T2 Trainspotting

Jednička je nepřekonatelná a pro mě je to naprostá kultovka... Dvojka už podobné ambice neměla, a to je jedině dobře, protože právě proto ve finále docela funguje. Nenajdeme zde tak ikonické scény, ale ani hlušší místo. Spousta drobných flashbackových vzpomínek, jak obrazových, tak hudebních, moře narážek a návazností svého předchůdce a až násilná snaha, aby to od něj nikterak moc neodbočilo a nezklamalo. Ústřední čtveřice má stále tunu charismatu na rozdávání, a i když hlášky a absurdní situace nemají takový grády, stále to má úroveň. Film se spíše vrací nazpět, než aby se snažil rozvíjet svůj příběh kupředu ale to přece není dostatečný argument, který by mě měl donutit označit film jako zbytečný. Je to krásně natočené, je to vtipné, je to milé, a to mi v tomto případě bohatě stačí ke spokojenosti. "Choose life" /70%/ (25.05.2024)

Koukl jsem na svůj komentář k jedničce a nechápu, jak je možný, že jsem si tu místo 7000 bodů uhnal tak akorát karpální tunel, vždyť já psával jako golfista, sakra! Ale co naplat, od „skvostů kinematografií, skvělých herců a dalších“ jsem se dopracoval k „prdelím, hovnům a sračkám“, a to už ty body rozhodně nenahoním, ani kdybych se posral jako kdysi Spud. Druhý Trainspotting sice na první pohled vypadá jako převařená sračka, poměrně časté flashbacky k tomuhle hodnocení přímo vybízí, na druhou stranu ale jasně cílí na své původní fanoušky, s nimiž zestárl. A pokud mezi ně patříte tak jako já, bude vám to víceméně u prdele a pobaví vás i tahle trochu křečovitá krize středního punku. A hovno už do komentáře nedostanu, takže nasrat a za čtyři. (11.06.2018)

„Hele, tohle je jako vzpomínková akce.“ - „Nostalgie. Proto tu jsi. Seš turista po svým vlastním mládí.“ A ke vzpomínání toho je hodně, vždyť uběhlo přes 20 let…Nepatřím k fanatickým fanouškům Trainspottingu, ale ze zvědavosti, jak to Boyle pojme, jsem se přece jen nechal zlákat. A nelituju. Stará parta se sešla a je pořád vcelku ve formě (hodně malý prostor pro Kelly McDonald mě však zklamal). Jen řešená témata (krom někdejšího podrazu) jsou trochu jiná. A Rentonova „aktualizovaná“ generační výpověď je docela trefná, ostatně doba se změnila, avšak (někteří?) lidé ne. Vyrovnávání se s ne úplně vyvedeným životem a současným stavem je hořké (díváme se v podstatě na zkrachovalé, zestárlé páprdy), ale ne zas moc, ačkoliv humor už chybí. A hraje se (pochopitelně) na nostalgickou strunu. A to funguje natolik dobře, že nebudu házet film do průměru, ale zůstanu na slabších 4*. „A měl jsem to. Bez práce, prachů, styku s malým.“ - „A pak ses vrátil k heroinu.“ - „Můj nejlepší kámoš. Vlastně jedinej, co mě nikdy neopustil.“ (31.05.2020)

Jak už tady napsal někdo přede mnou, do jedničky tomu objektivně možná něco chybí, ale to vem dneska čert. Já osobně jsem moc rád, že si tahle šílená čtyřka střihla repete a proto všechny drobné výtky, kvůli kterým bych normálně srážel body hážu kýblem z okna. Stačilo asi dvacet, nebo třicet minut, pár pekelných šklebů Roberta Carlyeho a věděl jsem, že se mi tenhle film prostě musí líbit. A to nejen vzhledem k nostalgii, ale i jako ocenění, že kvalitní dvojka se dá natočit třeba i po dvaceti letech. Dobrá práce Danny. (01.06.2017)

Hygienická čistota a prázdno. Kým pôvodný film oplýva neopakovateľnou dobovou atmosférou, svojsky rozpráva o téme drog, dospievania i nižších sociálnych vrstiev, dvojka je iba vákuum vyplnené maketami. Žiadna z postáv sa oproti jednotke nezmenila. Tých 20 rokov akoby sa ani nestalo. Renton jediný vyzerá, že zaznamenal nejaký posun, no potom príde absurdný zvrat po asi pol hodine a sme opäť v starých koľajách. Nechýbajú prestrihy na scény z jednotky, kvantum citácií a parafráz a pocit trápna. Totižto scenár, na ktorý sa čakalo 20 rokov, je priam katastrofálny a jediné, čo dokáže je citovať a parafrázovať. Celá zápletka je spleť deus ex machina zvratov a účelovostí vyskladaných tak, aby čím viac scén evokovalo jednotku. Herci pôsobia podobne. Ewan McGregor má veľký problém dostať sa do ikonickej role a Ewen Bremner, ktorý bol bezpochyby najlepším hercom v jednotke, podáva jeden katastrofálny afektovaný výkon. Ale ja sa im ani nečudujem, s takýmto scenárom by nikto nič nezahral. Mať 45 a hrať 25 ročného sa proste nedá. Navyše soundtrack je priemerný a jediné zapamätateľné piesne sú tie z jednotky. No čo ma šokovalo najviac, je fádna réžia. T2 vyzerá, ako keby ho za pár šušňov zbúchal nejaký debutant a nie Danny Boyle, jeden z najvšestrannejších a najtalentovanejších režisérov generácie. Jediné, čo sa filmu nedá uprieť, je poctivá dávka humoru. No mal som taký dojem, že v tomto filme humor byť nemal. A mal to byť úplne iný žáner, než 21 rokov stará jednotka... (10.03.2017)