Železné srdce

Auf wiedersehen asshole! Tak tohle byl naprosto parádní vejplach a suverénně největší guilty pleasure roku. Přesně takhle jsem doufal, že ten film bude vypadat a spokojeně se tetelím blahem, protože jsem dostal co jsem chtěl. Ayer se nesere z nějakým příběhem a seznamováním z postavami a rovnou pěkně od začátku hodí hlavní hrdiny do mlejnku na maso. Zbytek filmu pak vypadá zhruba asi tak, že Pitt a spol kosí nácky po stovkách do toho se vydatně fuckuje a závěrečný finále je správně přehnaný a nereálný, ale k čertu s tím já na to kvůli reálnosti nešel a když si k faktu, že akce byla prostě boží, špinavá a stylově syrová přidám skutečnost, že ani ty neakční scény mi nepřišli nijak nudný a ty 2 hodiny mi utekli jako voda, tak prostě pod 5* jít nemůžu i když je to místy tak blbý až to bolí a ten konec s náckem co se slitoval už byl totálně mimo, ale já na to jebu. Pokud platilo, že po Patrole byl u mě Ayer režisérem na odpis, tak letos po Sabotage a Fury se u mě předělal v režiséra na kterýho měním názor a už teď jsem zvědavej na jeho další projekty.95% (11.11.2014)

Chcete příběh z války stojící na emocích? Fury je správná volba. Naturalistický, špinavý, syrový kousek od Davida Ayera. A ten člověk umí, když se chce. Film se v mediální kampani tvářil hodně realisticky, hodně lpěl na reáliích a postavách, které si musí protrpět to zlo války. Do jisté míry se to povedlo i ve filmu, v závěru samozřejmě musí přijít hollywoodské triky a příběhové kličky vhodné pro masovou část populace, stále si stojím za to, že originalita zůstala a skutečně se povedlo přinést válečný film, který nenabízí velkolepé válečné bojiště, ale na události pohlíží ze strany těch, co to musí prožít a vybojovat si jiskřičku naděje pro život. Brad Pitt si zkrátka umí stále velmi dobře své projekty vybírat...80%...[11.11.2014_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (11.11.2014)

David Ayer je poměrně pozoruhodnou postavou současného hollywoodského filmu. Jako scénarista či režisér (spolu)vytvářel zajímavé příspěvky do žánru kriminálního thrilleru (výhradně zasazených do městského prostředí). Tyto žánrové hybridy (např. Training Day, Drsný časy, Street Kings) sice nejsou úplnou špičkou, ale do nadprůměru zcela jistě patří. Železná srdce očividně představují Ayerův dosavadní kariérní vrchol - už jen z pohledu obsazení, rozpočtu (okolo $70MM) a aktuálních tržeb (celosvětově k 17.11. na $135MM, na trojnásobek rozpočtu by se snímek mohl během pár týdnů/měsíců dostat). Zároveň ale naplňují vývojový trend patrný už někdy od Street Kings, kdy Ayer točí sice tematicky hodnotné snímky, ale zároveň tak trochu recykluje stylistické postupy a základní vzorce vyprávění z děl starších, kdy byly v kurzu. Tak jsme mohli postavy ze Street Kings vidět v podobném podání už v Training Day, found footage styl, ač důmyslně využit v Patrole, zažil „zlaté období“ v letech 2007-2010 ve filmech Deník mrtvých, [Rec] a [Rec] 2 či Monstrum. Přestože Železná srdce v rámci ozvláštňování ukazují válečnou vřavu skrz explicitní obrazy zkázy a utrpení a nepříliš často užitým pohledem z tanku, primárně stále staví na odiv jedince (mentor vs. bažant, jejich vztah, postupné posilování vzájemné důvěry stvrzené v nervydrásajícím finále atp.), amerikanismus/patriotismus a heroizaci viděnou v minulosti nesčetněkrát. Slabé 4*. (18.11.2014)

Ayerovi se podařilo skloubit válečná jatka s komorním příběhem jednoho tanku a jeho posádky, kde mají všichni svoje pevné místo a bez nich by skutečně šlo jen o tupou akci, ale co si budeme nalhávat, kosení nácků je činnost, která uspokojuje diváky bez ohledu na výši jejich IQ. Jednoduchý vojenský humor v těžkých chvílích na bojišti rozhodně funguje, alespoň podle reakcí publika. Film má hned několik vrcholů a třeba první zabití nebo poslední večeře jsou čistě o mrazivých dialozích a hutné atmosféře. Akce však nemá o nic menší grády a bavila dokonce i mě. Z hlavní party je těžké někoho vyzdvihovat, ovšem Brad zase valí neskutečně a jen díky němu je závěrečné přijmutí osudu tak epické. (12.11.2014)

30 ton železa a ide sa - nacistov kosiť do lesa. Ayer sa po thrilleroch z policajného prostredia a zo špinavých ulíc presunul ešte do väčšieho bordelu. Brutalitu a nekompromisnú autentickosť, bez akýchkoľvek hollywoodskech omáčiek si však zobral so sebou a naporcoval nám ju ako troj-chodové menu. Prvý chod - deluxe herecké obsadenie, ktoré možno na prvý pohľad nevyzerá vábne a pri pohľade na casting by sa nejednému spravilo nevoľno, ja dávam dva palce hore. Neraz mi Pitt a spol. evokovali autentických bratov v zbrani. Druhý chod - luxusná vojnová atmosféra, prostredie tanku zvládnuté na jednotku, môžem prirovnať ku kvalitným ponorkovým filmom, kde je práca s kamerou tou najpodstatnejšou záležitosťou. Hlavný chod - pekelná atmosféra vojny, ayer sa naozaj s ničím nesral a porcuje nám jednu ponurú, krvavú a neúprosnú scénu za druhou, k tomu vykresľuje skutočné hrôzy vojny, ktoré nezanechávajú rany len na tele, ale hlavne na duši. Palec hore! 85%. (18.01.2015)