Tenshi no tamago

Zvláštní básnivé podobenství o světě, lidech a tématech, která je zřejmě přesahují. Temné a něžné zároveň. Depresivní krajina nikoho, která se stává osobní pouští putující holčičky je předobrazem apokalyptického výjevu velké záplavy - záhy světa, jako ostovu ve vesméru - kdo je zde anděl, jaké má poslání není řečeno ani ve velmi skromných dialozích. Kdo byl dřív - zda anděl, holčička či padající hvězda nebo vejce musí divák rozluštit sám... Nepřišel jsem na to, ale zaručeně jsem byl u vytržení... (05.10.2007)

Brilantní vizuální stránka dává filmu spolu s poněkud depresivní, ale velmi vkusnou hudbou, nečekaný rozměr. Díky minimální dějové lince je divákovi předkládán podivný derivát, který ho naplní mnohostí pocitů. Nabízí se otázka jestli mám opravdu odhodit při sledování tohoto anime racionalitu, která se může zdát pro sledování tohoto filmu jaksi navíc a „ponořit“ se do příběhu bez racionálních schůdků, skočit do něj po hlavě. Moje odpověď je ne, ale někdo jiný na to může mít jiný názor. :-) (08.08.2007)

Přestože mám rád, když filmy dávají mnoho prostoru pro představivost, tak mi tento film vůbec nesednul. Možná potřebuji stavět na něčem pevně daném, nebo mě nezaujal natolik, abych nad ním po skončení popřemýšlel. I tak bych se docela rád dozvěděl, co bylo smyslem toho všeho. Během nekonečných pasáží jsem sice něco dohromady dal, ale závěr všechny mé úvahy rozcupoval na kousky. Snad nešlo jen o pokus zamotat hlavu divákovi, který doposud neusnul. Co se mi naopak na filmu líbilo byla pěkná atmosféra, která by se dala přirovnat k Vampire Hunterovi D. Bohužel i ta má uspávací efekt a tak film rozhodně nedoporučuji pouštět po jedenácté večer a už vůbec ne těm lidem, co vyhledávají lehké a svižné filmy. (15.02.2008)

Tento skromný příspěvek k andělskému tématu mě trochu zklamal svým výrazem, ale ocenil jsem ochotu nemonumentalizovat a nevyprávět. Tiché pozorování mi vyhovovalo, ale sama kresba mu trochu odporovala. Přílišná zřetelnost, konkrétnost vychylovala symbolické podobenství v jakousi nadutou alegorii, vyzývavě předloženou k interpretaci. Cítil jsem, že všechno zachycené, spíše teče, než utíká, ale prudkost obrazů převážila nad fluidností, která jediná umožňuje ponor pod hladinou. Podvědomí zůstalo nezasaženo. Sen někoho, kdo nedovede snít. (13.02.2015)

Krajinou věčné noci s prázdnými městy, se stromy bez listí a s křišťálově čistou vodou bez ryb putuje dívka s vejcem. Pečlivě je chrání a pečuje o něj. Představuje vejce naději pro tento beznadějný svět? Sledujeme dívku onoho "dne", kdy se k ní přidá poutník s holí ve tvaru kříže. Kdo je onen pouník a odkud se vzal neví dívka, neví divák, neví to ani on sám. Avšak přál by si to vědět. A z jeho řeči vyplývá, že by si přál rovněž odhalit tajemství vejce a to i za cenu jeho zničení. Přesto se však stane dívčiným ochráncem na cestě. Představuje poutník zlo nebo jen vše zkoumajícího ducha? - Andělské vejce je jeden z těch filmů, jejichž scénář byl psán více podvědomím než racionální myslí. Tím je daná jeho nejasná víceznačnost, ale rovněž jeho emocionální působivost. Důležitý je tu pocit. Odhoďte svou evropskou touhu po ději logicky se vyvíjejícím s pochopitelnou pointou čekající na konci. (Pointa možná je, ale není tak pochopitelná, jak byste si asi přáli.) Je to příběh o oběti? Je to příběh o víře? Je to vůbec příběh? (30.06.2004)