Umenie pretekať v daždi

Na tento nenápadný film jen tak nezapomenu. Neskutečná emocionální ždímačka, která mě vzala za srdce. Skvěle odvyprávěný příběh člověk, jeho nejlepší přítel a láska k závodění. O 5 let zpět jsem dostal chuť na opětovné shlédnutí a ten film je snad ještě lepší. Odstupem času a získanýmí životními zkušenostmi a pohledem na svět ten film oceňuji ještě více. Hlavní protagonista neskutečný bojovník, život se s ním od půlku filmu mírně řečeno nemazlil ale vydržel a bojoval a do toho krásné filozofování/přemýšlení jeho pejska o posmrtném životě. Konec byl naprostá pecka. Je to dosti smutný film ale rád se na něj opět podívám. (09.11.2019)

No to byla tedy nehorázná blbost! Především se mi vůbec nelíbilo, jaké myšlenky tvůrci přisoudili tomu nebohému psovi a jakým způsobem je prezentovali. Jako milovník psů bych ocenila prezentaci psa jako psa, ne jako člověka s hlubokými filozofickými úvahami naprosto nepodobnými svému druhu. K Enzovi se jeho vnitřní promluvy naprosto nehodily a kazily tu "psovost",kterou mohl film obohatit. Navíc nebyl bez těch monologů vůbec zajímavou postavou, neustále jen někde seděl nebo ležel a koukal. Zbytek příběhu byl nudnou fraškou, snažící se - podle mě marně - hrát na city diváka až k přepětí. Předvídatelný děj byl protahován do úmoru, jedno klišé za druhým, přehnané situace a celková přeslazenost, ze které až bolí zuby. Prezentovaná dokonalost psa, manželky a její neutuchající podpory manžela... neshledávám v tomhle nic zajímavého, spíš další věc, které se prostě nedá uvěřit. No a ty další absurdní situace, jako jít běhat s víc jak desetiletým psem, nebo zapomenout zvíře doma na několik dnů, to snad ani nemůžu komentovat. (21.08.2020)

Včera se jela velká cena Monaka, takze když hned v úvodu filmu objevila typická zatáčka v Monacu, tak jsme si řekla, že je to znamení... byla jsem totiž v pokušení film pro únavu odložit ... Film, co jsem si u něj pobrečela a připitoměle se usmívala .... Dějově to přitom není nic originální, vlastně příliš mnoho dramatu...emoční tlačení na pivu, hodně kýče, až mi samotný přijde divný, že mi to moc nevadilo .... a vlastně mě nejvíc sralo, že na dráhu závodníka F1 už byl s 10letou dcelou rozhodně mega starej, i kdyby ji měl v 18ti :D (25.05.2021)

To je nejaká nová móda robiť POV filmy z pohľadu psa? (Dosť mi to pripomínalo koncept psieho rozprávača z filmu A Dog's Purpose). Myslím, že tento film aj sám o sebe mal potenciál byť zaujímavým a epickým, a vôbec k tomu nebola treba táto psia esencia (no možno je to aj preto, že nie som zrovna fanúšik psov). OK, uznávam, že niekoľko scén bolo vtipných či nápaditých, zopár aj dojemných, ale aj tak mi tento typ "rozprávača" moc nepasuje. Ako som už povedal, scenár a postavy boli aj bez toho vcelku fajn a film mal naozaj slušný spád. Aj keď to nebolo nič prevratného, ale tie večné dilemy Dennyho dosť pomohli držať epiku filmu nad hladinou. Ten záver, také mierne trápne klišé (kľudne by sa to obišlo aj bez toho). (11.11.2019)

Najlepší film o psovi hneď po Hačikó. Vlastne je to viac než len film o psovi. Môžem s istotou povedať, že mňa tento milý film ozaj príjemne prekvapil. Na začiatku som si povedala, ó zase ďalší film o psovi, ale mýlila som sa. Hlavný dôvod, prečo som si The Art of Racing in the Rain chcela pozrieť, boli Milo Ventimiglia & Amanda Seyfried, obidvoch mám totižto veľmi rada. 75%. (13.06.2022)