Bež, chlapče, bež

Silný příběh, jehož filmovému zpracování nelze příliš co vytknout. Snad ta scéna se zastřeleným pejskem a jeho pohřbíváním byla pro mě na hranici citového vydírání. Ovšem, pokud se Marhoulovi podaří v zamýšlené adaptaci Kosinského Nabarveného ptáčete udržet románový tón vyprávění neuvěřitelně syrových událostí, bude Běž, chlapče, běž považováno rázem za selanku z polského válečného venkova. (01.11.2014)

V tomto případě lze pouze konstatovat, že se němečtí tvůrci zase jednou vytáhli a natočili po všech stránkách fungující drama podle skutečné události, u kterého buď budete brečet nebo alespoň s velkým napětím sledovat velmi smutný příběh jednoho židovského chlapce. Překvapily zejména bezchybné výkony dětských hrdinů, atmosféra a vyobrazení přežívání ve strachu, velmi slušně odvedená práce s kamerou, ale rovněž skvělá hudba Stéphana Moucha. Moje hodnocení 75%. (21.03.2016)

Běž, chlapče, běž je ďalším z celého radu filmov, ktoré nás vracajú do udalostí spred 70 rokov. Nebudem mudrovať nad tým, či má zmysel nakrúcať ďalšie filmy z tohto obdobia, ale pýtal som sa samého seba, v čom je ten film iný, v čom sa líši od iných, v čom spočíva jeho prínos. A pretože argumenty pre a proti remizovali bolo to podľa mňa na tri hviezdičky. Dvojičky to zahrali výborne, presvedčivo, exteriéry si kameraman užil, hudba bola skvelá, prostredie bolo dosť nepriateľské, aj keď práve nešlo o Nemcov, len príbeh bol chvíľami málo uveriteľný. Deväťročný chlapec nie je Bear Grylls, aby prežil v lese dlhšiu dobu, osobitne v zime. Dôsledkom menšej uveriteľnosti bolo, že som sa na film pozeral ako na príbeh, ku ktorému som nenadobudol významnejší emočný vzťah. Napriek tomu si na otázku zo začiatku príspevku odpovedám kladne, pretože si naozaj myslím, že téma II. svetovej vojny a jej odraze v životoch jednotlivcov i celých národov ešte nie je vyčerpaná a každé nové dielo prináša kamienok do mozaiky ľudských osudov v ťažkej dobe. (04.03.2016)

Němci tu adaptaci vzali překvapivě poctivě, včetně toho že asi 95% dialogů je v polštině a polských herců tu je také výrazně více než německých. Pro producenty je vždycky výhra najít herecky nadaná dvojčata. Kamil a Andrzej Tkaczovi zvládli hlavní roli tak dobře, že v podstatě sami utáhnou celý film. Režisér se z tématu naštěstí nesnažil udělat doják a vypjaté scény zbytečně nešponuje. Na jedničku je i práce kameramana, takže vznikl opravdu silný a dobrý film. (20.06.2014)

Být já osmiletý chlapec, co se má o sebe postarat uprostřed války, nebylo by krom pohřbu co točit. A přesto to byl příběh, který se skutečně stal a který velmi lehce pronikal do srdce. Nějaké ošklivé scény jsou zde vynechány, a tak můžeme sledovat jak osmiletý Srulik s velkou odvahou a vynalézavostí, čelí každodenním nástrahám války. (10.10.2014)