Prípady 1. oddelenia

Klíďo to zopakuji po ostatních - reál přináší nejpitoresknější situace, tedy scénář ok. Linky jednotlivých person nijak zvlášť neruší, snesitelně dokreslují. Výborné obsazení (zde se z průměru vymknu - Vladyka a Hanuš hrají epesně to, co mají). Z pohodové trojky však seriál vyhouply výše dvě věci. Na českou tvorbu musíme být hodnější - a především to nečekaně sedí. Atmosféra, státní zástupci a jejich přístup, neodvolatelní i nepostižitelní soudci, mezi kterými je nejen řada lunetiků, ale i pěkných ,,pššššššt". Poptejte se vyšetřovatelů ve vašem okolí. Některým to půjde samo, viď, Zdendo? (06.09.2017)

Hodně mužská záležitost, až lehce mačistická: muži pátrají, muži se perou mezi sebou, soupeří s vnějším světem a ti dobří z nich pak vítězí. Ženy mají roli pouhé stafáže: jsou nejčastěji oběťmi, hysterickým nebo otravným pozadím. Výraznější ženské role jsou jen tři: mluvčí, která občas povlává na tiskovce, tváří se zarputile a když má štěstí, tak v některých dílech pronese i jednu celou větu. Státní zástupkyně, která občas policistům vyhoví, ale občas je prudí. A vlezlá novinářka, která nechtěně způsobí svému milenci velké patálie a on ji pak sprostě zradí. Seriál to nepodává tak, že se jí tím pomstí, ale skoro to tak vypadá. ___ Ostatně vykreslení novinářů je zkarikováno šíleným způsobem. Jasně z toho vysvítá těsná spolupráce autorů s reálnými policisty, kteří mají takový strach z médií, že je zobrazují jako téměř démonickou říši, jejímž cílem není nic jiného, než co nejsprostějším způsobem ničit čestné a pracovité muže zákona. _____ OK. Tenhle druhý plán seriálu je nepříjemný a myslím, že i nebezpečný. Když ale vezmu seriál jako kriminálku, tak je vydařená. Jednotlivé příběhy, inspirovány skutečností, jsou věcné, reálně je popsaná práce kriminalistů (spíš hledání v archivu a kombinování zkušeností s kriminalistickými metodami než nějaké zběsilé akční scény). Soukromých záležitostí detektivů je naštěstí ukázáno jen pomálu. Charaktery jednotlivých postav jsou zajímavě a přitom jednoduše vykreslené, nezatěžují seriál přílišnou psychologizací. Vydařené jsou i spojovací linky proplétající se každou ze sérií – v první pátrání po zrádci, ve druhém boj o moc. Dobré herecké výkony a neošizená výprava tohle povyšuje nad průměr české televizní tvorby. (16.11.2017)

Jako by hudba napovídala. Titulní znělka se podobá melodii Sherlocka Holmese s Robertem Downey Juniorem. . Vyzvánění na mobilním telefonu operativce kpt. Martina Pražáka hraje orchestrionem ze Hříšných lidí města pražského (Pražák tak pražského). Sice mohou být oprávněné námitky, ale seriál má své kvality. Postavy kolektivu vyšetřovatelů se dobře doplňuji a příběhy vypadají reálně, aby ne, jsou podle reálných případů. (05.07.2014)

Seriál ma príjemne prekvapil svojou autenticitou, absenciou krkolomných zápletiek a choreograficky dokonalých bitiek. Sústredil sa viac na trpezlivé, praxou overené pátranie po zločincoch a na kvalite mu pridali aj neúspechy a ľudské zlyhania, ktoré sa pri takejto práci nutne vyskytujú. Po zhliadnutí troch sérií upravujem hodnotenie na silné tri hviezdičky. Seriál si udržal vyrovnanú úroveň všetkých dielov. Kriminalistická práca sa nenásilne prelínala so vzťahovými otázkami, ktoré boli neraz výbušnejšie než pekelné stroje. O pozitívach píše väčšina nadšených užívateľov, ja spomeniem aj negatíva, ktorými boli postavy stvárnené Vladykom, Štěpánkovou a Remundovou. Nepochybujem, že neschopáci typu Sršňa existujú, ale skôr prežívajú vo väčších kolektívoch, kde sa stratia. Pri postave Drápovej tlačenie na pílu viedlo k jej nereálnemu skarikovaniu. A Remundová demonštrovala, že herecké vlohy sa dedia iba výnimočne. Skončil seriál, na ktorý sa bude spomínať. Prinajmenšom do doby, keď sa stane zázrak a niekto nakrúti seriál porovnateľných kvalít. (20.05.2016)

První díl, ten rozjezdový, mě docela znechutil. Nešlo o špatné filmařské provedení, ale nevkusné vykreslení charakteru jednotlivých postav. Především zobrazení role Miroslava Vladyky (nebo že by Míra přehrával?). Stupidněji to filmařsky vyjádřit už snad ani nešlo. No, a že vyšetřovatel tyká přeochotnému svědkovi (tedy i potenciálnímu vrahovi) mi žaludek také nestrávil dost dobře. Pokud se to tak stává i ve skutečnosti, tak je to špatně. Vykání totiž udržuje jistý odstup, a ten by si především kriminálka měla vždy udržet. Nejsme přece na diskotéce, že pánové scénáristi Malindo či Mareši, případně skuteční vyšetřovatelé. Postupně jsem sledoval i další díly a mohu nyní snad už nějakou tu hvězdu přihodit. S postupem následujících dílů docházím k již nadprůměrnému hodnocení. Následné díly jakoby napravily v mých očích špatný dojem z toho úvodního. Musím ale přiznat, že Případy 1. oddělení u mě patří mezi pořady, které mě u TV každé pondělí usadí. V ostatních dnech týdne mě však ČT televize doslova od obrazovky vyhání ke knize. Nu, a po odvysílání Kobry a užovky či Případ pro exorcistu a následujících Modrých stínech musím vyzdvihnout Případy 1. oddělení až do nebe, protože nikdo z herců nehuhňá a zvuk je skvělý. (28.01.2014)