E.A.Poe: Archa bláznov

Na to, ako sa "Eliza Graves" vo svojich počiatkoch javila značne lákavo, sa z nej vykľulo až smutne obyčajné "Stonehearst Asylum". A nebyť maličkého zvratu v úplnom závere, tak by bol celkový dojem z tejto neškodne predvídateľnej produkcie ešte trpkejší, hoci stále lepší než z českého hororu na rovnakú tému "Lunacy". Kate Beckinsale by zrejme potrebovala nový Underworld, keďže od toho posledného sa objavuje v prevažne zbytočných roličkách a zaujímavý, kedysi nezávislý režisér Brad Anderson sa (podobne ako Scott Derrickson) tento rok trochu stratil v komerčnej priepasti. Našťastie to stále nie je také zúfalstvo v akom sa ocitli napr. Alexandre Aja či Nacho Vigalondo, ale aj tak je to škoda. (27.10.2014)

Brad Anderson patří mezi zkušené režiséry, takže jsem byl velice zvědavý, jak se popere s povídkou Edgara Allana Poea. Po letmém přečtení průvodního děje jsem měl však obavy, aby se z toho nestala jen další z řady napodobenin osvědčeného tématu. Naštěstí se tak nestalo a já si tento psychologický thriller mohl docela užít. Hned na začátku bych chtěl však říct, že mi trošku vadila dlouhá stopáž, protože některé pasáže mě dost nudily. To je ale jen můj názor – prostě bych pár scén vynechal, nebo zkrátil. Jinak ovšem musím říct, že „vyobrazení“ psychiatrické kliniky a jejího osazenstva bylo vskutku zajímavé. Podobné místa ve mně vždycky vyvolají jistý druh sklíčenosti, ale tady na to šli tvůrci rafinovaným způsobem. Samozřejmě to bylo značně deprimující, ale zároveň i lehce zábavné. Dokud se neodhalí ono „tajemství“ ukryté ve sklepení, tak si divák přijde i na docela slušnou porci „bizarní“ zábavy. Někteří chovanci ústavu vážně stáli za to (kůň) a zvláště mě doslova uchvátilo to jejich „menu“, které dostali, když začaly docházet zásoby. Jakmile však začne fungovat ona „psycho“ atmosféra a na scéně se objeví několik dějových zvratů, kvalita snímku se rapidně zlepší a v tomto duchu se to s námi táhne až do samotného závěru. Dokonce zde našly uplatnění i násilné scény – ovšem o žádné brutalitě se mluvit nedá. V neposlední řadě se nesmí opomenout ani herecké výkony, které jsou rovněž velmi uspokojivé kvality. Kate Beckinsale byla půvabná jako vždy, ale tentokrát ji zcela zastínila dvojice Ben Kingsley a David Thewlis. Oba jmenovaní byli snad o třídu lepší, než hlavní hrdina Jim Sturgess, který mi nebyl zrovna dvakrát sympatický.60% (19.02.2015)

Parádní budování atmosféry, sympatický hlavní hrdina, spousta nedůvěry, velká láska, nebezpeční blázni a silný sociální podtón. Film mě moc bavil, i když ke konci (asi od drhnoucího souboje ve sklepě) mu začala docházet šťáva. A ten závěr… „Odpusťte mi, ale to nedává žádný smysl, doktore,“ pravila sestra a já jí musel dát za pravdu. Zbytečný a zpětně hodně nedůvěryhodný twist, který jen odpovídá mým dosavadním zkušenostem s Andersonem, a to, že mu konce dělají problémy. Ale i přes tuto kaňku to vidím ještě na slabší 4*. (14.12.2014)

Další film, který se nejlépe zhodnotil sám svým názvem. Experiment vyšel tak napůl; ono mít orchestřiště obsazené samými mistry světa je jedna věc, ale nakonec je to stejně na kolíkovi s hůlkou vpředu. Film jsem si užil, mám s ním vlastně jen ten problém, jako s Katkou Beckinsalovic. Koukal jsem na ní a bylo to čupr. Jenže když jsem si představil, o kolik lepší by bylo, kdyby seděla vedle mě a koukala se mnou... (29.01.2015)

Podivný Exkrement pana Poea mi připravil opravdu velice příjemné překvapení. Možná bych to lehce přirovnal k Shutter Island od mistra Skorseseho, ale ten byl podstatně více hororovější a náročnější. Eliza Graves je dle mého názoru jednodušší a přímočarejší, to ovšem není vůbec na škodu, když herecké výkony jsou naprosto fantastické (převážně Ben Kingsley to skvěle táhne), atmosféra domova lunatiků je úžasná a zvraty v ději jsou opravdu taky luxusní. Neustále jsem hodně truhlil, že tady takovýto film nebyl od onoho Prokletého Ostrova a nyní již netruhlím. (21.11.2014)