E.A.Poe: Archa bláznov

Anderson vrací úder aneb vítej zpátky v psychiatrický léčebně! Elizu jsem měl dost možná jako nejočekávanější film roku, ovšem po traileru, který šel jedním okem dovnitř a druhým ven, natěšenost spadla na bod mrazu. Po dlouhé době konečně uniká ven (v pěkném předstihu!) a nervy byly na pochodu. Bude to fakt tak hrozný, mám se připravit na zklamání? Už první minuty ale nervozitu naprosto smetly. Parádní. Navození atmosféry funguje doslova od úvodní scény a první záběr na v mlze zahalenou, rozlehlou léčebnu vysoko v horách prostě sebere dech. Srovnání s Prokletým ostrovem se nedá ubránit jak už kvůli začátku, tak především kvůli Kingsleymu, ale koho to zajímá - husinu navozují oba stejně. Jenže pak to je jak na klouzačce. První půlhodinovka je naprostá žánrová lahůdka, člověka plně vtáhne mezi zdi plné šíleností a magorů, ovšem posléze příběh začíná po vyjevení první pointy upadat, aby vyústil v závěr, který se začátkem vytváří kontrast, na který divák může udělat jen - "E?". Upřednostnění milostné roviny před hlavní vyloženě kazí celý dojem a retro závěr ala bílo skvostný muzikál člověka opravdu zamrzí. To ovšem zcela nic nemění na tom, že když nad tím spiklenecky přimhouříme oči, film jako celek funguje efektivně, má spád a svou roli thrilleru z psychiatrické léčebny splňuje na jedničku. A to i díky fenomenálnímu Kingsleymu, který i když umí z obličeje vyškrbatět maximálně dva tři výrazy, veškerou pozornost strhává vždy na sebe. Někdo to má zkrátka v krvi. Středem pozornosti je ovšem, hehe, pouze když na scéně zrovna není uhrančivá Kate. A že mě film sebral jsem si uvědomil, když jsem si během bálu přitrouble notoval do rytmu. Jo, je to bláznivý, divný a v dnešní době vůbec zvláštní film, ale když člověku sedne, stojí to za to. Alespoň to prubnout. Spoilerové P.S. Osobně si myslím, že když by tvůrci zanechali diváka v nejistotě, jak se to s tou vzpourou má doopravdy a jestli mu jen Caine nevěší bulíky na nos, mohlo by z toho být něco víc. Ale to je jen hnidopišskej rejp, kterej si jako spokojenec velmi rád odpustím. Nejlepší soundtrack z filmu: Danse Macabre. 80 % (28.10.2014)

Žádná adaptace Metody doktora Téra a profesora Péra, kdepak. Tedy alespoň ne tak úplně. Ona povídka totiž filmu slouží jen jako odrazový můstek, jako základ, který, co si budeme povídat, si o rozkošacení přímo říká. A to rozkošacení se povedlo - scenárista dokázal na Poa navázat přesně v jeho stylu, což mi udělalo velkou radost. Navíc díky obsazení (jedna báseň, jen Michael Caine si zase moc nezahrál) a milionově podivné atmosféře (půlnoční bál za doprovodu Saint-Saënsova Danse Macabre!) je Podivný experiment příjemně nepříjemná podívaná, ač nejspíš jednorázová.____P.S. Dlouho jsem u originálního DVD neviděl tak hnusný obraz - velká část filmu se odehrává v tmavých místnostech nebo sklepích osvícených pouze svícemi nebo petrolejkami a na obrazovce to vypadalo vážně velmi škaredě. Černá byla spíše modrá, oranžová zase červená... A tak dále. (16.01.2016)

Opět konec překvapil trochu víc, než bylo běžná norma očekávání. Láska hory přenáší - i lži? Snímek se točí okolo toho, zdali zvítězí dobro nebo zlo, nicméně tehdejší a mnohdy i dnešní psychiatrická praxe však naznačuje, že dobro pro pacienty není úplně vždy to dobro, leckdy je to zlo. Tedy kdo z koho. (10.11.2019)

Škoda že ze sebe film ve finále udělal něco na co neměl. Solidní nápad, ve kterém se zřízenci vzbouří proti svým lékařům je tak trošku znehodnocen. Takhle vlastně už nikdo neví kdo je vlastně kdo. Herecká sestava se sešla exkluzivní, nicméně šlo to celé udělat mnohem lépe. Potenciál zajisté byl. 60% (06.07.2015)

Přes zajímavé kulisy poněkud nezáživná exkurze do stereotypního blázince. Thrillerová hra sice místama šlape, potenciál nakažlivé bezmoci však zůstal využit jen z poloviny. V posledních pěti minutách se navíc Andersonův snímek jen tak pro legraci divákům sám spláchne do výlevky, a náhle to celé působí jako levný kříženec Dokonalého triku s Prokletým ostrovem... Díky aspoň za tu Káťu, furt jí chci za ženu. (26.01.2015)