Milenci ze severního pólu

Netradiční a pozoruhodná romance, ve které se kloubí originální pojetí autora s typickým španělským vnímáním filmu (latinskoamerické telenovelové zběsilé zvraty v ději v ironickém nadhledu povýšeném na umění). Dotyky, zastavení, posezení, letmé pohledy na vztah dvou lidí, který je už od svého počátku postrkován v zamotaném kruhu života přes své výkyvy až k úplnému vyvrcholení nemožnosti naplnění. Předurčenost ovlivněná náhodou, osudem a přitažlivostí. Přervána emocemi, vášní, zaslepeností, ublížeností a ironickým výsměchem života. Vášně, emoce, sexualita, přitažlivost, sobectví, beznaděj, vykořeněnost, hledání, nacházení, neuskutečnění. Možná až absurdní, ale přesto silné a svým netradičním podáním i půvabné. Ana (zajímavá Najwa Nimri, jako malá Sara Valiente, jako dospívající Kristel Díaz) se pokládá do prožívání svého citu. Aby se po osamění a hledání, odebrala na předurčené místo k nenaplněnému naplnění. Otto (dobrý Fele Martínez, jako malý Peru Medem, jako dospívající Víctor Hugo Oliveira) se přes fascinaci a objevování sexuality zabředává do samoty své ublíženecké sobeckosti. Aby pak spěl ve stopách znamení na místo svého předurčení, po pochopení skutečné podstaty svého života. Z dalších rolí: Ottův otec a Anin otčím Álvaro (zajímavý Nancho Novo), kráčející do opuštěnosti ducha, Anina matka a Ottova macecha Olga (Maru Valdivielso), jdoucí svéhlavě za svou touhou, nový partner Olgy Álvaro Midelman (Jaroslav Bielski), jeho otec Otto (Joost Siedhoff), pilot z dávného příběhu, a Ottova matka (Beate Jensen), důležitá osoba v životě chlapce. Nevšední, působivé, zajímavé ve svých asociacích a náznacích, ve svých polohách a snech, ve svém provedení a způsobu. Má to velkou vypovídací hodnotu o partnerských vztazích se svou láskou, procítěním, sbližováním, chtěním, sobeckostí, ublíženectvím, vztahovačností, odcizením, strachem, beznadějí, uzavřeností, zahleděností do své osoby, doufáním, čekáním, pochopením, podvodem, rozčarováním, naschválem, obětováním, přehlížením, míjením, neschopností pochopení a snažením. Vztah ve své velikosti a metaforické vznešenosti, kdy i obyčejnost může znamenat nevšední velkolepost. (05.02.2013)

Sex a Lucía je pouze jedna, ale jedním dechem dodávám, tento Medemův snímek za ním o moc nezaostává a především Julio Medem je u mě PAN " vypravěč " lidských příběhů a osudů..... a ten konec, to byla jedním slovem NÁDHERA. Proč se mi na jazyk dere věta, že vzít si to " do parády " hollywoodská produkce, dočkáme se hodně " nepříjemného závěru a totálního vystřízlivění ". p.s. co se týče kamery, střihu a hereckých výkonů stejné jako u Sex a Lucía ( tedy bez nejmenších námitek, na nejvyšší možné úrovni ) . Naprosto přirozené! (18.11.2009)

Tento film je tak nadčasový a "nadprostorový"... Pro mne osobně jeden z nejkrásnějších filmů o lásce společně Kar-wayovým filmem Stvořeni pro lásku... Přestože se jedná o vztah dvou nevlastních sourozenců, stejně máte stále pocit, že se díváte na něco incestně zakázaného... Prostředky, jimiž režisér zachycuje lásku svých protagonistů, jsou voleny s tak jemným citem pro lidské city, že si přejete, aby film nikdy neskončil... a rozhodně ne smutně... právě to si přejete, jelikož smutek se celým filmem line jako taková tenká červená nit... některé divácké tužby se však nevyplní... Tento film je u mě hned na 11. místě v osobním hodnocení. (22.06.2009)

Nejsem vyloženě cynické povahy, ale rozhodně jsem spíše cynik, než romantik. I proto na mě většina romantických sraček příliš pozitivně nepůsobí - často jsou líbivé, bez herectví a příběhu a jsou-li dobré, pak jsou "jen" dobré, nikoli výborné. Najdou se samozřejmě výjimky - "Seznamte se, Joe Black", "Notting Hill" a možná bych si vzpomněl ještě na další. Ale aby mě celovečerní film věnovaný čistě jen vztahu dvou lidí takhle rozložil a nechal vytřeštěně zírat na titulky... No ještě se mi to zkrátka nestalo...______ Hra s divákem, hra s časem a prostorem, láska ve své nejryzejší a nejčistější podobě, symboličnost, dokonalá jednoduchost. Výborná vizuální stránka a také velmi příjemní herečtí představitelé.____Nebudu tady pět chvalozpěvy celý den - už není co dodat, snad jen: daleko daleko lepší, než tolik oslavovaný "Sex a Lucía". (19.02.2009)

Dosti Améliovské (tzn. postavy jsou idioti a loutky bez vnitřku, ale všechno kolem nich vypadá, že má ohromný vesmírný rozměr, i když je to celé jen scenáristický naschvál), ale není to tak nesnesitelné. Navíc to má podstatně podnětnější formu vyprávění než chudá Amélie, která své kouzlo staví jen na barokně rozbujelém stylu. (06.11.2008)