Heker

Od prvních záběrů jasně rozpoznatelný Mann tentokrát netočil podle vlastního scénáře a je to znát. Samotná zápletka je klasickou báchorkou o geniálním zločinci, který je nucen spolupracovat s vládními složkami, aby společně přemohli zákeřné gangstery. Ve filmu najdeme celou řadu poznávacích znaků Mannovy režie - dlouhé záběry na noční města, ostrou digitální kameru, precizní zvuk, brilantní přestřelky, ale pouze pokus o nenápadné vykreslení povah hlavních postav. Přesto Hackerovi něco zásadního chybí. Jsem přesvědčen o tom, že je to výrazná hudba, která v Mannových filmech mívala tradičně obrovskou váhu a narační důležitost. Podobně jako tuším již v Public enemy se režisér vzdal využívání rockových a popových písní a hudbu velmi upozadil. Když už se zdá, že pozvolna sílící tóny elektrické kytary vygradují podobně jako v Heatu, tak je track utnutý. Zpěv uslyšíme pouze jednou, navíc se jedná o lacinou kopii Lisy Gerrard, kterou Mann pro filmovou hudbu objevil. Nejnovější film mého oblíbeného režiséra tak stěží dosáhne na čtyři hvězdy. (07.11.2015)

Thor sice nemá kladivo, ale klávesnice a šroubovák mu sluší i tak. A Michael Mann kvůli nejrůznějším technickým finesám až příliš pokouší divákovu pozornost a nemůže tak cílit na čistý střed, ale jeho elektrizující styl je stále stejně uhrančivý. Předobrazy v podobě Heat a Collateral jsou chvílemi jasně patrné a je to jedině dobře. Digitál, náboje, Hemsworth, ruce zaražené do opěradel, tepající soundtrack Gregsona s Rossem. A srdce bouchající do rytmu ještě teď. (14.01.2015)

Stejný Mann jako v Miami Vice - dokonale čisté rukopisem, nejlepšími pouličními přestřelkami na světě, i zachycením jemnějších nuancí vztahů mezi charaktery, ale... příliš černobílé a přímočaré na to, aby dotáhl své nejlepší klasiky. Právě ta nejednoznačnost a provázanost mezi protagonistou a antagonistou, to bylo na Mannových filmech vždy to nejlepší, a to tady opět chybí. 8/10 (14.01.2015)

Mann má nepochybně navíc než na pouhé "sofistikované béčko". Jenže ono je to i tak stále zábavnější a nepoměrně lépe natočené než většina zbylé žánrové produkce. Prostě pozvolna budovaný thriller v trademarkově mannovském neonovém hypno hávu, kde počítače nahrazují pistole a příkazové řádky kulky. A ke své škodě i film, který do značné míry posílá do kopru finální akt "dva na útěku s vendettou v srdcích", kde se to z rázu mění v žánrově bezpočtukrát ohrannou tuctovku, která nemá co nabídnout a ani čím překvapit. (13.01.2015)

|| Scenár: Morgan David Foehl, Michael Mann | Hudba: Harry-Gregson Williams | Distribúcia: Univeral Pictures | Štúdio: Legendary Pictures, Forward Pass | Rozpočet: 80 miliónov $ | Tržby: - $ | Ocenenia: - || Viete čo je najlepšie po lyžovaní, ktoré trvá už siedmy deň? To, keď si dáte dole lyžiarske topánky. Podobne som čakal, kedy už môžem z kinosálu odísť. Zostal som do konca len kôli úcte k Mannovi, a pretože som čakal, že sa na konci objaví pointa, ktorá celú tú scenáristickú krč uvolní. Nestalo sa. Problém sklamania tkví pravdepodobne v tom, že od hackerského tématu čaká divák rýchlosť a nápad. A práve tieto dve atribúty Blackhat vôbec nemá. Už film "Swordfish" zpred 15 rokov sršel počítačovou invenciou a skutočným kybertempom. Mannov štýl tomuto žánru vôbec nepasoval a takú scenáristickú krč na finále som už naozaj dávno nevidel. Veľmi som sa tešil na Hemswortha, ale k čomu výborný herci, keď príbeh nemá hutný obsah, a nejaký ten presah už vôbec. Jediná zapamätaniuhodná scéna za 130 minút? 35% | Atlas Praha, 13.1.2015 | (13.01.2015)