Mimoni

Asi nejvíce komerční animák, který jsem viděl a je to až bolestivé. V hlavní sérii měli své momenty, které mohly pobavit starší, přestože působili hlavně jako atrakce pro malé (a víceméně okopírovaní Raving Rabbids ze série her Raymana, jen ochuzení o záchvaty vzteku a jejich "charisma", možná zkřížení se Servboty z Megamana) a jejich vybudovaný kult jsem nečekal a občas mě trochu děsil. Možná proto, že jsem původně čekal, že Megamind bude úspěšnější (neznamená to, že nutně lepší, byl kritiky taky docela přeceňovamý) a Despicable Me upadne do zapomnění. Holt se tak nestalo a svět se nezbořil. Tento spin-off po půl hodině (stylové intro a cesta na ten villain-con - nebo co to bylo - byla celkem fajn) nemá co nabídnout, není to zrovna dvakrát hravé narozdíl od Tučňáků, působí to jako neskutečně natáhnutá groteska třeba Toma a Jerryho (ale nevtipná) a poslouchat pořád dokola "la crona" je na zabití. Totéž antagonistka. Hlavní trojice nemluví, jen žvatlá a není to vtipné. Cameo anti-hrdiny hlavní série tu hrůzu nezachrání. Animace fajn, ale časy, kdy jsme tomu tleskali, jsou již minimálně dekádu za námi. Hezké "kulisy" Londýna 60. let též dobrý film neudělají. Z mého dojmu jen pro publikum stanice Minimax nebo JimJam, pro starší vyloženě utrpení a ne, odkazy a popkulturní narážky to opravdu neomlouvají (jsou navíc vyloženě stereotypní a ne moc vtipné). Ale většina to asi cítí jinak. Druhý nejvýdělečnější animák historie, uff... Kdyby tyto komické figurky neměly tak vybudovaný kult mezi diváky, tento produkčně pozlacený naviják na diváky a peníze by táhl do... (04.09.2017)

No, asi tak. Z Já padouch mě bavili právě hlavně Mimoni. Tohle je určitě zábavnější než Já padouch, ale zase na druhou stranu, ti malí roztomilí šmejdi nedokážou táhnout celý film. Trochu mám z toho podobný pocit jako ze druhého filmového Spongeboba, i když tohle bylo mnohem zábavnější a humornější. Jak už je u komedií (i těch rodinných) zvykem, nejkulervoucnější vtípky jsou v začátku (rozjížděcí retrospektiva historií je fakt k popukání), pak to zklidňuje. Mimoni naštěstí ke konci chytají trochu druhý dech (mega ukulele je super). Je to sranda? Je. Je to hlasitá sranda? Tu a tam jo. Budu to chtít vidět znovu? To nevím, protože se obávám, že tohle je přesně případ, který vás baví poprvé, ale napodruhé už to ztrácí význam a zábavnost. Prostě kouzlo neznámého. Jakmile to znáte, už to nebude ono. Vadilo mi na tom něco? Jo. To, že mimoni mluví jakousi španělskou hatmatilkou. To mi přišlo dost podivné a málo zábavné. 3,5* (21.06.2015)

Podľa predpokladu, hravé, chutnučké, pre deti ako stvorené (ale pobavia sa aj dospelí). Mám však pocit, že sa tu tak celkom nepodarilo naplno rozvinúť roztomilú, sladučkú, mimoňskú nešikovnosť a osobitosť týchto zlatučkých žltučkých panáčikov. Chcelo to viac situačných, humorných skečov a možno na záver aj niečo viac emotívnejšie. Ale aj napriek tomu slušný nadpriemer. 75/100 (18.10.2015)

Byť mimoni v těch tříminutových skečích, sou docela fajn, tak tenhle jejich film se moc nepovedl. Celé to působí jako slepenec, několika vtipných situací a jenom dvě sou opravdu vtipné, zbytek je takový suchý a bez nápadu. A já bych i překousnul to že jejich slovník se skládá z "Hana gelato para tu" a v podstatě nedovedou být zlý, ale po příběhové strance, to nikam nevede. Když k tomu připočítám, že Scarlet taky neni bůhví co, tak ty slabé dvě, sou ještě dost. (29.11.2016)

Nic jsem od toho nečekal, ale dostal jsem celkem dost. Násilí bylo sice pro děti trochu nepřiměřené, ale žádná krev tam nebyla a dnešní mládež viděla, či hrála jistě mnohem více masakrů než já. Takže žádný problém. Mimoni jsou opět dobře praštění a jejich existence konečně vysvětlena. Mnohé situace byly velice zábavné, ale Vodkráglová mě už ke konci nebavila a přišlo mi to jako stále to samé. Vražedné šaty sem, vražedné šaty tam... (29.05.2016)