Réžia:
Brad AndersonScenár:
Joe GangemiKamera:
Thomas YatskoHudba:
John DebneyHrajú:
Kate Beckinsale, Jim Sturgess, Ben Kingsley, Michael Caine, Brendan Gleeson, Sophie Kennedy Clark, David Thewlis, Jason Flemyng, Sinéad Cusack (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Hrdinou filmu E. A. Poe: Podivný experiment je mladý, čerstvě vystudovaný lékař Edward, který na konci 19. století přichází na praxi do psychiatrického ústavu pro choromyslné ležícího v mlze v odlehlém koutě hor. Zde ho přivítá šéf lékařského týmu, jeho asistent i záhadná kráska Eliza, trpící panickou hrůzou z jakéhokoliv tělesného dotyku. Edward je zasvěcován do zdejších léčebných metod a je v šoku. Dr. Lamb je příkladem osvíceného přístupu, vůči bláznům je vstřícný a svému týmu vštěpuje, aby „jedinečnost" každého pacienta respektovali: „Proč bychom se měli snažit udělat nešťastného člověka z naprosto šťastného koně?" Ovšem děsivá a hrůzu nahánějící „léčba", jíž byli na konci 19. století duševně nemocní běžně vystavováni, je přítomna i zde: věznění, spoutávání, proudy ledové vody a elektřiny. To vše je pevně vryto do historických zdí ústavu a Edward objevuje poměrně znepokojivou pravdu. Psychiatrický ústav ovládli pacienti, zatímco skutečný ředitel je se svým týmem uvězněn ve sklepení. A tady napínavý příběh plný zvratů a překvapení teprve začíná... (Bontonfilm)
(viac)Videá (6)
Recenzie (677)
Film z blázince, no říkal jsem si, co mě asi bude čekat. Ale hned od úvodu mě to zaujalo, mělo to velice dobrou zápletku a v příběhu nás čekalo několik překvapení, které tomu filmu dodali na dramatičnosti. Pochválit musím i ústřední trio postav v podání Kate Beckinsale, Bena Kingsleyho a Jima Strugesse. Opravdu povedený film. ()
Parádní budování atmosféry, sympatický hlavní hrdina, spousta nedůvěry, velká láska, nebezpeční blázni a silný sociální podtón. Film mě moc bavil, i když ke konci (asi od drhnoucího souboje ve sklepě) mu začala docházet šťáva. A ten závěr… „Odpusťte mi, ale to nedává žádný smysl, doktore,“ pravila sestra a já jí musel dát za pravdu. Zbytečný a zpětně hodně nedůvěryhodný twist, který jen odpovídá mým dosavadním zkušenostem s Andersonem, a to, že mu konce dělají problémy. Ale i přes tuto kaňku to vidím ještě na slabší 4*. ()
Nemám rada horory, ale poviedky E. A. Poe(a) som vždy čítala so zatajeným dychom a napriek svojej znepokojivosti ma bavili. Filmu sa podarilo zachovať presne tento duch jeho poviedok teda nebyť desivým, ale tajomným, znepokojivým a vypointovaným tak, ako sa patrí. Príslovie o tom, že nemáme robiť druhému to, čo nechceme, aby potom robili nám, dotiahnuté takmer do dokonalosti. "Ples príšer" v plnej paráde....áno presne takto si predstavujem sfilmované dielo od E. A. Poa. ()
Možno by si takýto sympatický film zaslúžil odo mňa o hviezdu viac, ale niečo mi v tom trochu bráni. Za najväčší klad filmu považujem jeho nadhľad, keď očakávate atmosférický horor, chvíľami sa ocitáme takmer až v komédii a k slovu príde v neposlednom rade aj romantika. Tento dojem potom zase narušujú drsnejšie momenty, ktoré sa občas skončia aj horšie, ako by jeden možno čakal a film tak na mňa pôsobil trochu nesúrodo. Za filmom nestojí žiadne mega štúdio, čo je dobre, pretože sa neocitáme na pôde rádoby cool naaranžovanej atmosféry, ale skôr pozeráme s radosťou točený príbeh podľa režisérskeho a scenáristického gusta tvorcov. Tí vedia, čo chcú filmom povedať a netlačia nám to do gebule elektrošokmi, v tomto odvádzajú skvelú prácu skôr sympatickí herci. Zvraty nezvraty, tie mi nevadili, pokiaľ slúžia myšlienke, nech si na konci zostanú. Ten najzásadnejší sa ale vynorí nečakane skoro a som rád, že tak scenár nerobí do konca z diváka hlupáka a vykladá svoje karty na stôl. Samozrejme nie všetky, čo by malo zistiť myslím viac ako traja diváci na dnešnom predstavení v kine. Film by si širšie publikum zaslúžil. 70%. ()
Nudný, zbytečný a povrchní film, který mi byl protivný skoro tolik, jako z poslední doby třeba Cronenbergova NEBEZPEČNÁ METODA. Nevím, prostě nějak nevidím důvod, proč točit filmy, které se vrací do časů kolem přelomu století, kdy byla současná psychiatrie teprve v plenkách. Respektive samozřejmě tuším, že je za tím fascinace většiny lidí celým tím světem krutých lékařských experimentů, elektrických šoků a svěracích kazajek, ale pořád mi to nepřijde jako dostatečně nosný motiv pro zfilmování - podle mě se tento prostě film vlamuje do otevřených dveří, protože mi neříká vůbec nic nového. Skutečnost, že se tehdejší medicína s psychotickými pacienty dvakrát nemazlila, považuji za notoricky známou, a žádnou "děsivou a ponurou atmosféru viktoriánského ústavu", kterou sliboval distribuční list Bontofilmu, jsem zde neshledal - PODIVNÝ EXPERIMENT je pozoruhodně sterilní a neživotný film, působící nesmírně studiovým a odtažitým dojmem, a prostý jakýchkoli emocí nebo výraznějšího závanu filmařské invence (naopak klišé je zde požehnaně - za všechny budiž zmíněna scéna, v níž hlavní postava v úkrytu omylem vyslechne rozhovor záporných postav, které usilují o její život, a v momentě, kdy už už hrozí prozrazení, nastane poblíž povyk, který na poslední chvíli odvrátí jejich pozornost - bože, v kolika filmech už jsme tuto ohranou situaci viděli...). Nebavili mě ani herci, včetně Michaela Caina, a to je co říct. Nenašel jsem důvod, proč chtít tento film vůbec vidět a proč by se neměl za pár dní vykouřit z hlavy. Švankmajerovo ŠÍLENÍ, v němž se nápad s prohozením rolí personálu a pacientů v blázinci objevil už před 10 lety, strčí podle mě tuhle nudnou komerci do kapsy. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (14)
- Postava Mickeyho Finna (David Thewlis) je ve filmu spojována s uspávacím jedem. Ve skutečnosti je "Mickey Finn" výraz pro nápoj, smíchaný s drogou či zneschopňujícím činidlem, pojmenovaný po chicagském barmanovi Michaelu Finnovi. Ve skutečnosti začal být tento termín používaný až v 10. letech 20. století - tedy později, než ve filmu, který se odehrává na přelomu let 1899 a 1900. (AloeB)
- Povídka Edgara Allana Poea "Metoda doktora Téra a profesora Péra" posloužila jako jeden z námětů i českému režisérovi Janu Švankmajerovi k filmu Šílení (2005). Oba filmy tak mají v základu podobný příběh. (mcleod)
- Věta „nevěřte ničemu, co slyšíte, a jenom polovině toho, co vidíte,“ kterou ve filmu řekne psychiatr (Brendan Gleeson), pochází z povídky „Metoda doktora Téra a profesora Péra“, která posloužila jako inspirace pro tento film. V ní ji řekne ředitel Maillard, jehož postavou byla inspirovana ta Silase Lamba (Ben Kingsley). (AloeB)
Reklama