Sinister 2

Úplne sa stotožňujem so všeobecne prijímaným názorom, že ide kvalitatívne o krok vzad. Dvojka nám neponúka nič nové, čo by nám už predtým neponúkla jednotka, ba skôr si myslím, že niečo i stratila. Stratila to kúzlo atmosféry starej legendy, ktoré so sebou priniesla jednotka. Tiež vidím problém v hercoch, ktorí sa mi javili pomerne nesympatickí a po hereckej stránke aj dosť nepresvedčiví. Navyše potenciál detí mi prišiel totálne nevyužitý - žiadne masky, žiadna strašidelnosť, žiaden des. Jediné pozitívum vidím v ľakačkách, ktorých tu bolo dosť, len škoda, že ich často človek čakal. Slabý priemer. 55/100 (14.12.2015)

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš. Tak se to říká že? Jednička byla skvělá v budování atmosféry a tím, že dvojka je vlastně přímé pokračování, tak ve výsledku už tu není ten "wow" efekt, co byl na konci prvního dílu. Sinister 2 nebere ohled na to, pokud jste viděli první díl. Zápletka už je vlastně daná a zbývá, aby to pochopili taky hrdinové ve filmu. Na druhou stranu je z toho vlastně podařený sequel, který doplňuje mezery v jedničce. Jak a proč. Krom hlavního herce, ale není na filmu žádný jiný tahák. Úžasný James "Ray" Ransone si zopakoval svojí roli. Tentokrát jako hlavní a to je vlastně vše. Sledování starých filmů je opět napoprvé docela dost depresivní a nejlepší lekací scény si bere dvojka z předchozího dílu. Jediná skutečně zajímavá scéna je hraní s baterkou a stíny. To je sakra povedený. Ve výsledku je to, ale skutečně promarněná šance na podařený horor. Jednoduše – neděsí. (44 %) (22.03.2016)

První Sinister byl dozajista hororová pecka. Promítači v panice prchali z promítacích kabin, sotva distributor dodal plechovou krabici se zlověstným obsahem, stateční a ostřílení hororoví matadoři si v kinosálech vzájemně zakrývali vytřeštěné bulvy a paní Generová mi přemáchla spodní prádlo. Není tedy divu, že se démon pan Bubák rozhodl pro svůj velký comeback. Bohužel by některé série měly mít nanejvýš jeden díl. Pan Bubák byl před třemi lety opravdový děsupán, navodil tísnivou atmosféru něčeho neviditelného, nebezpečného a řádně zkurveného a klidně bych si s ním založil metalovou kapelu. Nyní je z něj vágus v pršiplášti, co jen tak pobubává někde v koutě a cpe se do každého záběru. Teda nevím, jakou pobírá takový babylonský démon mzdu, ale já bych za 75 hrubého alespoň natáhl přes hlavu prostěradlo a huhňal na režiséra a další členy štábu: Mulisi, mulisi, vy píče! Takže ve výsledku neškodný a uspávací horor o otravných fakanech a přiblblých lepenkových krabicích. (26.02.2016)

Série záhadných vyvraždění celých rodin a zmizelých dětí pokračuje dlouho očekávaným druhým dílem. Když se na vás nalepí strašidelný bubák Bagul, budete srát mogul. Samozřejmě jen v tom případě, dopřeje-li vám pokakaný zážitek režisér a scenáristé. A tvůrci pokračování tak nějak pokakali (v tom horším slova smyslu). Scott Derrickson, lepší a zdatnější režisér, přepustil režijní sesli průměrně zdatnému Ciaran Foyovi. V nezměněném scenáristickém tandemu tvořeném s osvědčeným kolegou C.Robertem Cargillem dal vzniknout kříženci Kukuřičných dětí a Hellraisera (není to náhoda, jeden díl série Hellraiser má Derrickson i na svém režijním kontě). Nečekejte nic propracovaného. Po odchodu Ethana Hawka, už neměl pokračování kdo herecky "ošéfovat". Je nutno přijmout fakt, že v hlavních rolích je k vidění Shannyn Sossamon, která je spíše vděčná za to, že si na ni ještě někdo vzpomene, po jejím boku je k vidění mírně otravný James Ransone v roli soukromého detektiva, jenž je na stopě celé záhadě. Ta ho dovádí až k matce dvou nezletilých synů, jimž hrozí potenciálně velké nebezpečí. Jeden ze synů totiž začal komunikovat s přízraky ztracených dětí, kteří mu noc za nocí pouštějí na staré promítačce, za doprovodu hudby ze starých gramofonových desek, pásky, na nichž jsou zaznamenané vraždy jejich rodičů. Zpracováním se film blíží počinu, co je za normálních okolností určen rovnou na dvd. Do kin se film až tak nehodí, i když byl do nich distribuován. Vizuálně příliš nezaujme, dospělí herci jsou celkem průměrní, režie si vypomáhá slabým střihem scén, které často budí dojem slabé návaznosti jedné na druhou. Nejvíce pokračování oslní v pasážích, kdy se malý klučina konfrontuje s drastickým obsahem pásek a dětmi, které ho nutí k masakru. Pasáže, ve kterých je matka ohrožena násilnickým manželem, děj podstatně brzdí a hororově nijak nepůsobí. Zlověstný bubák Bagul je na scéně dost málo, divák si ho vůbec neužije. Kukuřičné pole, parta zle naladěných dětí a žací vražedný nástroj silně evokují sérii Kukuřičné děti. Derrickson v předchozím případě film svojí režií tahal z béčkovosti, Foy jej do ní zvolna noří. A jestli máte alergii na to, když je poslední záběr v hororu prudce debilní, tak tady vás to opět nemine. Vypadá to, že po diváckém nezájmu, se už dalšího dílu nedočkáme. Tohle levně vyhlížející pokračování je o poznání méně zajímavější než jeho kompaktní předchůdce, který alespoň v něčem překvapil. V pokračování se také našla pozitiva, film je v lecčems i sympaticky mrazivý a strašidelný, ale předpoklady extra kvalitního pokračování určitě nebyly naplněny. 60% (02.03.2016)

Po unikátní jedničce už se nic originálního vymyslet v podstatě nedalo, a tak si Skot natáhl přes xicht punčochu a vydal se vyloupit Kukuřičné děti a Paní v černém. Na první štaci ho Malachaj se smíchem sekl srpem horizontálně přes prdel, takže na ní teď konečně má presbyteriánský kříž, na štaci druhé na něj Hery Potrat poštval Myslomrda, tudíž z něj nakonec vypadl tupý rychlokvašný blábol, jen aby se rychle zaparazitovalo na úspěchu prvního dílu. K tomu všemu asi pochopil, že scénář tentokrát stojí za vyhnitou pochvu, a tak fikaně vycouval z režie a hodil pádlo do ruky nějakému irskému nekňubovi, který již dříve žluklým zvratkem s názvem Citadela jednoznačně prokázal, že je pro Holyvůd nesporným talentem a mohl by třeba skvěle kouřit čuráky na Sansetbulváru. Když si člověk navíc představí, jaké roztomilé vyfikundace by se daly vyvádět s hustým středověkým lidožravým démonem, a pak spatří jen mikroprostřihy na zfetovaného mastňáka s pomoučenou držkou, má chuť se hlasitě rouhat, i když by pak za to mohl skončit v nebi. A tak nezbývá, než si závěrem s chutí zapičovat, jednak proto, abych splnil kvótu zneužívání bezúčelných vulgarismů HOMOvy nové a lepší filmové publicistiky, a druhak abych vyzdvihl lapidární vševýstižnost a rétorickou variabilitu ženského zevního genitálu v návaznosti na úsporu diskového prostoru. Takže, atmosféra jedničky v piči, scénář a režie totálně na piču, démon kompletně zpičený a jediná piča, která stála za podívání, byla ta katalogová MILFka v hlavní roli (142 znaků!). Pro hochy z filmové teorie ještě uvádím necenzurovanou verzi, protože piča je pro ně příliš abstraktní pojem: Genius loci sekundární progredience lze determinovat jako přinejmenším insuficientní až skurilní, valor režijního a scenáristického kontributu aproximálně osciluje okolo nihilu, eikon démona evokuje sardonický paskvil a femininní prvek mi afikoval iritující asfyxiofilické tenze v genitální oblasti (263 znaků!). (07.12.2015)