Réžia:
Brad AndersonScenár:
Joe GangemiKamera:
Thomas YatskoHudba:
John DebneyHrajú:
Kate Beckinsale, Jim Sturgess, Ben Kingsley, Michael Caine, Brendan Gleeson, Sophie Kennedy Clark, David Thewlis, Jason Flemyng, Sinéad Cusack (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Hrdinou filmu E. A. Poe: Podivný experiment je mladý, čerstvě vystudovaný lékař Edward, který na konci 19. století přichází na praxi do psychiatrického ústavu pro choromyslné ležícího v mlze v odlehlém koutě hor. Zde ho přivítá šéf lékařského týmu, jeho asistent i záhadná kráska Eliza, trpící panickou hrůzou z jakéhokoliv tělesného dotyku. Edward je zasvěcován do zdejších léčebných metod a je v šoku. Dr. Lamb je příkladem osvíceného přístupu, vůči bláznům je vstřícný a svému týmu vštěpuje, aby „jedinečnost" každého pacienta respektovali: „Proč bychom se měli snažit udělat nešťastného člověka z naprosto šťastného koně?" Ovšem děsivá a hrůzu nahánějící „léčba", jíž byli na konci 19. století duševně nemocní běžně vystavováni, je přítomna i zde: věznění, spoutávání, proudy ledové vody a elektřiny. To vše je pevně vryto do historických zdí ústavu a Edward objevuje poměrně znepokojivou pravdu. Psychiatrický ústav ovládli pacienti, zatímco skutečný ředitel je se svým týmem uvězněn ve sklepení. A tady napínavý příběh plný zvratů a překvapení teprve začíná... (Bontonfilm)
(viac)Videá (6)
Recenzie (677)
Natočeno podle námětu E. A. Poa, ale - jak řekla jedna z postav v úvodu filmu, když vyprávěla o svém dětství v sirotčinci: "Nechtěl jsem z toho udělat dickensovský večer." - což však přesně tvůrci udělali. _____Snímek nemá poeovskou ale výlučně dickensovskou atmosféru. Poe se příliš nezabýval prokreslováním svých postav, stavěl spíš na jejich úchylkách a morbiditě. Neměl téměř žádnou víru v dobro a jeho přístup k životu byl krutě ale i mrazivě vtipně cynický. Taky Dickens dokázal vidět krutost kolem sebe, ale věřil, že i na těch nejotřesnějších místech se najdou lidé, kteří navzdory trápení, chudobě a hrůznému zacházení, si uchovávají laskavé srdce a často je za to ve svých románech odměnil šťastným koncem. ____ Historické vyprávění o pacientech a personálu blázince pohřbeného v hlubokých lesích podněcuje zvědavost, jak to bude dál. Kromě atmosféry tušeného nebezpečí, pocitu, že hrdinové jsou v pasti, o které není jasné, kdo ji nastražil, staví snímek také na silném milostném motivu lásky a oběti pro ni. ______ Napínavá, lehce dekadentní nálada (scény novoročního maškarního bálu byly jak od Jakubiska) dostane pořádnou trhlinu v semifinále. KOUSEK DĚJE Vše, co se doposud stalo, bylo silně nadsazené, ale v rámci žánru přijatelné. Ani v tak fantastickém příběhu ale nemůžu akceptovat fyzikální nesmysl. Jednoduše řečeno: když na někoho z výšky spadne metrák uhlí, tak ho to zabije, ať už je to jakkoliv odolný zloduch. Od té chvíle snímek aspiroval na parodii - zejména scény zloduchova "electro dance" . A konec je sice sladký, ale, jak se, kurnik, na ten jih dostali a kdo jim to platí? KONEC KOUSKU DĚJE Napínavý snímek potěší tajemnem i zobrazením temných stránek lidských charakterů, ať už u zdravých nebo šílených jedinců, ale konec tvůrci neukočírovali. /26. 12. 14./ ()
Absurdný producent (Mel Gibson). Obskúrny kasting (Beckinsale! Kingsley! Caine! Gleeson! Thewlis! Flemyng!). Nie úplne márna výprava. Strašne blbý, nešťavnatý scenár. Síce každých pár minút prichádza s nečakaným twistom, ale z biedy ho to nevytrhne. Je to proste príliš veľký bordel na to, aby to mohol byť dobrý film. Za istých okolností E.A. Poe: Archa bláznov mohla fungovať. Dané okolnosti sa však každopádne bohužiaľ nedostavili (resp. zastali v polovici cesty... a tam zaspali). ()
Přes zajímavé kulisy poněkud nezáživná exkurze do stereotypního blázince. Thrillerová hra sice místama šlape, potenciál nakažlivé bezmoci však zůstal využit jen z poloviny. V posledních pěti minutách se navíc Andersonův snímek jen tak pro legraci divákům sám spláchne do výlevky, a náhle to celé působí jako levný kříženec Dokonalého triku s Prokletým ostrovem... Díky aspoň za tu Káťu, furt jí chci za ženu. ()
Nudný, zbytečný a povrchní film, který mi byl protivný skoro tolik, jako z poslední doby třeba Cronenbergova NEBEZPEČNÁ METODA. Nevím, prostě nějak nevidím důvod, proč točit filmy, které se vrací do časů kolem přelomu století, kdy byla současná psychiatrie teprve v plenkách. Respektive samozřejmě tuším, že je za tím fascinace většiny lidí celým tím světem krutých lékařských experimentů, elektrických šoků a svěracích kazajek, ale pořád mi to nepřijde jako dostatečně nosný motiv pro zfilmování - podle mě se tento prostě film vlamuje do otevřených dveří, protože mi neříká vůbec nic nového. Skutečnost, že se tehdejší medicína s psychotickými pacienty dvakrát nemazlila, považuji za notoricky známou, a žádnou "děsivou a ponurou atmosféru viktoriánského ústavu", kterou sliboval distribuční list Bontofilmu, jsem zde neshledal - PODIVNÝ EXPERIMENT je pozoruhodně sterilní a neživotný film, působící nesmírně studiovým a odtažitým dojmem, a prostý jakýchkoli emocí nebo výraznějšího závanu filmařské invence (naopak klišé je zde požehnaně - za všechny budiž zmíněna scéna, v níž hlavní postava v úkrytu omylem vyslechne rozhovor záporných postav, které usilují o její život, a v momentě, kdy už už hrozí prozrazení, nastane poblíž povyk, který na poslední chvíli odvrátí jejich pozornost - bože, v kolika filmech už jsme tuto ohranou situaci viděli...). Nebavili mě ani herci, včetně Michaela Caina, a to je co říct. Nenašel jsem důvod, proč chtít tento film vůbec vidět a proč by se neměl za pár dní vykouřit z hlavy. Švankmajerovo ŠÍLENÍ, v němž se nápad s prohozením rolí personálu a pacientů v blázinci objevil už před 10 lety, strčí podle mě tuhle nudnou komerci do kapsy. ()
Príjemné prekvapenie. V prvom rade chválim perfektnú dobovú atmosféru neskorého viktoriánskeho obdobia, tá nemala chybu, celý snímok ňou bol tak nasiaknutý, že niečo z nej sa votrelo aj ku mne do obývačky. Príjemne prekvapil aj dej, tak správne zamotaný s koncovou prekvapivou pointou. Nič ľahké, ale ani príliš zložité, tak akurát na to, aby si človek sadol ku telke a mentálne zrelaxoval. Herci boli vybratí veľmi dobre, o Beckinsale nemá význam hovoriť, každý ju pozná, vždy zahrá dobre a ani tento snímok nie je výnimkou. Mňa osobne však najviac prekvapil David Thewlis, nikdy predtým som ho nevidel zahrať tak perfektného záporáka, v scénach kde sa objavil, bolo hneď o zábavu postarané. Veľká spokojnosť. 75/100 ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (14)
- V čase 47:00 má doktor Edward (Jim Sturgess) odkryté pravé rameno. V dalším záběru ho však má zakryté košilí. (Iveet)
- Celosvětové tržby filmu s nepříliš vydařeným distribučním modelem byly 3,2 milionu amerických dolarů. (NIRO)
- Postava Mickeyho Finna (David Thewlis) je ve filmu spojována s uspávacím jedem. Ve skutečnosti je "Mickey Finn" výraz pro nápoj, smíchaný s drogou či zneschopňujícím činidlem, pojmenovaný po chicagském barmanovi Michaelu Finnovi. Ve skutečnosti začal být tento termín používaný až v 10. letech 20. století - tedy později, než ve filmu, který se odehrává na přelomu let 1899 a 1900. (AloeB)
Reklama