildo, děkuju!!! Už hodně dlouho jsem se nad nějakým příspěvkem takhle nezasmál. Jseš opravdu odborník na slovo vzatej, jen co je pravda. ;)
Vilda: Podle te posledni vety soudim, ze se v Kurosawovi opravdu vyznas. Co te vedlo k tomu, ze ses nam chtel se svymi znalostmi japonskeho filmu pochlubit?
No já nevím. Mám na tento snímek trochu rozporuplný názor. Hudba je rozhodně supr sladěná z dějem. I ten příběh je zajímavý, ale proste jsem se nějak nebavil. Bylo to táhlé, velmi klidné a tím i trochu nudné až unavující. Možná je to i jiným myšlením a pohledu na svět. Přece jenom japonsko a evropa. Toto je můj 4-tý snímek od Kurosawi a bohužel i nejslabší (Ty další 3: Dreams, Zatoichi, Rashomon). Pro mě za 3'>.
woody: To byl velmi pozitvni prispevek! ;o)
Safra, já už si musím nějakého Kitana sehnat :-)
Napodobne! Jo, v Hana-bi jsou obcas uz Kikujirovsky zablesky, zejmena v te krasne pasazi, kdy Nishi cestuje se svou zenou. Krucinal... ja ten film znam fakt nazpamet... Kdyz pak vjedou do oblasti snehu, zmeni se hudba na druhe nadherne tema -spolu s prostredim. Dokonale... Asi si to dam brzy po padesate prvni...
Ten vyraz ... to nezapomenu. Podobne vyrazy ma i v Kikujiru, proto jsou to taky me dve nejoblibenejsi kitanovky :)
Max-Wesslo: Jestli myslis Nishiho, jak hazi klukum micek, tak je to zde. Jeho vyraz na tvari je v ten moment dokonalej. Baseballovych scen ma jinak Kitano vic.. Uz od violent copa, pres Boiling point (jehoz jsem videl bohuzel jen zacatek...), az po Ohnostroj. Vlastne se da rict, e ve vetsine jeho filmu jsou charakteristicke tri zakladni veci: 1 zaber na more, 2 trochu smesna zapadni kultura (prave baseball, basket, step...), a 3 hazardni hry...
Ja bych klidne diskutoval. 'Baseballova scenka' je jedna z nejvtipnejsich, kterou jsem kdy u Kitana videl :) (tedy doufam, ze se nepletu a nachazi se opravdu v Ohnostroji...)
Takovej uzasnej film a nema zadnou diskusi... No... Ono asi nejni moc o cem diskutovat... Krome Pomovych diskutabilnich tri hvezdicek... grrrrr