The Invitation

Na poli večeří, na kterých vládnou nevyřčené pochyby o podávaném jídle a důvodech, proč já vůl vlastně přišel, příšerný čajíček. Všichni diváci dopředu vědí, že motivace pozvánky na tuhle konverzační party nespočívala v tom, aby se podívali jak hodují obyvatelé kopců u Los Angeles, vyslechli si jaký mají rodinný život, koho by po dvou sklenkách kvalitního vína chtěli prcat, případně jak tvrdou stolici ten den vlastně měli. Přesto je film převážně jen o tom. Z 90 minut je 70 o chlastání vína, nudných historkách ze života, schizofrenní potřebě s děsně důležitým pohledem očumovat interiér a výbavu domu, to vše za doprovodu krátkých flashbacků na smrt syna hlavní postavy, který chcípl u něčeho tak adrenalinového jako hraní si s míčkem na zahradě. Vše doplňuje naprosto nulová atmosféra bez sebemenšího napětí a paranoie, kdy režisér nedokáže "tajuplně" podat ani klišé v podobě náborového videa do sekty. Místo aby divák trnul, o co sakra vlastně jde, byl paranoidní spolu s hlavním metrosexuálním houmlesem, pochyboval o pohnutkách pozvání, objevoval pravdu a chápal ho v té hipsterské póze zdrceného fotra po smrti retardovaného syna, pouze se přes hodinu škrábe ve vlastním zadku, který se rozhodl být taky hipstersky zarostlý a klade si řečnickou otázku, zda by tu přístupnou zblázněnou kurvu ze sekty prcal i bez gumy. Závěrečná skromná vybíjená, kterou jsem v polospánku přivítal málem potleskem vestoje jak komouše Zemana na srazu českých downů jeho fanouškovská základna, je tak strašně impotentní a ještě mnohem méně napínavá, že místo nějaké gradace už tak nulového děje jen utvrdila v přesvědčení, že jde o nedotažené nezávislé béčko, kde rozpočet padl na herce a na scénář jaksi nezbyly prachy nebo ochota předvést něco víc. 55% (16.04.2016)

Atmosfericky hutná a napínavá psychologická hra s divákem, který od začátku tuší nějaký zádrhel, ale tvůrci mu každých pár minut vnucují jiný názor. Tyhle filmy obecně mají plusové body za neustálé napětí a touhu zjistit rozuzlení příběhu a tenhle typ se mi většinou dost líbí. Má to do poloviny hodně pomalé tempo, které ale nahrává žánru a pomáhá filmu v budování základu, na kterém se dá dále stavět. Ti, kteří se přes prvotní menší “nudu” překoušou se ale dočkají nabitého závěru s originální pointou a obrovský plus je i finální minutovka, která pointu ještě zavřsuje. Místy mi film dokonce připomínal Would you Rather, který mám dost rád, takže jsem ve výsledku dost spokojený, protože takhle rozjetou paranoiu jsem dlouho neviděl. (30.05.2020)

Od Jennifer's Body jsem považoval Karyn Kusamu za neschopnou krávu, která nikdy nedokáže natočit atmosférický film... Spletl jsem se... The Invitation je skvěle natočený konverzační thriller, se silně znepokojující atmosférou plnou paranoi, postupně gradující až k hororovému konci... I když je děj lehce předvídatelný a 80 minut se prakticky nic neděje, režisérka díky mnoha různým náznakům dokáže spolehlivě udržet divákovu pozornost až do konce... Poslední záběr je pak opravdová lahůdka... Jsem nadšen... (03.06.2016)

SPOILERY Docela slušný paranoidní thriller, který dovedně - avšak nutno říct, že poměrně zdlouhavě - buduje napětí. Jistým dalším negativem je množství postav - prostě jsem se v nich ztrácel, vůbec jsem netušil, jak k té skupině patří ti teplouši (a koneckonců, že jsou teplí, se stalo zřejmým také až někdy v půlce filmu), ta Korejka, ten tlusťoch - zaměnitelné postavy, dobré jen scenáristovi na to, aby je při první vhodné příležitosti killnul. Nu, a i když je závěr a záběr na červené lucerničky povedený a mrazivý, přesto v té chvíli už mne začaly napadat různé logické protiargumenty. Ok, máme zde nějakou sebevražednou sektu, která věří, že všechny problémy se vyřeší "někde jinde", jen je potřeba svého ducha sjednotit s těmi ostatních, a je k tomu potřeba jen taková drobnost - pár vražd nejbližších a sebevražda. Jenže ono Los Angeles není nijak malé městečko, tam pár miliónů lidí žije. A nevěřím, že by existovala sekta, která by měla víc jak deset dvacet tisíc členů, aby ji neměla hned v merku policie, i kdyby to bylo jen v Jižní Americe (ba naopak, právě že v Jižní Americe!). A i kdyby každý ten člen pak hurá domů (to všichni bydleli v Los Angeles kousek od sebe?) a pozval deset lidí, pořád to dá tak sto tisíc lidí, což je sice hodně, ale určitě by červenými lucerničkami nesvítil každý druhý barák na losangeleských kopcích. (Downtown nevidíme, tam by ty lucerničky nevyzněly tak efektně.) A jsou zde i jiné drobnosti, co mi vadily - proč se nikdo nenabídl, zvlášť onen podezírající Will, že doprovodí odcházející dívku k autu, aby měl jistotu a nemusel jen trapně koukat z okna? Mohl ji teoreticky zachránit. Proč, když vezme pohrabáč, pak skočí na vrahouna jen s holými pěstmi? Jo, a co mne dostalo, že mají garáž na střeše ("Půjdem nahoru, jsou tam druhé dveře do garáže."). Pár scén bylo zbytečných, občas se snaží postavy vysvětlit, proč zůstávají, ačkoliv kdokoliv normální by se sebral hned po prvním náborovém videu a sorry, pila pryč. Taky by mě zajímalo, kde měli rušičku signálů mobilních telefonů. Ale atmosféru to má povedenou, nejistota, co se děje, je rovněž zajímavá (i když to po tom náborovém videu je asi každému jasné, oč jde a co je v plánu), vysvětlení je taktéž uspokojivé, docela slušně vymyšlené, jen tedy ty logické díry v něm mne naštvaly - přitom stačilo málo a nějak to trochu dovysvětlit (včetně odjezdu Claire). Také třeba to, proč si museli zvát lidi ze svého okolí, proč se někde nepřizabili sami mezi sebou? Nejvíc zabodovali herci (tedy ti, co měli co hrát), zvlášť postava Eden je herecký nadprůměr. Btw, k dokonalé politické korektnosti mi v sestavě chyběl černoch, asi žádného nesehnali. (11.05.2016)

Psychologické drama o muži - Willovi, který je sužován tím, co v minulosti prožil. Ano, je pozván na večeři ke své bývalé ženě, kam se dostaví s přítelkyní. Sejde se tam skupina známých lidí, aby společně zavzpomínali. Majitelé rozlehlého domu jim chtějí nabídnout cestu z traumat, co každého z nich tíží. Zdejší obsah si samozřejmě vymýšlí. Nikdo z hostů žádnou paranoiou netrpí, ani je nejímá hrůza. Jen jedna žena, z osobních důvodů, odjede dříve... Jediným zneklidněným a podezíravým je Will. Mám rád silná konverzační dramata, jenže tohle jím opravdu není. Než přijde očekávaný konec, bojuje člověk s únavou o sto šest. Poslední čtvrthodinka probere, sice nic překvapujícího nepřináší, ale jisté napětí má. A poslední záběr si zaslouží samostatnou hvězdu. Jinak nejde ani o hriller, ani o horror. Celkově nedoporučuji, je spousta lepších filmů... (22.04.2016)