Cirkus Bukowsky

Bukowsky neni žádná bukwice! Česká televize stvořila prvoligového nakladče, který by si henka údyho dal k večeři. Upřímně přeji Nestorovi co nejvíce neštěstí, protože jeho neštěstí = moje zábava. A teď to nemyslím nějak nepřejícně, ale zkrátka jen tak, že tohle je nejlepší český seriál ever, který svým příběhem dokáže zaujmout. Doufám, že konec seriálu nebude moc klišoidní a že ho Nestor zakončí nějakou epickou swingers, která je to jediné co zatím chybí. Škoda jen, že se to případně stane už v šestém díle a ne třeba ve dvacátém. Inu kvalita je v nepřímé úměrnosti k počtu dílů. (15.11.2013)

První reakce filmové publicistiky a televizních fandů byly nadšené a ve stylu "to tady ještě nebylo, konečně máme český seriál srovnatelný se světem", což mě, skeptika, zviklalo v přesvědčení, že se současnou českou televizní tvorbou není radno ztrácet čas. Inu, ve světě se toho točí hodně a jde spíš o to, s jakým patrem světové tvorby se chceme srovnávat. Zároveň je důležité, jaký při hodnocení Cirku Bukowsky použijete úhel pohledu. Pokud ho poměřujete s Ordinací v růžové zahradě a Rodinnými pouty, můžete pochopitelně používat slova plná chvály a hovořit o dynamické kameře, syrovosti, autentičnosti a všudypřítomném napětí. Pokud ale zvolíte srovnání se světovou špičkou, rychle zjistíte, že není nad čím jásat. Napodobování jihoamerických telenovel nám jde zkrátka daleko líp. Abych pravdu řekl, tahle hra na drsnou školu a thriller moderního střihu mi připomíná snahu party provinčních ochotníků přiblížit se světovému divadelnictví kopírováním scénických postupů úspěšných profesionálních pražských scén. Jednotlivosti se dají u Bukowského vyzvednout, ale spousta věcí skřípe. Kvalitní zahraniční seriály mají obvykle vícevrstevný scénář a postupně gradují ve strhující finále. Tady rozehraná partie spíš uvadá a poslední díl vyvolává ani ne tak euforii, jako spíš otázku: A to je vážně všechno? Celkový dojem: 40 %. Snad ještě vzkaz našim mediálním publicistům - příště by to chtělo trochu rezervovanosti a v některých případech možná i soudnosti. Chápu, že do malých českých poměrů se hodí i malá očekávání a nízké laťky, ale odsud posud. (11.12.2013)

Komentář po druhé řadě. Ze začátku první série jsem byl celkem nadšenej. S postupujícími díly se však původní dojem začal vytrácet. Mám za to, že scénáristům došel dech, a tak začali lepit děj pomocí hlouposti a různých selhání obou hlavních detektivů. "Bože, to je vůl," napadlo mě nesčetněkrát během sledování Nestora či por. Tupeše. (Natahování děje pomocí lapsů hlavních postav mi fakt vadí!) Mezi další věci, které mi neseděly, byla i postava Nestora, v podání Řezníčka vyzněla trochu babicovsky, "cynické" monology pak vyznívají spíše otravně. Naopak se mi líbila postava právníka, kde jsem vzal na milost Klepla, jehož jinak z celého srdce nesnáším. Zdá se mi, že v kontextu tradice českého krimi žánru vyznívají Bukowského monology falešně a příliš uměle. Kdybych si odmyslel kontext, který se váže k Česku, seriál by se mně možná líbil víc. Kdo ví, třeba by se v zahraničí mohl líbit a tenhle komentář bude moci být označen za typicky zaprděně česky maloměšťácký. (19.12.2014)

Slušný seriál, který u nás ční nad většinou produkce jako Rodman v Koree. Mám s tím jen pár problémů - příliš mnoho záběrů na cigarety a sexu. Chápu, že to byl záměr stylizovat hrdiny takto (asi do noir stylu), ale nonstop podívaná na cigára to být nemusela (stylizace přehnaná). Spousta zbytečných postelových scén - jasná inspirace v amerických seriálech, ovšem úplně zbytečná - nechat tam jednu nebo dvě by stačilo a seriál pak mohl mít o jeden díl méně. Chválím výběr auta na poslední 2 díly ;-) (01.05.2014)

Má to jenom šest dílů, ale stačily dva aby prvotní nadšené spolehlivě vyprchalo. Tohle točil někdo kdo nepochopil proč jsou severská dramata tak přitažlivá. Podobnost se skandinávskými kriminálkami je opravdu jenom povrchní a i ta se omezuje skoro výlučně na kameru, hudbu a krajinu pod zamračenou oblohou. Zdejší postavy jsou jen lehce naznačené, bez hloubky a o nějakých spletitých vztazích mezi nimi se nedá mluvit. Scenárista popustil uzdu své fantazie na špatných místech a když už nevymyslel fikanou zápletku, tak se vyřádil na drobnostech. Scénky z policejního oddělení mi připomněly pasáže z Tankového praporu. I když nemám iluzi o bezvýhradné profesionalitě našich strážců pořádku, tak takhle se temná atmosféra deprese opravdu netvoří. Ruku v ruce s tím jdou neobratně napsané dialogy, díky nimž spousta nadějných scén vyzněla do ztracena. I přesto herci snesou nejpřísnější měřítka a o Michalovi Dlouhém to platí dvojnásobně. Cirkus Bukowsky vytyčil dobrý směr z naší zaprděné produkce, ovšem je třeba se smířit s tím, že je to jen začátek cesty. (11.04.2014)