E.A.Poe: Archa bláznov

Natočeno podle námětu E. A. Poa, ale - jak řekla jedna z postav v úvodu filmu, když vyprávěla o svém dětství v sirotčinci: "Nechtěl jsem z toho udělat dickensovský večer." - což však přesně tvůrci udělali. _____Snímek nemá poeovskou ale výlučně dickensovskou atmosféru. Poe se příliš nezabýval prokreslováním svých postav, stavěl spíš na jejich úchylkách a morbiditě. Neměl téměř žádnou víru v dobro a jeho přístup k životu byl krutě ale i mrazivě vtipně cynický. Taky Dickens dokázal vidět krutost kolem sebe, ale věřil, že i na těch nejotřesnějších místech se najdou lidé, kteří navzdory trápení, chudobě a hrůznému zacházení, si uchovávají laskavé srdce a často je za to ve svých románech odměnil šťastným koncem. ____ Historické vyprávění o pacientech a personálu blázince pohřbeného v hlubokých lesích podněcuje zvědavost, jak to bude dál. Kromě atmosféry tušeného nebezpečí, pocitu, že hrdinové jsou v pasti, o které není jasné, kdo ji nastražil, staví snímek také na silném milostném motivu lásky a oběti pro ni. ______ Napínavá, lehce dekadentní nálada (scény novoročního maškarního bálu byly jak od Jakubiska) dostane pořádnou trhlinu v semifinále. KOUSEK DĚJE Vše, co se doposud stalo, bylo silně nadsazené, ale v rámci žánru přijatelné. Ani v tak fantastickém příběhu ale nemůžu akceptovat fyzikální nesmysl. Jednoduše řečeno: když na někoho z výšky spadne metrák uhlí, tak ho to zabije, ať už je to jakkoliv odolný zloduch. Od té chvíle snímek aspiroval na parodii - zejména scény zloduchova "electro dance" . A konec je sice sladký, ale, jak se, kurnik, na ten jih dostali a kdo jim to platí? KONEC KOUSKU DĚJE Napínavý snímek potěší tajemnem i zobrazením temných stránek lidských charakterů, ať už u zdravých nebo šílených jedinců, ale konec tvůrci neukočírovali. /26. 12. 14./ (26.12.2014)

Stejnou povídku, která byla východiskem pro Andersonův snímek, použil jako základ svého stylizovaného vyprávění i náš Jan Švankmajer a musím se přiznat, že jeho Šílení pro mě byli filmařsky mnohem zajímavější. Podivný experiment sráží potřeba dostát tradičnímu thrillerovému rámci a milostnému motivu, najdou se tam zkrátka všechny obvyklé ingredience typické pro hollywoodskou produkci, včetně divácky vděčných "šokujících" zvratů. Na druhou stranu jsou tam přítomné i obvyklé pozitivní stránky americké studiové produkce, jako je výpravnost a hvězdné obsazení. Brad Anderson taky není žádný podprůměrný řemeslník. Pokud se dá mluvit o slabinách, tak se většinou dají vztáhnout ke scénáři, ale ani to žádná hrůza není. Závěrečný zvrat byl překvapením i pro mě a i když neznamenal potřebu vidět film ještě jednou (rozumějte, nebyl tak chytrý, aby představoval diváckou výzvu), byl pro běžného filmového konzumenta dostatečně atraktivní a spolu s fyzickými půvaby Kate Beckinsale a herectvím Bena Kingsleye a dalších představuje doporučení pro zhlédnutí. Celkový dojem: 65 %. (17.04.2017)

Mám tyhle typy filmů hrozně rád. Sice jsem si celou dobu přišel jak u Prokletého ostrova, ale popravdě mi to vůbec nevadilo. Takových filmů se totiž za rok zase moc nenatočí. E.A. Poe: Podivný experiment má výbornou atmosféru, skvělé herce (hlavně Ben Kingsley a Michael Caine) a dvě vcelku slušné příběhové odpalovačky, které nenechají spát a příjemně do kompletní skládačky zapadnou. Co víc si můžu pro takový film přát. (06.02.2015)

Začátek vypadal nadějně, ale s přibývajícími minutami šla atmosféra tak nějak do té okolní mlhy, samotné zvraty, dění a jednání postav působilo podivně i na blázinec, a koneckonců, celkové rozuzlení a závěrečný twist se rovněž příliš nepovedly. Ne že by to bylo špatné, ta myšlenka tenké hranice mezi světem bláznů a světem údajně normálních lidí je docela zajímavá, i když kolikrát použitá, ale prostě tomu chybělo zajímavější tempo, představení postav, a dost možná Ben Kingsley až moc přehrával, natolik, že je parodií sebe sama třeba v Sexy Beast. Náhodou jsem pár dní před tímto viděl film Srdcový král - a nezlobte se na mne, to je nebe a dudy, ačkoliv téma je v podstatě stejné. Tomuhle chybí chytrý scénář, nejenom otrocký přepis příběhu, a chybí zde i mikropointy jednotlivých scén, a rovněž zajímavosti, ozvláštnění, cokoliv navíc. Z celého rozlehlého blázince nakonec vlastně atmosférou a prostředím není ani nic pořádně vytěženo. (03.02.2015)

Dobře jsem se pobavila. Škoda, že v hlavičce filmu není uveden ještě jiný žánr než thriller, protože takové zařazení možná člověka přiměje příběh posuzovat seriózně a vážně a potom musí zákonitě trochu nevěřícně kroutit hlavou. Poeova povídka, podle níž se natáčelo, se řadí do žánru temná komedie a téhle škatulce, podle mě, příběh odpovídá. (08.03.2015)