Černý zabiják

Dokument bol málo kritický a problematika zadržiavania morských cicavcov vo vodných parkoch ostáva úplne nestranne na zvážení každého diváka. Chcelo by to viac informácií o kosatkách a vodných parkoch a menej informácií o cvičiteľkách. Je smutné, že sa veci dali do pohybu, až keď umreli ľudia. Mŕtve kosatky vo vodných parkoch toľko pozornosti médií nezískali. Ale aspoň že sa tak stalo, vodné parky musia byť zatvorené. Podpíšte, prosím, petíciu za záchranu kosatky Tilikum TU. (30.08.2014)

Měl jsem tu čest na vlastní oči vidět kosatky ve volné přírodě a můžu říct, že na to nikdy nezapomenu. Oproti tomu jsem byl jednou ve vodním parku, kde byli cvičení delfíny a lachtani a jako líbilo se mi, ale když kolem vás krouží delfín v moři či oceánu – je to prostě lepší zážitek. Ale teď k tomuto velmi zajímavému a velmi smutnému dokumentu. Člověk je pro prachy ochotný udělat cokoliv a kosatka není vůbec hloupý tvor. Žít v zajetí není žádný život. Už od mláďat nepoznali nic než stísněný prostor, málo potravy, mnohdy špatné zacházení ze strany jiných jedinců – no a ti slavní cvičitelé ač se snažili sebevíce, nikdy jim nemohli být rovni. To však neznamená, že svou práci neodváděli dobře a neměli kosatky rádi. Někteří za to zaplatili životem. Tilikum už odešel na věčnost – což pro něj bylo vysvobození a rozhodně si nemyslím, že by byl jen nelítostný zabiják…Byl nádherný… (21.11.2023)

V dokumentu ´The Cove´ (2009) Richard O´Barry zmiňoval SeaWorld a mluvil o tom, jak získavají delfíny a jak s nimi zacházejí. V ´Blackfish´ mluví hlavně bývalí zaměstnanci SeaWorldu o tom, jak se dostali k práci pro tuto společnost a o tom, jak pracovali s kosatkami. Tvůrci filmu se vrátí i do historie vodních představení se zvířaty, aby vysvětlili, jak jednotlivé podnikyv USA, Kanadě a Španělsku mezi sebou spolupracují, jak ošetrovatelé kosatek přilnuli ke svým svěřencům, ale na druhou stranu postupně ztráceli víru ve svého zaměstnavatele. Do povídaní se zapojují i jiní experti, kteří zkoumají chování zvířat ve volné přírodě a v zajetí a pozorují změny. Dokument směřuje k vysvětlení, proč došlo k útokům kosatek na své vychovatele. Nikdy jsem velmi nepřemýšlela nad takovými vodními představeními. Jednak proto, že takové podniky u nás nemáme, a pak mě ani nikdy nelákaly. Po zhlédnutí tohto dokumentu pevně věřím, že nikdo s tím u nás ani nebude chtít začít. Je to zbytečné utrpení pro zvířata. (12.11.2014)

Jsem nesmírně ráda, že jsem tento dokument mohla vidět. Je to kus filmařské a lidské práce. Zcela mě ohromila perfketní časová sekvence, která mi servírovala informace přesně tak, jak jsem je zrovna potřebovala. Neuvěřitelně mě to vtáhlo do dějě a bylo mi stále větší a větší smutno nad naší neuvěřitelnou sobeckostí a chamtivostí. Kosatka přitom jenom stojí uprostřed tohoto cirkusu, kde na jedné straně stojí korporace, které rozhodují o jejím životě a na straně druhé jsou jen zranitelní cvičitelé, kteří se jí snaží život zpříjemnit. Je to boj s větrnými mlýny, který může ovlivnit každý z vás, kdo se rozhodne tento "zábavní průmysl" nepodporovat. Hodně mě ale zklamal český název "Černý zabiják". Některé lidi to okamžitě stáhne pouze na jednu stranu. Budou věřit tomu, že je to krvelačné monstrum. No možná i je, ale kvůli komu, hm? Prosím, podívejte se na to a udělejte si vlastní představu... (08.04.2014)

Orka zabiják II. Dokument dvou zaměření. Převládající pasáže držící se ve vodách „lidstvo je banda krutých pokrytců, snažící se přetvořit respektu hodné tvory v lošťomiloušké stroje na prachy“ jsou vynikající a osud vězněného a dělat rodinkám opičky nuceného Willyh… Ehm, Tilikuma je nevydíravým způsobem jímavý a neradostný. A zase až tak nevadí, že se tu všichni ohánějí zrovna kosatkami čistě proto „že jsou inteligentnější než většina živočišné říše“ jako by snad jen z toho důvodu měly mít větší právo na svobodu než jiná zvířata ve vodních světech, cirkusech a podobných show. Na pováženou je, že to kosatky prezentuje jako hodná a milá stvoření a div ne druhé vtělení Krista na Zemi, v jejíchž řadách je Tilikum politováníhodnou výjimkou potvrzující pravidlo a anomálie vzešlá čistě ze špatného zacházení; to člověka napadá, jestli je to záměr či je autorka skutečně tak naivní, že si neuvědomuje čím kosatky jsou v přirozeném prostředí. Problémová je ovšem především konspirační linie o zlounské organizaci a jejím desítky let trvajícím zastíracím komplotu. Sami tvůrci mezi řečí sice utrousí, že pro takřka vše z uváděného je více verzí, které se vzájemně rozcházejí a pádné důkazy nejsou, ale tendenčně dávají prostor jen a pouze těm verzím, které se jim hodí do krámu. A není to vůbec o pohledu SeaWorldu jako takového; jejich postoj je dostatečně výmluvný i bez jejich verze událostí. Ostatně i to finální rozhodnutí soudu je Pyrrhovým vítězstvím; sice nyní mají v SeaWorldech chráněné zaměstnance, ale již tak deprimované kosatky jsou rázem chudší o možná tu poslední radost v jejich bazénovém životě; a to sice kontakt se svými trenéry. (28.01.2014)