Umenie pretekať v daždi

Film tlačí na 100% od prvej minúty, ale nie na plynový pedál, ako by mohol napovedať názov, ale na emócie diváka a nie je to správne. Tvorcovia tohto kúsku sú riadny úderníci, pretože ani 100% im nie je dosť a preto, aby zvlažili kapesníčky divákov (a najmä psíčkarov) robia aj nemožné a snáď tu nie je ani jedna scéna, ktorá by nemala mať nejaký vykalkulovaný emocionálny dopad. Nedá sa povedať, že by to išlo úplne mimo, aj keď je to také očividné, že môj organizmus sa tomu už aktívne bránil. Opakovane tu máme predkladanú myšlienku, že hlavný psí hrdina sa chce po smrti reinkarnovať v ľudskom tele, ale jeho prehnaná psychológia skôr nasvedčuje, že k tomuto už došlo v obrátenom gardé, teda, že sa nejaký človek reinkarnoval v psom tele. Ak ste nadšený psíčkar, choďte do toho, zrejme nebudete sklamaný, ostatný sa pripravte na emocionálne vydieranie, ktoré nemusí byť každému po chuti. (02.01.2022)

Ďalší film pre psíčkarov. Tento sa od ostatných odlišuje tým, že očami psa tak trochu voyersky sledujeme životné osudy jeho pána, ktorý postupne založí rodinu, splodí dcéru, zažije tragickú stratu a následne ešte nejaké tie problémy s diabolským svokrom. No a všetko to svojou psiou logikou komentuje charizmatickým hlasom Kevina Costnera. No a ešte má ten pes fetiš na závodenie a hlavne Formulu 1. Čo je pre mňa ideálne spojenie, Ale film až taká pecka nie je. Prvá polovica filmu bola skvelá. Občas vtipná, občas trochu smutná, ale celkovo vydarená. Potom ale nastane zlom vo chvíli, keď na psa žena hlavného hrdinu nepochopiteľne zabudne a na 2 dni ho nechá doma bez žrádla a vody. To som proste nepochopil a následne mi potom vôbec nebolo ľúto čím prechádzala. Tým pádom ma film v rozhodujúcich dojímavých scénach nechal chladným. No a línia so súdnym procesom z poslednej tretiny filmu bola strašne klišoidná a predvídateľná. To ma už vôbec nebavilo. Našťastie pár posledných minút napravilo dojem z tejto nevydarenej časti filmu a potešilo ma aj cameo Fisiho aj keď ja som Ferrarista nikdy nebol. Takže výsledkom je solídny psíčkarsky film, ktorého zábavné scény s komentovaním psa ma bavili, ale tie dojímavé boli až príliš otrepané a nefunkčné. 6/10. (30.10.2019)

Život jedné rodiny viděný psíma očima. Myslím, že to je ta nejlepší charakteristika tohoto filmu o jednom automobilovém závodníkovi, který si napřed pořídí štěně labradora, pak manželku a pak i dcerku. A jak už to tak bývá u filmů s psími hrdiny, měl jsem připravený i kapesník, který jsem samozřejmě využil, protože jako téměř celoživotní pejskař prostě nemohu a neumím být vůči takovýmto filmům imunní. Film nabízí vše, co se od něj dá očekávat, od těch nejkrásnějších štěněcích okamžiků hlavního hrdiny, přes jeho dospělost a smiřování se s tím, že v životě jeho páníčka jsou další lidé, které miluje stejně jako svého psího přítele, až po konec jeho života. Pejska Enza jsem si zamiloval a ten úplný konec byl jakýmsi balzámem na mou duši a zároveň nadějí, že psí existence v tomto světě má svůj smysl. Samozřejmě film asi obsahuje řadu klišé, kdo v něm chce vidět jen běžný doják pro pejskaře hrající na city, ten ho v něm uvidí. Já v něm však vidím krásný film o psím a lidském přátelství, film, který mi, stejně jako třeba filmy Hačikó, Marley a já či Můj pes Skip, pronikl až do nejhlubších míst mé duše a tam zůstane, i kdybych už nikdy neměl odvahu se na něj znovu podívat, což je u těchto mých psích srdcovek dost běžné, že aplikuji systém jednou se podívat, pobrečet si, a dost! Zde nemohu a ani nechci být objektivní. Jsem maximálně dojatý a spokojený a hodnotím na max. (28.07.2020)

"NIKDO NEVYHRÁL ŽÁDNÝ ZÁVOD V PRVNÍ ZATÁČCE, ALE SPOUSTU JEZDCŮ TAM PROHRÁLA." Nakonec jsem si na toho mudrujícího čokla zvykl :-) a nechal se krapet dojmout... Líbilo se mi, že to s tím citovým vydíráním nebylo přeháněno (např. žádné dlouhé lkání nad hrobem), že pes nezíská super schopnosti a že celý film uběhne v pohodě bez větších zádrhelů. Žádné velké umění, ale třebas současní čeští sračkaři by se od těchto tvůrců v oblasti hlavního proudu mohli ledasco (všechno) přiučit. 75% (01.01.2021)

No, trhá mi to trochu srdce, protože jsem upřímně nečekal, že budu zrovna této dramedii s pejskem dávat jednu hvězdičku, ale, ty vogo, tohle byla jak příručka sentimentu pro začátečníky od A do Z. Jsem ten poslední člověk, kterému by vadily klišé srdceryvné dojáky, ale toto bylo teda už fakt příliš i na mě. V tom filmu byly snad všechny základní radosti i strasti života, které si jen dokážete představit ve zrychleném módu - a ještě k tomu s naprosto nepřirozenými americkými dialogy až to trhalo uši. Tím pádem naprosto plytký dojem bez emocí. Třeba takové podobné Psí poslání je podle mě úplně někde jinde a dost mě překvapuje, že zrovna ČSFD uživatelé hodili tenhle film do červena... to asi jedině opravdu kvůli tomu pejskovi nebo nevím... :) (01.11.2020)