Gappa

Nikdy jsem nezažil Gappu ani Godzillu, Gameru a jiné sympatáky v socialistických kinech. Tudíž nemám důvod nostalgicky přidávat hvězdičky v hodnocení. A přece se mi to líbylo. Ta infantilnost, dětinský scénář, výkony (ne)herců a hlavně "triky". To všechno byla paráda. Skupina vědců na jakémsi bohém zapomenutém ostrově najde Gappa mládě a přiveze si ho s sebou do laboratoří velkoměsta. Samozřejmě tohle se nelíbí Gappa rodičům a ti podniknou trestnou výpravu za záchranou potomka. Kouzelné jsou všechny akční scény, které ocení hlavně příznivci brakových amerických hororů 40 - 50-tých let. A sladoučký závěr se štastnou Gappáckou rodinkou je jen třešničkou na dortu. (24.06.2006)

Pro mně akcí nadupaný akčňák tehdy viděný v kině někde v půli osmdesátých let. Bylo to jako zjevení. K takovýmto filmům se teenager běžně nedostal. Snad jen při těch návštěvách našich u sousedů bydlících o patro níž. Soused byl vedoucí zeleniny a tak se dostal k videu a několika příšerně dabovaným xtým kopiím různých filmů, které mi byly v průběhu času zpřístupněny :-))) . Takže chápejte jak Gappa na velkém plátně zapůsobila ! Stále si vybavuji tu blížící se skvrnu na radaru ponorky i maminku shazující vrtulníčky z oblohy dupající při tom po tancích. Rád bych viděl to dílo dnes. V této době jsme přeslazeni počítačovými efekty, u filmů totho typu je nutnost ukázat divákovi padající mrakodraby, vybuchující auta... Zajímalo by mne dnes hlavně tehdejší zpracování efektů. Námět byl na svoji dobu dávno před Godzillou originální a za to dávám o hvězdu navíc. Dvě vajíčka. * * (16.01.2014)

Studio Nikkatsu prostě udělalo to, co se ve filmu děje normálně. Je něco oblíbeného, tak natočím něco podobného a třeba na tom také trochu trhnu. Kaiju snímek „Gappa“ se však rozhodně nestal něčím, čím by studio oslnilo, a tak zůstalo u toho, že kaiju bylo primárně ponecháno studiu Toho a případně Daiei. Bohužel ani samotné monstrum příliš nevyniká mezi tím, co bylo v 60. letech vytvořeno. (14.12.2014)

Už len úvod predstavenia Gappy na LFŠ nás ohromne navnadil, keď sa na javisku postavila papundeklová replika Tokya a pár odvážlivcov ju začalo demolovať. A čo potom počas filmu, keď skutočný kríženec sliepky s dinosaurom začal predvádzať to isté? Tento film je kúzelný hlavne tým, že japonskí tvorci zamýšlali celú Gappu vážne a bez kúska irónie ju vydávali za katastrofický film. V skutočnosti sa celé kino nemohlo prestať smiať. Zásluhu na tom má i geniálny český dabing s naprosto neuveriteľnými hláškami. Reportérka vidí útvar podobný obriemu vajcu a s vážnou tvárou zahlási "To je kámen, ne?" Americký všeznalý odborník nabáda japoncov, aby počúvali malého domorodého chalaniska, ktorý stále len opakuje "Gappa se hněvat! Gappa se moc hněvat!" s hláškou "Poslouchejte toho kluka, ví toho víc, než my všichni dohromady." Jeden z hlavných hrdinov v iskrivom momente lišiacky žmurkne na svoju kolegyňu a povie "Ej, ty moje fotoreportérko". Na konci sličná reportérka precitne, uvedomí si zmysel svojho života a zahlási "Tak já se radši vrátim ku plotně." Jedným slovom - úžasné. (21.08.2004)

Nebudu zastírat, že jsem na mladší sestru Godzilly od počátku pohlížel jako na filmovou kuriozitu. Efekty musely být zastaralé již v době vzniku, herci jsou místy až příliš prkenní a logika skřípe na hranici snesitelnosti. Přesto z filmu sálá jisté nadšení a snaha posunout filmovou kulturu dál a nebýt zjevného nedostatku finančních prostředků. Nebo právě naopak a možná by pak film jen stěží dosáhl kultové pověsti. Gappa je v mnoha ohledech tak špatná až je dobrá. A mimochodem je zjevné, že se tvůrci druhého Jurského parku nechali inspirovat právě tímto filmem. (06.02.2012)