Slečna Julie

V knižní, či divadelní podobě by možná mohlo jít, nebo lépe řečeno spíš i jde, o snesitelnou záležitost, ovšem ve filmové podobě, respektive spíš právě v tomto tvůrčím zpracování, se jedná o naprosto nejkřišťálovější možný Odpad! Do tohoto filmu jsem šel čistě jen kvůli ústřední herecké dvojici, která ovšem přestože hrála, co mohla, nezachránila stejně vůbec nic, a já ty více než dvě hodiny doslova protrpěl jako pes. Dějově to totiž po celou tu šíleně dlouhou dobu stagnovalo na místě, bez jakéhokoliv spádu, či gradace, dialogy řešili pořád a pořád a pořád to samé dokola, prostě zoufalství, které nebralo konce, postavy se navíc chovali tak nuceně nepřirozeně, že to chvílemi spíš připomínalo nechtěnou tragikomedii, o nějakých emocích, atmosféře, či tvůrčí nápaditosti se pak nemá cenu ani zmiňovat, tohle jsem prostě vážně krutě nedával a upřímně obdivuji, neodsuzuji, ale skutečně obdivuji diváky, kteří ve svém hodnocení dají cokoliv jiného než právě já, neboť v tom zřejmě našli i něco sebemenšího, co je dokázalo oslovit, mě se to ovšem nepovedlo, a opakuji, já tuto nesnesitelnou nudu protrpěl a sám sebe si naopak cením za to, že jsem to do těch závěrečných titulků vůbec přežil. (04.05.2019)

Noc splněných chtíčů s pelyňkovou příchutí - touha po luxusu, plná zášti k němu, soupeření chudoby se samotou, třídní boj kalhot se sukní, zápas loajality s lidskou důstojností... a taky snění k zešílení. Trvám na tom, že se jedná o povedenou a dokonce zfilmovatelnou divadelní záležitost, a taky, že Jessica Chastain je krásně řezaná, Colin Farrell♥ mužný a prostředí magické, téměř pohádkové... jen nevidět slečnu Julii Saffron Burrows a lokaje Petera Mullana, kde emoce stoupají k závrati a co do živočišnosti a vášně - i tady Condonova verze za Figgisovou těžce pokulhává. (05.11.2015)

Další důkaz,že severští dramatikové (tj.hlavně Ibsen a Strindberg) byly už tenkrát o 100 let dopředu a dodnes nepřekonatelní,a málokterá evropská země se svou dramatickou tvorbou,je může vůbec někdy dohnat. Colin Farrell byl fajn,ale tento film je rozhodně! hereckým koncertem Jessicy Chastainové,které bez problémů věříte,každou vteřinu,kdy je na scéně,to bezesporu. Výprava na úrovni,byť se 90% děje,jak je to v souladu s předlohou,odehrává v kuchyni panského sídla. Moc mě během sledování bavily myšlenky na ony zdejší nářky typu:je to spíš jak divadelní hra,je to spíš jak film apod. A já odpovídám-NO A CO??? Stejně si to nejvíce užijí ti,co tento Strindbergův majstrštyk,znají skoro nazpaměť. Nářky a debaty o takovýchto podružných záležitostech,dávají asi tolik smyslu,jako nosit sluneční brýle,když je zataženo. P.s.druhou polovinu,slabším povahám opravdu nedoporučuji. Viz.scéna s kanárkem,vedle které je i většina scén z Mlčení Jehňátek,jen rodinným filmem.:) A jako jedinou výtku bych měl k nevhodnému použití hudby,která se naprosto nehodí k závěrečné scéně. Jinak smekám před Liv Ullmannovou,která,krom toho,že je/byla vynikající herečkou,tak ke své hl.profesi přidala i profesi režisérskou/scénáristickou,kde rozhodně obstála se ctí. (01.11.2018)

Neuvěřitelná, neskutečná, zhmotnělá nuda, ze které to divadelní drámo doslova stříká jak z protrženého měchu. Nedokoukáno, to se nedalo. Přes dvě hodiny tohle dá jen masochista nebo skutečně velký milovník těchhle velkohubých komorních dramat. Přetvářka, mariánsky hluboké dialogy a během chvíle milionkrát vystřídané postoje odevzdání se, vyzpovídání, vyřvání, zhnusení, ponížení, vyznání, opovržení, znechucení, vábení, povrchnosti... bleh, co je moc, to je příliš. Vidět to v celé zamýšlené délce v divadle nebo i kině, proženu si hlavu kulí, pro jistotu několikrát. (30.01.2016)

Mám ráda tyto hry na kočku a myš, obzvlášť, když se zde stejně jako v Marii Stuartovně role postupně obrací. Nejprve má navrch znuděná kočka Julie (bezchybná Jessica Chastain), pak se náhle změní z myšky sluha Jean a pak už to je masakr nad masakry. Collin Farrell má často výraz, při kterém jsem si říkala 'lobotomie se zdařila' (fandové prominou), ale musím říct, že tu nebyl páté kolo u vozu, naopak, celkovou proměnou osobnosti během jedné svatojánské noci projde tak, že mu to i věříte (a proto nikdy, nikdy nevěřte mužům! ;-). Úplný závěr pak je nesmírně strhující a budu si tu hru muset znovu po dekádě přečíst. Vážně by mě totiž zajímalo, jak to bylo s tím kanárkem! (30.11.2015)