Pozor na Harryho

„Mr. Woody in action! Opäť! Jeho „jedinečné filozofické myšlienky“ o živote a hlavne o ženách (a o ženskej duši) tvoria pevný základ tohto príbehu. Je tu zopár skvelých vedľajších príbehov (mimochodom z tých by Woody dokázal natočiť samostatné filmy), v ktorých skvele účinkujú citom vybrané herci/herečky. Vo vedľajšej roli hlavne vynikajúco sa hádajúca K. Alley. Kvôli poslednej silnejšej scéne (silná hlavne na mňa), ktorá sa odohráva v pekle (Woody versus Ďiabol), je to u mňa „len“ za tri. Osobné hodnotenie: 72% (***) (15.05.2019)

Opäť sa mi stala tá nepríjemná skúsenosť s novšími Allenovkami, že mi spolu po pár týždňoch začnú splývať. Tak to tu rýchlo ohodnotím za štyri, pretože o mesiac už nebudem mať pri vyslovení tohto názvu poňatia, o čom to bolo. A pre seba si pripomeniem, že Robin Williams sa tu rozmazával, aby som vedel, že ktorý to bol film. Woody nám tu trochu pripomína Charlieho Kaufmanna. A to ešte predtým, ako sme vedeli, kto to je! Videl som to znova a mám chuť znížiť hodnotenie, ale neurobím to, pretože mám pocit, že som tiež viac stvorený pre život literárnej postavy ako pre praktický život pre človeka reálneho podobne, ako Harry. S tými hviezdnymi cameami a menšími a väčšími úlohami pre známyme ksichty vynorujúcimi sa zpoza každého rohu už zachádza Woody do maximálnych extrémov. (16.09.2009)

Když máte tvůrčí krizi, napište o ní. V tomto směru není Woody prvním, a dozajista nebude ani posledním umělcem. (Např. slušný román Josepha Hellera - Portrét umělce v pokročilém věku.) Harry je rozebrán na molekuly, můžeme doslova přebírat v rukou jeho pochody, jeho motivace a složky jeho podvědomí. K tomu pro Woodyho netypická forma střihu, zato typické množství vtipů. ("Píchal jsi někdy slepou?" - "Ne. Ty jo?" - "Jsou tak vděčné.") (27.08.2013)

„Přeháníš to.“ – „Nepřeháním! To se s ní čtyři měsíce taháš po hotelích?!“ – „Blázníš?! Jasně, že ne! Najal jsem si byt.“ Pozor na Harryho je velmi vtipný film. Jistě, způsob střihu a přecházení mezi jednotlivými pasážemi (a lidmi) Harryho života nejdřív trochu ruší/mate, ale postupně se na to dá lehce zvyknout a naopak se tímhle stylem i bavit, protože to Woodymu dává svobodu více experimentovat, zapojit větší spektrum postav a vytvořit tak mnoho humorných situací. A tak tu divák dostává menu v podobě „míchání Martini“ před babičkou, náruživce v nepravém čase na nepravém…bytě, rozostřeného Robina Williamse (a samotného Allena), upřímné promluvy otce se synem, židovského modlení nejen před jídlem, filosofického rozhovoru s prostitukou, postaršího židovského páru s temným tajemstvím a pak 2 vůbec nejsilnějších pasáží celého filmu, tedy lehce přerušovanou hádku mezi Harrym a Joan (hláška na hlášce, odbývaný pacient, skvělá hysterka Kirstie Alley), no a již mnohými zmiňované peklo (jeho vizuální podoba, výtah, rozhovor s otcem). Někomu možná může ještě nevonět fakt, že v tomto filmu Woodyho jazyk krapet „zhrubnul“, mě osobně tu naopak vulgarismy vůbec nerušily, a přišly mi jako svěží závan. Silné 4*, film bych si v budoucnu moc rád zopakoval a krom hlášek si ještě více vychutnal ty „švy“. „Chceš přivázat?“ – „Přivázat. Trochu zbít...a vykouřit.“ – „Vykouřit a zbít.“ – „Ne. Zbít, až pak vykouřit. V tomto pořadí, jinak mě to nebaví.“ (09.07.2015)

Tenhle Allenův snímek mi ze všeho nejvíc připomínal psychický kolaps a je až s podivem, že to hlavní hrdina nakonec přežil :) Všechno je tu neuvěřitelně nervní (i na samotného Woodyho!), což podtrhuje i zvolená koncepce obrazu (střihy, rozostření) a peprná mluva, sloužící pro zdůraznění vyhrocenosti situace. Film si od diváka žádá maximální soustředěnost, což je dáno velkou spousta příběhových linií, pohybujících se mezi realitou, románovou fikcí a neurotickou představivostí. Životní moudra a nezapomenutelné citáty snad nemusím ani připomínat. 8/10 (31.10.2009)