Děti se vracejí

Pekné, umiernené a zmierlivé... len škoda, že asi až príliš také. Ale natočené je to s citom a zmyslom pre detail, tu Kitano samozrejme nemá problém. Možno je to môj problém, že ma osudy týchto dvoch flákačov bez akéhokoľvek zázemia (žiadna rodina, žiadne priateľky... zámer? aký?) nestrhli tak, ako som u tohto režiséra zvyknutý. (08.03.2008)

90% - Parádní Kitanovka o osudech studentů, o přátelství, kariéře a její nevyzpytatelnosti, ale i o koloběhu násilí, bezprizornosti, a šikaně. Kolega Bláža moc pěkně popsal děj i myšlenku filmu, takže já jen dodám svých pět hvězdiček za krásný zážitek a informaci, že se jedná o jeden z pouze tří filmů, kde Takeshi sám nehraje (ty dva další jsou Scény u moře, a Dolls). (14.03.2006)

Né nijak přezáživný film kde jsem se chvílemi i nudil. Vůbec mě nebralo jak partička nudících se spratků šikanuje ostatní, nebralo mě ani to jak se jejich životy začali ubírat nečekanými směry. Chytnul mě až jejich pád z vrcholu na zem a líto mi bylo jak nakonec "zoufale" dopadli. Lidsky a s citem vyjádřena pointa celého filmu... - 7. 12. 2012 - 70% (07.12.2012)

Druhý Takeši Kitano mi opět nabídl excelentní režii a v podstatě bezchybný způsob vyprávění tentokráte dvou osudů. Jdou si za svým, objevují svůj talent a pokoušejí se ho využít. Nahoru a zpět. Něco ty dva bývalé flákače ze střední přece jen spojuje. Výborná atmosféra i herectví a skvělý pohled na hierarchii v několika prostředích - střední škola, výuka boxu a mafie. To vše na japonský způsob. (15.12.2015)

Mistrně vyprávěný příběh jedné problémové chlapecké dvojice, která si ve škole nedá pokoje. Masaru, jenž vyniká svojí aktivitou a drzostí, dělá "kariéru" u yakuzy, ale právě kvůli nedostatku odvládání narazí. Šinji má naději stát se vrcholným boxerem, ovšem jemu uškodí zase pasivní přístup, když se nechá zviklat kdekým a nedokáže si stanovit, co vlastně chce. Celkově tyto dva příběhy - ještě doprovázeny střípky osudů dalších středoškoláků, kteří se rozbíhají do života, - skládají podobenství o tom, jak snadno lze narazit a jak ošemetnou záležitostí je horkokrevná hlava i příliš submisivní povaha. Film je podán retrospektivně, často jen v letmých zkratkách, nepůsobí tedy zrovna logicky strukturovaným, nýbrž spíše poeticky načrtnutým dojmem. (22.07.2006)