Sinister 2

Konečně jsem se dokopal k pokračování vydařeného filmu Sinister. Dvojka oproti jedničce ztrácí svý hororový kouzlo. Pokračování je omnoho míň atmosferičtější, duchové dětí začínají mluvit - což mi nepřišlo jako dvakrát dobrej tah. Ani fízl z jedničky nemá charizma a herecký kvality E. Hawke a příběh matinky a jejich dvou synků už netáhne jako příběh z jedničky. Sinister 1 je prostě mnohonásobně lepší a kvalitativně se se dvojkou nedá vůbec srovnávat. Zklamání, ale dalo se to čekat. (13.02.2017)

Série záhadných vyvraždění celých rodin a zmizelých dětí pokračuje dlouho očekávaným druhým dílem. Když se na vás nalepí strašidelný bubák Bagul, budete srát mogul. Samozřejmě jen v tom případě, dopřeje-li vám pokakaný zážitek režisér a scenáristé. A tvůrci pokračování tak nějak pokakali (v tom horším slova smyslu). Scott Derrickson, lepší a zdatnější režisér, přepustil režijní sesli průměrně zdatnému Ciaran Foyovi. V nezměněném scenáristickém tandemu tvořeném s osvědčeným kolegou C.Robertem Cargillem dal vzniknout kříženci Kukuřičných dětí a Hellraisera (není to náhoda, jeden díl série Hellraiser má Derrickson i na svém režijním kontě). Nečekejte nic propracovaného. Po odchodu Ethana Hawka, už neměl pokračování kdo herecky "ošéfovat". Je nutno přijmout fakt, že v hlavních rolích je k vidění Shannyn Sossamon, která je spíše vděčná za to, že si na ni ještě někdo vzpomene, po jejím boku je k vidění mírně otravný James Ransone v roli soukromého detektiva, jenž je na stopě celé záhadě. Ta ho dovádí až k matce dvou nezletilých synů, jimž hrozí potenciálně velké nebezpečí. Jeden ze synů totiž začal komunikovat s přízraky ztracených dětí, kteří mu noc za nocí pouštějí na staré promítačce, za doprovodu hudby ze starých gramofonových desek, pásky, na nichž jsou zaznamenané vraždy jejich rodičů. Zpracováním se film blíží počinu, co je za normálních okolností určen rovnou na dvd. Do kin se film až tak nehodí, i když byl do nich distribuován. Vizuálně příliš nezaujme, dospělí herci jsou celkem průměrní, režie si vypomáhá slabým střihem scén, které často budí dojem slabé návaznosti jedné na druhou. Nejvíce pokračování oslní v pasážích, kdy se malý klučina konfrontuje s drastickým obsahem pásek a dětmi, které ho nutí k masakru. Pasáže, ve kterých je matka ohrožena násilnickým manželem, děj podstatně brzdí a hororově nijak nepůsobí. Zlověstný bubák Bagul je na scéně dost málo, divák si ho vůbec neužije. Kukuřičné pole, parta zle naladěných dětí a žací vražedný nástroj silně evokují sérii Kukuřičné děti. Derrickson v předchozím případě film svojí režií tahal z béčkovosti, Foy jej do ní zvolna noří. A jestli máte alergii na to, když je poslední záběr v hororu prudce debilní, tak tady vás to opět nemine. Vypadá to, že po diváckém nezájmu, se už dalšího dílu nedočkáme. Tohle levně vyhlížející pokračování je o poznání méně zajímavější než jeho kompaktní předchůdce, který alespoň v něčem překvapil. V pokračování se také našla pozitiva, film je v lecčems i sympaticky mrazivý a strašidelný, ale předpoklady extra kvalitního pokračování určitě nebyly naplněny. 60% (02.03.2016)

Už vím, co to znamená, když se duchařský horor natočí vysloveně po vzoru klasického hororu. Blbě, lacině a bez atmosféry. Námět je jasný, ten se od prvního dílu moc nezměnil. Hlavní slovo tu ale má bratrská dvojice sotva patnáctiletých kluků, u kterých nemá vůbec nic logiku. Přemýšlíte, jestli film inklinuje k současné vlně osmdesátkových hororů po vzoru It nebo Stranger Things, ale kromě těch kluků tu není nic jiného, co by je připomínalo. Takže se přikloníte k tomu, že tenhle film je prostě kravina. Naprosto zbytečná a laciná dvojka těžící jen ze značky. Abych ji ale nekřivdil, tak to, co si kluci pouštěli na páskách, mělo docela atmosféru. To jediné. (20.09.2018)

Nahrávky na páskách jsou děsivé asi jako video, kde si Palaščák s Láďou vyjasňují zhodnocení výpalného (takže vůbec), duchové dětiček mi při zívání vysadili sanici, Vrána Bagul tu a tam udělá baf a herci se předhání v amatérismu ochotnických výstupů. Podezřívám Derricksona, že už při psaní přiblblého scénáře myslel na to, aby se na jeho jedničku vzpomínalo s nostalgickou hrůzou, protože druhý ministr umělecky zachyceného zla ji nejen atmosférou minul obloukem o velikosti Gateway Arch. Opět ten případ, kdy je sequel stejně zbytečný jako Afroameričan sedící poslední únorovou neděli v hledišti Dolby Theatre.. (29.01.2016)

Nikdy jsem nebyl příznivcem prvního Sinisteru (na rozdíl od ostatních ho považuju za dost průměrnou záležitost a svým způsobem i ztrátu času), takže jsem od tohoto pokračování vůbec nic nečekal. No a vlastně jsem od něj ani nic nedostal. Ciaran Foy si vedl ještě hůře než jeho předchůdce Scott Derrickson a já měl co dělat, abych se na to vůbec dodíval až do konce. Provařené téma a recyklace (kopírka) prvního dílu byla ještě více únavná než její předchůdce a vlastně nám skoro nic nového nepřinesla. Máme tady sice novou rodinu (která mi byla ještě více nesympatická než ta první), nový dům – když už ten starý shořel a několik „šokujících“ pásek, ale to je tak všechno. Atmosféra byla místy hodně zoufalá, napětí se tu za celou dobu skoro neobjevilo a o kvalitě hereckých výkonů se nebudu raději bavit vůbec. Shannyn Sossamon mám docela rád, ale i ona zde byla dost zoufalá – jako by jí to snad ani nebavilo. Abych byl vůbec schopný nějak tento film ohodnotit, musel jsem si vystačit jen s několika „drobky“, které se tu objevili. 30% (28.05.2017)