Aristomačky

Tohle je, myslím, jedna z prvních Disneyovek, na kterých už sám Walt Disney neměl vůbec žádný podíl, tedy, že se už nestačil ani poradit o námětu, no a je to bohužel trochu poznat. Třeba jenom tím, že Disney například velice úzkostlivě dbal, aby se v jeho filmech neopakovaly nejen náměty a situace, ale ani jednotlivé gagy, no a tohle je vyloženě téměř variace na slavný film Lady a tramp, nehledě na to, že většinu lidských postav jsme už v předchozích disneyovkách tak či onak pozměněné viděli. Disneyovi tvůrci totiž po Disneyově smrti upadli do jakési "machy" a zdálo se jim, že na udržení kvality jim bohatě postačí už jen zlomek dřívějšího úsilí. Jeden z režisérů se dokonce později přiznal, že když veškerou animátorskou práci na Aristokočkách zvládli v pohodě za dopoledne, tak pak pravidelně po celé odpolední směny už jen hráli karty. Přesto přese všechno se dá i tohle celkem bez potíží absolvovat (pokud nebudete mít přehnané nároky). U nás se tento film zcela přirozeně vůbec neuchytil, především proto, že hlavní záporák je sluha (tedy vlastně proletář), no a to se rozhodně právě vládnoucím normalizátorům líbit nemohlo. Ovšem s přihlédnutím k výše uvedenému je toto jejich škůdcovství ještě relativně malé. (15.06.2019)

Měla jsem Aristokočky za nudu, ale teď jsem se podívala a jsem mile překvapena. Viděla jsem to jen když jsem byla malinká a je nutno vnímat fakt, že je to pro ty nejmenší. Ale užila jsem si to i jako dospělá! Příběh je pěkný, má to vibe mých oblíbených 101 dalmatinů (přece jen, kočky jsou atraktivnější než psi, takže to člověka i více baví) a animace je naprosto přenádherná! Milý dabing, úžasné postavy - strýček z Moravy byl nejvíc :⁠-⁠D. Jsem ráda, že jsem mohla vidět pohádku, kterou se nebudu muset bát pustit i dětem. (07.09.2023)

Zhlédnuto v letadle Emirates na cestě z Kalkaty do Dubaje. V té době jsem si nebyl příliš jistý svou angličtinou, proto jsem chtěl zvolit něco nenáročného na děj, kde se nebude moc mluvit. A přesně - dostal jsem nenáročnou Disneyovku, ve které se hodně zpívá a já zvládám ději rozumět. Film tzv. "do počtu", který si dopřejete jako zasloužený oddych, ale když vyjdete z letadla, už ani nevíte o čem to bylo. Na rozdíl od mé druhé volby - nemluvného The Artist - bych si nebýt scrollování ve starém deníčku ani nevzpomněl, že jsem něco takového viděl. Buďme k sobě upřímní - Lady a Tramp je úplně někde jinde. A navíc, mám raději psy než kočky... (05.11.2020)

Můj "první" film ze sedmdesátek (z těch jsem toho viděl už docela dost, takže uvozovky) a to animáč, kterých v té době moc nevznikalo a těch klasických ještě méně. Aristokočky žádnou legendární disneyovkou vskutku nejsou, jen zvířátkový film s komickým záporákem, ovšem špatný to nebylo. Čtyři číče (máma a 3 děti) žijí na zámku s madam, která je miluje natolik, že jim odkáže majetek, což se nelíbí zákeřnému sluhovi, který je odveze pryč. A začíná cesta domů. Kočičky jsou k sežrání, kresba celkem pěkná, hlavně luxusní čtvrtě Paříže mě připomenuly starou adventuru Broken Sword. Na cestě čekají různá zvířata - husy ala anglické tetky, pouliční kočky jako swingující banda, nechybí ani statečná myš a dva psi specializující se na hon motorek a aut :) Žádné napětí či dojetí se nekonalo, ale zasmál jsem se a nohou si podupoval při Everybody Wants To Be a Cat a ke 4* spokojenosti mi to stačí. Animovaný film roku 1970. (25.11.2022)

Mé kočičí srdce zaplesalo a vydrželo mu to celý film. Milé, krásně zpracované. Nečekejte velké dějové zvraty. Jde o krásnou romantickou pohádku s hodně kočkami, skvělým hudební stránkou, hezkou animací a milým příběhem. Kočky jsou skvělé a O'Malley gentleman z ulice. K tomuto filmu se budu velice rád vracet! (10.11.2019)