E.A.Poe: Archa bláznov

Jak Tarantino nikdy nepřekoná svůj stín Pulp Fiction, tak Anderson nikdy nepřekoná svého fenomenálního Mechanika.Eliza Graves je podobná jako vejce vejci Tajemnému ostrovu, akorát je řízlá puncem takové větší béčkovosti a přímočarosti.Děj je sice hned od prvních minut dost předvídatelný, ale to vše Anderson na konci rozbije zase tou svojí skrytou pointou, kterou prostě 90% diváku nemá šanci rozlousknout a zase si hraje s divákem podobně jako v Mechanikovi.Příběh i atmosféra jsou moc dobré a herecké výkony jsou fenomenální, Ben Kingsley je doslova bůh a Jim Sturgess, leč je jeho postava dosti naivní válí.Bohužel je to celé místy dosti naivní a ke konci tomu mírně začne docházet dech, ale od Andersona jsem dostal to, co jsem čekal, příjemně mrazivý mystery thriller který má sve nepopiratelné kvality, ale do geniálnosti mu chybí geniálnost režiséra, která zůstala v roce 2004 uvězněná v Mechanikovi.70%. (03.01.2015)

Brad Anderson patří mezi zkušené režiséry, takže jsem byl velice zvědavý, jak se popere s povídkou Edgara Allana Poea. Po letmém přečtení průvodního děje jsem měl však obavy, aby se z toho nestala jen další z řady napodobenin osvědčeného tématu. Naštěstí se tak nestalo a já si tento psychologický thriller mohl docela užít. Hned na začátku bych chtěl však říct, že mi trošku vadila dlouhá stopáž, protože některé pasáže mě dost nudily. To je ale jen můj názor – prostě bych pár scén vynechal, nebo zkrátil. Jinak ovšem musím říct, že „vyobrazení“ psychiatrické kliniky a jejího osazenstva bylo vskutku zajímavé. Podobné místa ve mně vždycky vyvolají jistý druh sklíčenosti, ale tady na to šli tvůrci rafinovaným způsobem. Samozřejmě to bylo značně deprimující, ale zároveň i lehce zábavné. Dokud se neodhalí ono „tajemství“ ukryté ve sklepení, tak si divák přijde i na docela slušnou porci „bizarní“ zábavy. Někteří chovanci ústavu vážně stáli za to (kůň) a zvláště mě doslova uchvátilo to jejich „menu“, které dostali, když začaly docházet zásoby. Jakmile však začne fungovat ona „psycho“ atmosféra a na scéně se objeví několik dějových zvratů, kvalita snímku se rapidně zlepší a v tomto duchu se to s námi táhne až do samotného závěru. Dokonce zde našly uplatnění i násilné scény – ovšem o žádné brutalitě se mluvit nedá. V neposlední řadě se nesmí opomenout ani herecké výkony, které jsou rovněž velmi uspokojivé kvality. Kate Beckinsale byla půvabná jako vždy, ale tentokrát ji zcela zastínila dvojice Ben Kingsley a David Thewlis. Oba jmenovaní byli snad o třídu lepší, než hlavní hrdina Jim Sturgess, který mi nebyl zrovna dvakrát sympatický.60% (19.02.2015)

Opět konec překvapil trochu víc, než bylo běžná norma očekávání. Láska hory přenáší - i lži? Snímek se točí okolo toho, zdali zvítězí dobro nebo zlo, nicméně tehdejší a mnohdy i dnešní psychiatrická praxe však naznačuje, že dobro pro pacienty není úplně vždy to dobro, leckdy je to zlo. Tedy kdo z koho. (10.11.2019)

O filmech Brada Andersona se dá říci cokoliv, jedno mají však za všech okolností společné: jsou vždycky tak trochu na palici. Pro Elizu Graves to platí tuplem a se svou úžasně vychcanou pointou (nikoliv originální či chytrou) se mi snadno probourala do škatulky oblíbených guilty pleasure. Třešinkou navíc je výborné herecké obsazení a nezbytná ponurá atmosféra, která místy umně evokuje auru starých brakových cormanovek. Líbilo. (26.01.2015)

Není to špatný film, rád se nechávám překvapovat novými zvraty, jenže z nějakého důvodu mi tam většina herců (až na Gleesona a Thewlise) prostě vadila. Taky jsem to vnímal spíš jako divadelní představení než film, ale možná je to jen můj subjektivní pocit. Každopádně za ten nepříliš šťastný výběr herců a za to, že v údolí mezi horami těžko bude takový skalnatý propad (sorry, ale moje geografické vzdělání mě v tomhle činí trochu bláznivým) :D si dovolím dát jen 3 hvězdy, ale jsou poctivé a fanouškům ponuré atmosféry určitě doporučuju. (06.02.2015)