Escobar - Paradise Lost

Patron, kterej z nuly dokázal sedmý místo ve Forbes, klobouk dolů. Ale to klopýtání přes ty haldy mrtvol co mu ležely pod nohama a který mu samotnýmu prošly rukama, je nářez. Není pochyb o tom, že Pablito byl dobrej obchodník a mecenáš, ale taky sadista a magor, kterej se nebál ničeho. Vůbec ničeho. Ani Boha. Del Toro to zahrál minimálně na glóbus. A Josh mi zase tolik nevadil. Hodně hodně silný čtyři. (10.03.2015)

Poslední dobou mě život a smrt Pabla Escobara nesmírně zajímá. Nedávno jsem viděl novinku s Javierem Bardemem a teď tohle. Jedinou nevýhodou Paradise Lost je Josh Hutcherson a jeho smyšlená dějová linie, která sama o sobě špatná není, špatný je jen ten herec. Naproti tomu Benicio je v roli Pabla excelentní a kdykoliv byl na plátně (tedy monitoru mého PC), slintal jsem blahem. Na závěr si schválně nechávám vychvalovaný Narcos, tak jsem zvědavý na obšírnější příběh tohoto slavného narkobarona. (22.07.2018)

„NICKU, EXISTUJÍ ZÁKONY PŘÍRODY. A KDYŽ TĚ ZAČNOU OVLÁDAT, MUSÍŠ JE PŘIJMOUT…“ /// Nickova pohádka, kterak se šťastnou náhodou prosouložil do Escobarovi rodiny. Máme tady kupu šťěstí, který mírně narušoujou pochybnosti, páč Nick neví. Vidí, jak je Patron obyčejným lidem milován, koka je brána jako folklór a o krvelačnosti nikdo nemluví (páč kdo to zkusil…). Film ze života, byť na základě jakýsi historky, ale uvěřitelnej, navíc solidně odvyprávěnej. První půlka je spíš taková romantická (s trochou krve), ta druhá přestává bejt idylická, páč se v ní začínaj uplatňovat mafiánský pravidla a je plná opěvovanýho Pabla a vystresovanýho Nicka. Hutcherson není kdovíjakej herec, ale toho troubu jsem mu věřil. Přestože film vypráví hlavně o Nickovi, řekne naprosto všechno o Pablovi. Neživotopisně, ale srozumitelně. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Řekli mně: „Nikdo neuteče P. Escobarovi!“. 2.) Zjistím, jak zbohatnout na národním produktu. 3.) Thx za titule ,,saymonan“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (08.03.2015)

Určitě to nebyl nejlepší tah, dát si tenhle film téměř hned po seriálu Narcos, ale ve výsledku toho extra moc nelituji. Jediné, co mi moc nesedlo byla role Nicka. Tam to byla totální šlápota vedle ve výběru herce. Jinak oba Pablíci měli originál celkem solidně prostudovaný, protože ty gesta, mimika, celkově celý pohybový aparát byl téměř totožný. Za to palec nahoru. O trochu vleklém závěru nebudu láteřit, protože jinak nemám celkem nic, co bych tomuhle počinu vytkla a klidně pálím čtyřku s ohledem na ten zmiňovaný Narcos.....nedá se svítit. Jinak jeden by to Escobarovi zbaštil. Takhle milovat manželku a své děti, to se hned tak nevidí. (01.11.2016)

Místo jako vždy vynikajícího a charismatického sympaťáka Benedikta Býkovského bych si v roli nejúspěšnějšího kolumbijského farmáře všech dob představoval spíše takového Mariana Labudu. Pavel E. byl totiž ve skutečnosti odporný tlustý cigoš, který téměř nikdy nesundal křiklavou teplákovku Addidas, a co si za peníze utržené z velkoobchodního prodeje chechtacího prášku postavil haciendu snad vkusnější než Stojkovi v Bánovciach nad Bebravou. Znáte to, zlaté kohoutky ústící do smaragdové sanitární techniky, starožitný nábytek ve stylu Ludvíka XIV. stojící na tygřích a medvědích kožešinách citlivě zkombinovaný se sedačkami z rudé kůže pokryté žlutě žíhaným leskimem, nad tím vším obří zlatý lustr s kříšťálovými cancy osvětlující sbírky růžového porcelánu a panenky s porcelánovými hlavami, do toho na sytě zelených stěnách pár originálních vlámských mistrů… Ten chlap měl prostě styl spolu s dokonalým smyslem pro fén-šukej, přičemž Benedikt jej zahrál až příliš mrazivě a seriózně a udělal z něj přičmoudlého Dona Korleona, i když je z dokumentů jasné, že jste z něj naživo museli na první pohled srát smíchy. Tedy do doby, než vás některá z jeho goril ověšená zlatými řetězy tak, že vypadala jako stojan u Kartiéra, neoblažila tracheotomií a neuvázala vám kolumbijskou kravatu. Smyšlený příběh píchala Pavlovy neteře je však jinak vcelku záživný a ve druhé polovině dokonce až strhující, nicméně má jednu dost hnusnou chlupatou bradavici rovnou na čele. Tou je obsazení toho ultimativního neherce a krystalického slizáka z Hangrgejs a já bych tedy ty dvě hodiny mnohem raději než na jeho naprosto iritující xicht čuměl do roztažené prdele klečící Věry Bílé. Pokud však vždy na chvíli zavřete oči, jakmile se ten mutant objeví, dá se u toho sto dvacet minut celkem úspěšně nezlobit. Jestliže to jen tak namátkou a zcela náhodou srovnám například s takovým Birdmanem, odporným to, povrchním, nudným a hloupým zvěrstvem pro přihřáté pozéry, mám pocit, jako bych se z nejhnusnější mouchami obsypané veřejné latríny někde v Kalkatě vynořil na rozkvetlé himalajské louce. Ostatně vždycky budu soudit, že Birdman musí být zničen. (06.02.2015)