Umenie pretekať v daždi

Po filme máte pocit, že takýchto príbehov ste už videli... A nebudete sa mýliť. Nič originálne. Film, ktorý tlačí na vaše emócie. Ale! Išla som na to s vedomím, že sa má vo filme objaviť obľúbený Kevin Costner. Lenže on sa tam neobjavil. On len nahovoril psa Enza, s jeho psím pohľadom na človečenstvo a najmä rodinu, v ktorej strávil svoj pekný psí príbeh. Bol hlavným hrdinom family story a aj najlepším predstaviteľom. Ak máte psa seniora, určite si utriete aj nejakú slzu. (20.01.2020)

Když já tyhle emoční ždímačky hodnotím nerad, protože jsem prostě hrozně ovlivnitelnej. Ať už srovnám s Posláním, s Marlym nebo s Hačikem, je to víceméně furt to samé, vzniklé kombinací a přidáním něčeho nového. Enzo je super pesan se spoustou vtipných prupovídek a přesných grimas, Milo je klasicky sympaťák a i ta Amanda mi docela sedla. Starýho Donovana si snad ani nevybavím v roli, kde jsou mu nechtěl jednu vrazit a dneska jsem se musel fakt přemáhat. Takže další povedený vtipný doják. (01.11.2020)

Na tento nenápadný film jen tak nezapomenu. Neskutečná emocionální ždímačka, která mě vzala za srdce. Skvěle odvyprávěný příběh člověk, jeho nejlepší přítel a láska k závodění. O 5 let zpět jsem dostal chuť na opětovné shlédnutí a ten film je snad ještě lepší. Odstupem času a získanýmí životními zkušenostmi a pohledem na svět ten film oceňuji ještě více. Hlavní protagonista neskutečný bojovník, život se s ním od půlku filmu mírně řečeno nemazlil ale vydržel a bojoval a do toho krásné filozofování/přemýšlení jeho pejska o posmrtném životě. Konec byl naprostá pecka. Je to dosti smutný film ale rád se na něj opět podívám. (09.11.2019)

Život jedné rodiny viděný psíma očima. Myslím, že to je ta nejlepší charakteristika tohoto filmu o jednom automobilovém závodníkovi, který si napřed pořídí štěně labradora, pak manželku a pak i dcerku. A jak už to tak bývá u filmů s psími hrdiny, měl jsem připravený i kapesník, který jsem samozřejmě využil, protože jako téměř celoživotní pejskař prostě nemohu a neumím být vůči takovýmto filmům imunní. Film nabízí vše, co se od něj dá očekávat, od těch nejkrásnějších štěněcích okamžiků hlavního hrdiny, přes jeho dospělost a smiřování se s tím, že v životě jeho páníčka jsou další lidé, které miluje stejně jako svého psího přítele, až po konec jeho života. Pejska Enza jsem si zamiloval a ten úplný konec byl jakýmsi balzámem na mou duši a zároveň nadějí, že psí existence v tomto světě má svůj smysl. Samozřejmě film asi obsahuje řadu klišé, kdo v něm chce vidět jen běžný doják pro pejskaře hrající na city, ten ho v něm uvidí. Já v něm však vidím krásný film o psím a lidském přátelství, film, který mi, stejně jako třeba filmy Hačikó, Marley a já či Můj pes Skip, pronikl až do nejhlubších míst mé duše a tam zůstane, i kdybych už nikdy neměl odvahu se na něj znovu podívat, což je u těchto mých psích srdcovek dost běžné, že aplikuji systém jednou se podívat, pobrečet si, a dost! Zde nemohu a ani nechci být objektivní. Jsem maximálně dojatý a spokojený a hodnotím na max. (28.07.2020)

Film, který se snaží svézt na vlně populární psích dojáků, ale chybí mu vše potřebné k tomu, aby dokázal zaujmout i běžného diváka. Zaměřuje se jen na prvoplánové plačky, kterým stačí umírající čtyřnohý mazel a neřeší nic jiného. Film neustále tlačí na pilu a doluje slzy, ale bohužel dost povrchním způsobem. (03.03.2020)