E.A.Poe: Archa bláznov

Brad Anderson patří mezi zkušené režiséry, takže jsem byl velice zvědavý, jak se popere s povídkou Edgara Allana Poea. Po letmém přečtení průvodního děje jsem měl však obavy, aby se z toho nestala jen další z řady napodobenin osvědčeného tématu. Naštěstí se tak nestalo a já si tento psychologický thriller mohl docela užít. Hned na začátku bych chtěl však říct, že mi trošku vadila dlouhá stopáž, protože některé pasáže mě dost nudily. To je ale jen můj názor – prostě bych pár scén vynechal, nebo zkrátil. Jinak ovšem musím říct, že „vyobrazení“ psychiatrické kliniky a jejího osazenstva bylo vskutku zajímavé. Podobné místa ve mně vždycky vyvolají jistý druh sklíčenosti, ale tady na to šli tvůrci rafinovaným způsobem. Samozřejmě to bylo značně deprimující, ale zároveň i lehce zábavné. Dokud se neodhalí ono „tajemství“ ukryté ve sklepení, tak si divák přijde i na docela slušnou porci „bizarní“ zábavy. Někteří chovanci ústavu vážně stáli za to (kůň) a zvláště mě doslova uchvátilo to jejich „menu“, které dostali, když začaly docházet zásoby. Jakmile však začne fungovat ona „psycho“ atmosféra a na scéně se objeví několik dějových zvratů, kvalita snímku se rapidně zlepší a v tomto duchu se to s námi táhne až do samotného závěru. Dokonce zde našly uplatnění i násilné scény – ovšem o žádné brutalitě se mluvit nedá. V neposlední řadě se nesmí opomenout ani herecké výkony, které jsou rovněž velmi uspokojivé kvality. Kate Beckinsale byla půvabná jako vždy, ale tentokrát ji zcela zastínila dvojice Ben Kingsley a David Thewlis. Oba jmenovaní byli snad o třídu lepší, než hlavní hrdina Jim Sturgess, který mi nebyl zrovna dvakrát sympatický.60% (19.02.2015)

To, že je E.A.Poe geniálny spisovateľ vie alebo tuší asi takmer každý, o kvalitách režiséra Brada Andersona som sa presvedčil už pri sledovaní Session 9 a že je Ben Kingsley fenomenálny herec, to je skrátka nepriestrelný fakt. Film som si tak vychutnal do poslednej minúty. Spoločensko-etické otázky, ktoré film nastoľuje sú, žiaľ, aktuálne aj dnes. Koniec koncov, všetci ľudia sú svojim spôsobom blázni. Mimochodom, jedným z producentov je Mel Gibson. (18.01.2015)

Natočeno podle námětu E. A. Poa, ale - jak řekla jedna z postav v úvodu filmu, když vyprávěla o svém dětství v sirotčinci: "Nechtěl jsem z toho udělat dickensovský večer." - což však přesně tvůrci udělali. _____Snímek nemá poeovskou ale výlučně dickensovskou atmosféru. Poe se příliš nezabýval prokreslováním svých postav, stavěl spíš na jejich úchylkách a morbiditě. Neměl téměř žádnou víru v dobro a jeho přístup k životu byl krutě ale i mrazivě vtipně cynický. Taky Dickens dokázal vidět krutost kolem sebe, ale věřil, že i na těch nejotřesnějších místech se najdou lidé, kteří navzdory trápení, chudobě a hrůznému zacházení, si uchovávají laskavé srdce a často je za to ve svých románech odměnil šťastným koncem. ____ Historické vyprávění o pacientech a personálu blázince pohřbeného v hlubokých lesích podněcuje zvědavost, jak to bude dál. Kromě atmosféry tušeného nebezpečí, pocitu, že hrdinové jsou v pasti, o které není jasné, kdo ji nastražil, staví snímek také na silném milostném motivu lásky a oběti pro ni. ______ Napínavá, lehce dekadentní nálada (scény novoročního maškarního bálu byly jak od Jakubiska) dostane pořádnou trhlinu v semifinále. KOUSEK DĚJE Vše, co se doposud stalo, bylo silně nadsazené, ale v rámci žánru přijatelné. Ani v tak fantastickém příběhu ale nemůžu akceptovat fyzikální nesmysl. Jednoduše řečeno: když na někoho z výšky spadne metrák uhlí, tak ho to zabije, ať už je to jakkoliv odolný zloduch. Od té chvíle snímek aspiroval na parodii - zejména scény zloduchova "electro dance" . A konec je sice sladký, ale, jak se, kurnik, na ten jih dostali a kdo jim to platí? KONEC KOUSKU DĚJE Napínavý snímek potěší tajemnem i zobrazením temných stránek lidských charakterů, ať už u zdravých nebo šílených jedinců, ale konec tvůrci neukočírovali. /26. 12. 14./ (26.12.2014)

Stejnou povídku, která byla východiskem pro Andersonův snímek, použil jako základ svého stylizovaného vyprávění i náš Jan Švankmajer a musím se přiznat, že jeho Šílení pro mě byli filmařsky mnohem zajímavější. Podivný experiment sráží potřeba dostát tradičnímu thrillerovému rámci a milostnému motivu, najdou se tam zkrátka všechny obvyklé ingredience typické pro hollywoodskou produkci, včetně divácky vděčných "šokujících" zvratů. Na druhou stranu jsou tam přítomné i obvyklé pozitivní stránky americké studiové produkce, jako je výpravnost a hvězdné obsazení. Brad Anderson taky není žádný podprůměrný řemeslník. Pokud se dá mluvit o slabinách, tak se většinou dají vztáhnout ke scénáři, ale ani to žádná hrůza není. Závěrečný zvrat byl překvapením i pro mě a i když neznamenal potřebu vidět film ještě jednou (rozumějte, nebyl tak chytrý, aby představoval diváckou výzvu), byl pro běžného filmového konzumenta dostatečně atraktivní a spolu s fyzickými půvaby Kate Beckinsale a herectvím Bena Kingsleye a dalších představuje doporučení pro zhlédnutí. Celkový dojem: 65 %. (17.04.2017)

,,V TOM SPOČÍVÁ PARADOX ŠÍLENSTVÍ A VELKÉ NEBEZPEČÍ NAŠÍ PROFESE. PROTO VÁS VŠECHNY VARUJI, PÁNOVÉ, JENŽ ZAČÍNÁTE KARIÉRU PSYCHIATRA, NEVĚŘTE NIČEMU, CO SLYŠÍTE, A JEN POLOVINĚ TOHO, CO VIDÍTE…" /// Ze zpracování (a z povídky) je patrný, jak moc tehdy bylo duševní šílenství pro společnost zajímavý téma. I dneska pohled na tehdejší blázinec plnej podivínů či léčebnejch metod, dokáže vyvolat krásný představy. A třeba i hrůzu. Obsazení je dobrý. Takovej B.Kingsley možná ani moc nemusí hrát… S ohledem na dobu nepřekvapí, že dějem v blázinci hejbe bláznivá láska. Nechyběj blázni ani překvapivej konec – vydařená adaptace, kterou ale za4* necejtím (ani ve svěrací kazajce). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Povídku ,,The System of Doctor Tarr and Professor Fether“, kterou v roce 1845 napsal Edgar Allan Poe, neznám. 2.) Stará se zbláznila (ale ještě vo tom neví). 3.) Thx za titule ,,urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (29.11.2014)