Otec Brown

Velké zklamání. Někoho napadlo, když už tedy ten Hercule Poirot nemá z čeho brát (dokud nenapíšou plagiátoři Agathy nové romány), že vezme kulisy, kostýmy a postupy z televizního Poirota se Suchetem, a znásilní Chestertona. Jinak se to nazvat nedá. V Chestertonově podání je otec Brown malý, kulatý, dobře naladěný, a jednotlivé povídky jsou spíše poetické, někdy ani tak nejde o zločin. Navíc Chesterton neváhal do většiny povídek vsunout kritiku kapitalistické společnosti a zastával se hodně chudých a obyčejných lidí. Televizní podání jde však proti směru ducha těchto povídek - otec Brown je zde velmi vysoký, i když má trochu bříško, vyfasoval dvě „pomocnice“, asi místo Hastingse, a kde v povídkách nechybí i trochu toho křesťanského pohledu, v televizním zpracování je Brown v podstatě moderní chlápek. Jako detektivky by to fungovalo i samo o sobě, i když občas jsou některé scény už přehnané a směšné a herci hrají jako z musu, že se jim moc nechce, a také casting občas šlápl vedle. Zkrátka, s knižním Brownem to nic společného nemá, a jako samostatné detektivky jak který díl. (28.09.2014)

Má to kouzelnou atmosféru staré dobré Anglie. Jinak to lehce trpí rozvláčností a mírně omezenou vynalézavostí scénáře, který zachovává základní rysy Chestertonových předloh. Právě v tom je asi trošku problém, neboť vymezenost kněžským pohledem přináší jistou jednotvárnost. Není to na 80%, ale 60 by bylo málo. (07.11.2014)

A máme tady roztomilý, kafíčkový a žehličkový seriál. Přesně tak a navíc já mám spisovatele Chestertona ráda právě pro jeho povídky a tím pádem i pro jeho Otce Browna. Akorátně odpovídá popisu v knize jako o obéznějším človíčku s kulatými brýlemi a hlavně s bystrou myslí, takže se okamžitě přichomýtne u každého případu v jeho vikářství. Možná, že někomu se to po určité době bude zdát jednotvárné, prosté, něčím podobné Midsomeru, něčím podobné slečně Marplové atd., ale když já mám tak ráda ten anglický venkov i tu dobu v které se to všechno odehrává, takže je to pro mě vždy sladkým bonbonkem mezi jinými dramaty a nebo ho užívám jako lehké, ale účinné antidepresivum. - Včera padla poslední klapka čtvrté série a předpokládám asi správně, že do páté se asi nikomu nechce. Škoda. Já si je přisvojila, takže i ten zpočátku nevzhledný otec Brown byl sympaťák, u Lady Felicie a hospodyně Bridget jsem se zaměřovala na jejich kvanta kloboučků a Sid tam mezi ně taky zapadnul, taková nijaká existence, ale prostě tam měl také své místo. Jasně, že polda byl krajně nesympatický, toho bych chtěla vidět někdy v reálu. Takže moje večerníčky skončily a já se loučím s celým vikářstvím strašně nerada. Je to průměr, ale také moje Anglie, tak to berte v úvahu :-) (04.02.2017)

To je opravdu jen vybrakování knižní předlohy, tohle figurkaření nemá s vtipnými a paradoxními originály lautr nic společného, tedy až na to jméno hrdinovo. V tomto seriálu otec Brown hraje roli, kterou v podobných idylických detektivkách hraje anglikánský kněz, ten má početnou farnost a společenské zařazení. Ale to je dost nepravděpodobné u katolického kněze v Anglii, kde byl katolicismus pár století potlačován a vytlačen na okraj. Ten rys jistého disidentství, sociální ostrakizace a nesamozřejmosti je v předloze stále přítomen, zde ne. A i kdybych neznal předlohu, jsou tyto detektivky dost prostoduché, příběhy nevalné a průhledné. Takže hvězdičky jen za tu zelenou idylickou Anglii. (23.04.2016)

Adaptace literární předlohy G. K. Chestertona - to zde znovu připomínám pouze pro ty, kteří nemají o nějakém Chestertonovi ani tušení (a nebo si alespoň nepřečetli obsah výše) a mylně se domnívají, že tento seriál "jde ve stopách svého německého předchůdce". Ne přátelé, není tomu tak :-)). "Otec Brown" je zpracováním známé látky, ale jestli zdařilým, toť otázka. Osobně si to nemyslím - představitel titulní role mi nesedí a irituje mne nejen svým zjevem, ale především nesnesitelným moralizováním a blahosklonnou "moudrostí", a ačkoliv se svého literárního předobrazu seriál nedrží nijak otrocky, nemohu se zbavit dojmu, že se v něm z předlohy objevuje to, co je na ní ne právě nejlepší (soudě hlavně podle 2. dílu) - Chestertonův nekriticky odmítavý, až xenofobní postoj k východním (a vlastně všem nekatolickým) náboženstvím a modernímu umění a konzervatismus prostý tolerance. Velká Británie je, co se krimi seriálů týče, skutečnou velmocí - a to co do kvantity, tak co do kvality.Tenhle příspěvek do daného žánru se ovšem, podle mého soudu, zrovna nejlépe nevyvedl. (27.09.2014)