Wish I Was Here

Ďalší z vydarených snímkov, ktoré mal pod režisérsko-hereckým patronátom Z. Braff i s jeho osobitým štýlom. Podobne ako v Precitnutí v Garden State (2004) aj tu ma dostala hlavne príjemne melancholická atmosféra snímku, kde sa smutné veci viezli spolu s tými radostnejšími, presne ako v reálnom živote. Odhliadnuc od pár slabších miest ide teda o veľmi dobre namixovanú rodinnú drámu spolu s inteligentným humorom, a ktorá je navyše skrášlená aj sympatickými hereckými výkonmi. Veľká spokojnosť. 75/100 (24.04.2016)

Tak trochu jsem tušil, o co se zřejmě bude Wish I Was Here opírat a bohužel se toho i dočkal. V první řadě humoru, který byl „krapet“ jednodušší a nebýt Parsonsovy kreace (toho nejlepšího na tomto filmu), moc bych se opravdu nepobavil (spíš naopak). Pak jsem se ovšem dočkal podstatně horších věcí, přišlo na řadu hledání cesty k druhým (a také smyslu života), rodina pospolu, plnění snů a další všechny ty „správné/důležité“ hodnoty, díky nimž se snímek stal plným patosu (ano, došlo i na typicky americké „i’m so proud of you“, u kterého jsem se skoro bál, že se ho nedočkám…), moralizujícím (a toho chlápka z práce mi bylo skoro líto), dojímavým až slzopudným (brečím, brečíš, brečíme) a též otravně pozitivním (nemám vůbec nic proti hodně pohodovým filmům, rád si sem tam nějaký dám, ale zase je určitá hranice, za kterou není radno chodit). A to dokonce tak moc, že už jsem jen čekal na moment, kdy skončí všechny válečné konflikty, globální oteplování, pozůstatky krize a další nemilé věci, jak se vše ve filmu začalo stávat úžasným. Jestliže jsem Procitnutí v Garden State přiklepl „jen“ průměr, nejnovější Braffův počin ode mě dostane pouhé 2*, a to ještě s odřenýma ušima, začínám mít nepříjemné tušení, že pan režisér asi opravdu nebude moje krevní skupina. „Ale co moje sny? Nepodporuje snad Bůh mou cestu ke spokojenosti?“ – „Ne! To je Deklarace nezávislosti. Thomas Jefferson se staral o vaši spokojenost.“ (26.10.2014)

Spočiatku príjemne, ale stane sa z toho neukočírovaný bordel. Veľké množstvo tém a motívov, ktoré spolu vôbec nefungujú. Občas je to fajn ale väčšinou iba zmätené a hlavne neúprimné. Herci sa snažia, Braff ako režisér takisto ale nedokáže dať filmu pevný tvar. Následkom toho, to od polovice začína byť strašná nuda a ku koncu je film aj vďaka prepálenej dĺžke takmer na neprežitie. A pritom to začalo tak sľubne a postavy sú veľmi sympatické. Slabších 4/10 P.S. Pripomínalo mi to mnohými nenávidený Elizabethtown, ktorý mám tak strašne rád a po tomto sa v mojich očiach stáva majstrovským dielom. (29.10.2015)

....and I don´t know what to say...I know, I´m with you. Fuck if I know what we are supposed to be doing here. As parents or on Earth?...milujem Garden State, milujem. Zachovi som ale tentoX neuveril pranič. Nulová chémia s Kate Hudson, detským postavám sú viac súrodenci než rodičia. Odkazy na GS sú zrejmé, čo ale pred 10 rokmi geniálne fungovalo, tu ma úplne minulo. Každopádne (opäť) vynikajúci cit pre výber hudby - to je ale taaaak máááálo. P.S. Extrémne zlá práca film editora! (19.10.2014)

Největším kladem téhle komedie je kromě velmi vydařeného soundtracku také její nepodbízivost. Rozhodně se z ní neposadíte nějak extra na zadek, ale po celou dobu trvání působí mile a rozhodně ne lacině. Při jejím sledování jsem tak trošku upustil uzdu své fantazii a nechal jsem se hned v průběhu sledování několikrát unášet, jako hlavní hrdina. Bylo to opravdu moc fajn, škoda jen, že to tak nejde i ve skutečnosti. Stačilo by jen jednou za den… (19.10.2014)